Bohové musejí být šílení III

Divadelní drama „Bohové musejí být šílení“ přeměněné na rokový muzikál se zápletkou autorství nemravné amnestie má znatelně svižnější tempo.

Sotva Narcis Šlohlpero Vrtošivý dokončí svůj výstup doprovázený laserovými efekty a ztichne brutální sólo bubeníka Jakl bigboš bandu,  na jeviště přichází páže Hasenkopf a s mandolínou v ruce pěje smutnou rokovou baladou o podivném ukončení služeb novému králi. Přestože podle knihy docházek často zůstává ve službě i přes noc, je mu vyčítána špatná docházka do služby. Mazaný je ale jako liška. Každý písař za sebou zanechává identifikovatelné stopy, stejně tak i autor nemravné amnestie v podobě čísla počítače ve vlastnostech dokumentu. Páže Hasenkopf, ačkoliv je rodu prostého, zachová se jako skutečný šlechtic. Na konci svého výstupu vkládá důkaz o autorství nemravné amnestie spolu s náloží střelného prachu do hlavně děla a slavnostní výstřel na zakončení celého muzikálu, kdy se máme dozvědět jméno autora nemravné amnestie, přenechává novému králi prostého jména Zeman, aby mohl splnit svůj předvolební slib, že autora(y) nemravné amnestie vypátrá.

Věřme, že než se připraví scéna pro slavnostní příchod krále prostého jména Zeman , nespadne páže Hasenkopf „nešťastnou náhodou“ do orchestřiště a nějaký kulisák v nastalém zmatku důkaz o autorství nemravné amnestie z děla nešlohne.