Atentát je další důsledek nelidských exekucí

Mladík Pavel Vondrouš, který v loňském roce spáchal airsoftovou pistolí brutální atentát na Václava Šlohlpera Vrtošivého odešel od Okresní stolice v Liberci s podmíněným trestem. S nemravným verdiktem stolice je spokojen, protože mu za útok na majestát hrozil až několikaletý trest a pokud by věc řešil známý liberecký psychopat stolice Skýba (více ZDE), zcela jistě by skončil doživotně v kriminále.

Ilustrační foto soudní stolice Skýba

Obrovskou zásluhu na takto „mírném“ trestu má zcela nepochybně Vondroušův přidělený advokát Jiří Vyvadil, který otázkami na důvod atentátu, zda byl veden pro některý konkrétní výkon majestátu (např. odmítnutí podpisu Lisabonské smlouvy), rozložil obžalobu jako nepřizpůsobivý občan cizí kolo zamčené před plovárnou. Stolice tedy musela čin překlasifikovat na "pouhé" výtržnictví. Otázkou však zůstává, zda šlo o výtržnictví, před kterým je ve smyslu Trestního zákoníku třeba chránit společnost, o přestupek proti občanskému soužití nebo o chvályhodný odvážný čin. Hranice mezi tím je závislá na celé řadě otázek, které jsou specifikovány  v Trestním zákoníku s poznámkami, který je dostupný všem členům klubu Adikia (Knihovna Adikia).

a) je třeba uvážit intenzitu, rysy a průběh útoku – slovní či jiné nebezpečnější projevy

b) posoudit okolnosti, za nichž byl čin spáchán – na pracovišti, na ulici, v restauraci, na shromáždění občanů, na denní době a počtu pachatelů

c) pohnutky činu – arogance vůči ostatním občanům, vyprovokování

d) zhodnotit následky – poranění osob, poškození věci

e) zhodnocení osoby pachatele – dosavadní způsob života, povahové vlastnosti, kriminální minulost  

Porovnáme teď „atentát“ s mediálně známým případem hokejisty Dudy, který pěstmi do obličeje zaútočil na důchodce z malicherného důvodu, protože se „šoural“ na přechodu pro chodce, za což „vyfasoval“ tři měsíce a podmínkou na jeden rok. (Nutno říct, že v některých případech, pokud zjevně nejde o invalidu, je šourání na přechodu skutečně na pár facek.)

a) Intenzita útoku airsoftovou pistolí cíleně vedená mimo obličej je proti ráně pěstí do obličeje naprosto směšná. Zatím co rána pěstí do obličeje může mít i smrtelné následky (otok mozku), s airsoftovými pistolemi si odrostlejší kluci hrají na vojáky a smrt rozhodně nikomu nehrozí.

b) Čin byl sice spáchán na shromáždění občanů, avšak útok nebyl veden jako výtržnost (někoho hrubě urazit či mu ublížit), ale jako demonstrativní atentát s cílem poukázat na současný zločinný systém.

c) Pohnuty činu jsou naprosto jasné. Navíc Václav Šlohlpero Vrtošivý je ikonou arogance a svým samolibým úsměvem je schopen slušeného člověka, jako je mladík Vondrouš, vyprovokovat, aby mu přinejmenším šlápnul do ksichtu.

d) „Poranění“ airsofovou pistolí mimo obličej je stejně bolestivé asi jako štípnutí bodavým hmyzem a v porovnání s ránou pěstí do obličeje tak jde o naprosto banální věc.  Ošetření ve Vojenské nemocnici v Praze tak bylo zjevně účelové a je skoro zázrak, že pro dosažení lepšího efektu nebyl Václav Šlohlpero Vrtošivý hned po „atentátu“ transportován helikoptérou přímo na operační sál. Takto byl s těžkým zraněním nerudnou sestrou vyhnán, aby si na vrátnici nejdříve zaplatil pohotovostní regulační poplatek a pak několik hodin čekal na lékaře, až mu skončí oblíbený televizní seriál Dr. Hause, stejně jako sprostí občané. K největší škodě tak asi došlo na spodním textilu Václava Šlohlpera Vrtošivého uvolnění svěračů z leknutí.

e) Mladík Vondrouš je slušný člověk, který se protlouká životem plným podrazů, na kterých se velkou měrou podílel právě Václav Šlohlpero Vrtošivý, za což měl jako velezrádce již dávno bručet v kriminále.

Podle dostupných informací se výkon soudní stolice Korpase nijak neodchýlil od všem dobře známého „okresního přeboru“. Důkazy navrhované advokátem „atentátníka“ byly systematicky odmítnuty a dokonce ani nebyl proveden výslech samotného poškozeného Václava Šlohlpera Vrtošivého.  Videozáznam údajně vše dobře zachytil, tak proč by se k tomu ještě měl vyjadřovat.  Jednání bylo neveřejné, pravděpodobně z důvodu utajovaných skutečností o uvolnění svěračů Václava Šlohlpera Vrtošivého.  

Vše tedy jasně ukazuje, že trestní stíhání Vondrouše mělo být zastaveno, neboť nejsou naplněny znaky trestného činu výtržnictví, přičemž údajná společenská nebezpečnost činu je ve skutečnosti zoufalým činem oběti zločinného systému, kdy nám média celou dobu zamlčovala (nebo alespoň já jsem to nevěděl), že mladík Vondrouš je likvidován exekutorskou mafií. Jak sám po skončeném jednání uvedl, má splácet „nějaký“ dluh (vsázím na výživné) a místo toho, aby byl dluh postupně umořován, souběžně se na něj valí další exekuce a utápí se v dluhové pasti.  

Další podrobnosti a video v článku Novinky.cz Za střelbu na Klause padla podmínka