Amnestie v režii ódésáckých šmejdů

Po vyhlášení amnestie postupně vyplouvá na povrch celá řada skutečností, které bez znalosti celé problematiky jednotlivě nikomu nic moc neřeknou. Navíc se k tomu prostřednictvím bulvárních médií vyjadřuje kdejaký kretén a tím je informační chaos dokonán. Někdo pak nadává na Klause, jiný na zločineckou vládu svazáka Přesčase, šmejdy z ODS, socany, komouše nebo na soudní stolice.

Pravdu však mají naprosto všichni!

Amnestie byl beznadějně zoufalý krok, vynucený celou řadu stejně zoufalých předchozích kroků celého (post)komunistického zločineckého systému, který se tím za každou cenu snaží udržet při životě zvrácený systém oddělovaní dětí od otců a jejich následného vykořisťování přes výživné, čímž stejně jako zločinecký komunistický systém vytváří umělou zaměstnanost v silně rozvinutém rozvodovém průmyslu. Zájem dětí, je až to poslední, co by tady koho zajímalo!

Jádrem celého problému je výživné. Že to nechápou lidé, kteří měli to štěstí, že neskočili ve spárech nenasytných lidských hyen je ještě pochopitelné. Mnohem horší je, že to často nechápou ani rozvedení otcové a hledají všelijaké zástupné viníky. Náš právní řád je zaplevelený nespočetným množstvím zákonů, bez kterých se dnes pomalu ani svobodně s odpuštěním nevymočíte na vlastní pozemek, ale tolik potřebný zákon o výživném nemáme. Na druhou stranu zde vznikají zákony, které posilují chapadla rozvodového průmyslu, jako Trestní zákoník s účinností od ledna 2010.

Ten bezbřehý diletant Pospíšil představil s tím, že se zvyšují tresty za násilné trestné činy a snižují se u nenásilných činů. Ve skutečnosti však došlo ke zpřísnění znaků trestného činu zanedbání povinné výživy a zdvojnásobení trestních sazeb, přestože nejde o násilný čin.  Když šel zákon do Senátu, snažila se ještě skupina otců z K213 přesvědčit senátory, že je to nesmysl. Marně! Částečně na tom mělo podíl i „nedobré“ jméno tohoto spolku, ale hlavně nezájem rozvedených otců, bojovat za svoje vlastní životy. Pět sebevíc nadšených aktivistů za ně společný problém nikdy nevyřeší.

Krátce po vyhlášení amnestie uspořádali socani tiskovou konferenci, kde Jeroným Tejc  a Jiří Dienstbier (stínový ministr spravedlnosti a kandidát na prezidenta) tvrdě napadli vládní koalici za špatnou trestní politiku. Ta je sice opravdu špatná, ale hned si také měli před kamerami dát vzájemně pár facek, kdy to byli právě socani, kdo v Poslanecké sněmovně (osobně Jeroným Týc) a v Senátu (osobně fotr Dienstbiera) společně s ódásákými šmejdy přijali nový Trestní zákoník se zpřísněnými znaky a zvýšenou trestní sazbou za neplnění výživného. 

Hlasování o novém Trestním zákoníku v Poslanecké sněmovně

Hlasování o novém Trestním zákoníku v Senátu

Dienstbier, který je za prezidentské koryto ochoten podporovat i homosexuální devianty, pak ještě blekotal, že trestný čin zanedbání povinné výživy nikde jinde ve světě nemají. A že to ten kretén veřejně neřekl, když ódésáčtí šmejdi v čele s Pospíšilem, Blažkem a Staňkem protlačovali paskvilní novely exekučního řádu a trestního zákoníku se zabavováním řidičáků neplatičům výživného? Překvapivě to napadala pouze jedna komunistická poslankyně.

A takový zmrd chce být naším prezidentem?

Adikia ve svých článcích podrobně mapuje jednotlivé „střípky“ zločineckého systému a dnes z nich lze dokonale sestavit celou mozaiku.  Amnestie nebyla naprosto nečekaným hnutím mysli Klause vlivem deprese z nedávného brutálního atentátu, kdy ze sociopata Blažka vypadlo, že o amnestii věděl předem, ale musel držet bobříka mlčení a věděl o ní i svazák Přesčas.

Když tedy bezbřehý diletant Pospíšil začal ani ne v polovině roku somrovat peníze na věznice, svazák Přečas se začal zajímat, jak je to možné a zjistil, že se díky bezbřehému diletantství Pospíšila za poslední dva roky zdvojnásobil počet vězňů za neplacení výživného, v důsledku čehož praskají věznice ve švech. Kdyby však vyplavalo na povrch, že stát vydává za věznění jednoho neplatiče výživného desetinásobek průměrného výživného a potřebné děti nechává živořit, byl by to obrovský skandál. Nejedna matka samoživitelka by se mohla zdravě naštvat a přeběhnout na stranu „nespokojených otců“. Nejen díky petici Adikie se to doneslo až ke zloději propisovaček.  

Zločinecký systém se dostal do úzkých. Navýšení rozpočtu na věznice hrozilo skandálem, stejně jako otevřeně přiznat, že věznění neplatičů výživného je absurdní nesmysl. Diletant Pospíšil se o to pokusil v diskusi na ČT a „nahodil udičku“, zda je nutné věznit neplatiče výživného, ale to byl jeho definitivní konec. Byť byl šéfem soudních stolic, jejich chapadla jsou mnohem mocnější a o takovou libůstku, jako terorizovat nešťastné rozvedené otce, se přeci nenechají okrást a tak šel od válu.  

Muselo se tedy najít jiné řešení, jak odvrátit hrozící vzpoury vězňů, v jejichž důsledku mohlo dojít k obrovským škodám, ztrátám na životech a masivnímu útěku zločinců. Není nic jednoduššího, než je proustit zcela legálně na amnestii. Tu sice obvykle uděluje nově zvolený prezident, ale protože díky přímé prezidentské volbě vážně hrozilo, že si lidi zvolí nějakého „pitomce“, který nebude mít pochopení pro uvolnění věznic, tak fatální chyby trestní politiky zločineckého sytému musel na poslední chvíli vyřešit Klaus. Svazák Přesčas pak musel v kanalizační stoce ODS vylovit nějakého všehoschopného šmejda, který se na tomto plánu bude podílet. Kdo měl tu vzácnou příležitost si vyslechnout některý z „prudce“ inteligentních vývodů sociopata Blažka, musí uznat, že lepšího kandidáta opravdu nemohl najít.

Tím se také vysvětluje, proč bylo zabráněno nezávislé redakci JusticeTV v účasti na tiskových konferencích sociopata Blažka. JusticeTV pro svoje diváky zaznamenává celou tiskovou konferenci, kterou pak zveřejňuje na svých stránkách a velmi rychle by tak vyšlo na povrch, že Blažek je sociopat neschopný utvořit jedinou smysluplnou větu. Na jeho tiskovky tak mohou jedině bulvární média, která zveřejní pouze sestříhané a velmi krátké úseky. Druhou skutečností pak je, že na rozdíl od bulvárních médií se redakce JusticeTV v dané problematice velice dobře orientuje a  kladla by sociopatovi Blažkovi otázky, na které by nedokázal nebo spíše s ohledem na tajný plán ani nemohl odpovědět. Proto cenzorka (tisková mluvčí ministerstva zlovůle) Hrubá chtěla předem vědět, jaké máme otázky. Na otázky směřující k jádru problému ministerstvo zlovůle logicky neodpovědělo ani písemně.

Z ministerstva zlovůle se musel poroučet I. náměstek Melzer, jako spoluautor bezbřehého diletantství Pospíšila a na jeho místo nastoupil fanatik Volák, podle kterého jsou bývalí komunisti zakonzervovaní do stoličních talárů čestní lidé. Sestava šmejdů Blažek a Volák se pak prostřednictvím dalšího ódésáckého šmejda poslance Staňka snažila protlačit naprosto zoufalé zabavování řidičáků neplatičům výživného, které problém s výživným, ale ani s přeplněností věznic nijak neřeší. Neplatiči výživného stejně dříve nebo později skončí v kriminále za maření výkonu rozhodnutí. Tohle divadélko bylo zakrýváno údajným směrováním trestní politiky k širšímu využívání domácího vězení, což je v podání ódésáckých šmejdů spíše krok pro zvýšení bankovního konta nějakého spřízněného šmedja, než že by to vyřešilo nějaký problém a oprávněně to sklidilo kritiku i ze strany soudních stolic. Z čeho asi tak bude živ v domácím vězení drobný zlodějíček, který na kontě nemá ani korunu? Zase jen z drobných krádeží a z domácího vězení půjde rovnou do kriminálu.  

Do celé mozaiky zapadá i epizoda, kdy svazák Přesčas zuřil, že nebyl informován o obrovské razii ve věznici ve Vladicích. Ale proč by o tom měl být informován? Kontrola věznic je přece předpokládaným výkonem vězeňské služby. Razie však mohla skončit vzpourou vězňů, vyvolat nepokoje v dalších věznicích a to by udělalo čáru přes rozpočet šílenému plánu s amnestií. Za ohrožení tohoto plánu se musel poroučet generální ředitel vězeňské služby Tregler.

Propustit na amnestii jen pro společnost nijak nebezpečné neplatiče výživného by bylo velmi jednoduché a bezpečné, ale naprosto nepřijatelné pro zločinecký systém. Byla tedy připravena „všeobecná“ amnestie. Teprve až vlastní realizace postupně odhaluje, kolika lidí se týká a kdo všechno byl propuštěn na svobodu. První potíže s propuštěnými zločinci na sebe nenechaly dlouho čekat a další se dají očekávat, už jen z důvodu, že pro propuštěné vězně není práce a jejich dobrá předsevzetí tak chtě nechtě brzo vezmou za své. Zběsilá amnestie je tak pro velkou část propuštěných jen krutou hrou s jejich životy, na kterou doplatíme všichni. Jedna vězeňkyně dokonce na Klause nadávala, že jí vyhnal z „domova“. Po krátké oslavě s bezdomovci prý půjde něco ukrást, aby se mohla vrátit.

Na Klause se díky široké amnestii strhla vlna kritiky i ze strany politiků. Po pravdě řečeno, ta by se strhla, i kdyby propustil jen neplatiče výživného. Ten to nevydržel a napráskal, že amnestii mu připravovalo ministerstvo zlovůle (s ohledem na vysoké utajení tedy sociopat Blažek a fanatik Volák). To je vcelku i logické, kdy jedině ministerstvo zlovůle má přehled o deliktech vězňů. Sociopat Blažek se pak bránil tím, že nebylo možné tyto údaje zjišťovat, protože by tím upoutal pozornost a zoufalá by mohla být vyzrazena. Ódésáčtí šmejdi amnestii ještě vylepšili přídavkem na sobě rovné zloděje a korupčníky.  

Kromě Nejvyšší soudní stolice Brožové se k amnestii nikdo další nevyjadřoval. Také proč? Jejich zločinecký systém byl zachován a Brožová si jen „smázla“ svojí ukřivděnost, že ji Klaus chtěl vyštípat od korýtka.

Hlavním viníkem přeplněnosti věznic jsou právě soudní stolice, kdy absolutně ignorují smysl trestní represe zakotvený do nového Trestního zákoníku a jedou dál v  zajetých kolejích. Trestní represe by měla být až krajním řešením tam, kde selhalo řešení civilně právní cestou. Stíhání pro neplnění výživného by tedy vždy mělo předcházet vymožení výživného exekucí.

Možná, že časem vyplavou další skutečnosti, ale to už není tak důležité.

Důležité je, že na svobodu byla propuštěna velká část nevinných nešťastných otců a zločinecký systém si zoufalou amnestií zatloukl další hřebíček do vlastní rakve.