Čestný a pracovitý soudce Mgr. Jiří Peška čelí úskočné kriminalizaci

V zájmu rozšíření občanské vybavenosti starosta jedné části Brna a tajemník jiné části Brna, čistě náhodně oba členové ODS, zajišťovali pro jistého poctivého podnikatele stavební povolení na obchodně administrativní komplex. Kdo někdy něco stavěl, jistě velmi dobře ví, že vyběhat všechna razítka na stavební povolení, je téměř nadlidský úkol. I přes nezměrnou obětavost obou úředníků je však nutné zaplatit řadu drobných správních poplatků a tak si od poctivého podnikatele vyžádali zálohu 4 milióny korun. V tento moment však do stavebního řízení naprosto nepochopitelně vstoupil útvar pro vyšetřování organizovaného zločinu a oba obětavé úředníky obvinil z přijímání úplatků. Šlo tedy o něco podobného jako v současné kauze Nečase, kdy jsou za obětavou práci hloupými policisty a pomatenými státními zástupci stíháni zcela nevinní lidé. Proto také jistý brněnský vysoce čestný soudce Mgr. Jiří Peška musel přesvědčovat svoje nezávislé kolegy, byť jsou to pochopitelně profesionálové, že svědci vystupující proti oběma obětavým úředníkům jsou značně nedůvěryhodné křivě svědčící osoby. Díky šíleným policistům z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu docházelo k podobným nonsensům bohužel poměrně často a tak byl vysoce čestný soudce Mgr. Jiří Peška sedřený jako mezek. Při tak vysokém pracovním nasazení si ani nevšiml, že stále dokola přiděluje bezplatné zastoupení hrazené státem stále stejnému advokátovi. Jistě si dokážete představit tu zuřivost šílených policistů, když jim vysoce čestný soudce Mgr. Jiří Peška soustavně narušoval jejich pikle a tak se nakonec i on stal objektem jejich zlovolného vyšetřování pro naprosto smyšlené zneužívání pravomoci a zlovolně vykonstruované zasahování do nezávislosti soudu.

Každý soudný člověk musí uznat, že už na první pohled jde o úskočnou kriminalizaci vysoce čestného a pracovitého soudce. Je tedy jen logické, že se stížností pro porušení zákona ve prospěch čestného soudce Mgr. Jiří Peška do věci vložil sám ministr spravedlnosti Blažek, který čistě náhodou pochází z Brna, kde čistě náhodou v době vyřizování stavebního povolení působil v komunální politice a jen čirou náhodou je také členem ODS.

Zdroj Týden.cz Ministr Blažek podal stížnost ve prospěch obviněného soudce

Stížnost pro porušení zákona ve prospěch čestného soudce Mgr. Jiří Peška je dostupná na internetových stránkách Ministerstva zlovůle (ZDE - stížnost 02_SPZ Mgr. J. P. - 17. 6. 2013). Stížnost plně odpovídá mentalitě úředníků Ministerstva zlovůle, a přestože jsem už četl nespočet podobných stolic, nebylo nijak jednoduché se dopracovat k údajnému porušení zákona. Až zde mi došlo, o čem byl onen duševní průjem Blažka v nedělních Otázkách Václava Moravce, ke kterému jsem se původně ani nechtěl vyjadřovat.

Citace duševního průjmu Balžka

„A za další, musíme si také říct ty otázky, které klademe jo, v podstatě já si myslím, že toto jsou ty zásadní otázky, které tam jsou a ta nejpodstatnější je, a to je do jaké míry je zachována dělba moci a kontrola ve vyšetřování, když se ztotožní osoba státního zástupce a policisty, tak to kontroluje kdo to vyšetřování?“

Překlad - Šílený policista vyšetřovatel se rozhodne obvinit naprosto četného a pracovitého soudce a svoje kroky konzultuje s pomateným státním zástupcem, který z naprosto nepochopitelného důvodu nabyl přesvědčení, že by se v případě čestného soudce snad mohlo jednat o trestný čin. Když si pak naprosto čestný soudce podal stížnost proti postupu šíleného policisty, který proti němu zahájil trestního stíhání, tak pomatený státní zástupce stížnost zamítl.

Citace ze stížnosti

V této souvislosti je třeba vyjít ze smyslu ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. řádu, jímž je zjevně zachování principu objektivity a nestrannosti posouzení stížnostních námitek obviněného ve stížnostním řízení. Takový princip by mohl být dotčen tehdy, pokud státní zástupce již dopředu (předběžně) určité rozhodnutí policejního orgánu aprobuje, čímž implicitně vyjádří své stanovisko k jeho správnosti a zákonnosti.

To musí uznat každý soudný člověk, že tímto postupem bylo porušeno základní právo na spravedlivý proces naprosto čestného soudce, kdy pomatený státní zástupce přeci nemůže rozhodovat o zcela jistě oprávněné stížnosti, když je naprosto nesmyslně přesvědčen o naplnění znaků trestného činu a rozhodnutí o stížnosti tak měl přenechat na nadřízeném státním zástupci.

Citace ze stížnosti

Ministru spravedlnosti je samozřejmě znám text čl. 12 Pokynu obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 8/2009 o trestním řízení v platném znění, kterážto podzákonná norma stanoví, že: „Pokyn či souhlas státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení musí být písemný. Za souhlas se nepovažuje vzetí na vědomí zamýšleného postupu policejního orgánu.“ Z tohoto úhlu pohledu by pak sice nebylo možno záznam policejního orgánu o tom, jak se dozorový státní zástupce vyjádřil, za pokyn či souhlas považovat, ovšem shora citovaný obsah záznamu policejního orgánu skutečně vzbuzuje v předmětné věci důvodné pochybnosti o tom, zda o stížnosti obviněného rozhodl funkčně příslušný státní zástupce a jejich autoritativní odstranění přitom nepochybně může mít vliv na další postup v trestním řízení. Je také třeba poznamenat, že s touto pochybností pracuje i obviněný v rámci své obhajoby a námitku k tomu vyjádřil již ve svém podání (stížnosti) ze dne 28. 12. 2012. Proto je zapotřebí i pro futuro odstranit případné pochybnosti ohledně výkladu pojmů pokyn či souhlas státního zástupce v tom směru, zda za ně lze považovat jakoukoli předchozí akceptaci zamýšleného postupu policejního orgánu, či pouze souhlas zákonem výslovně předvídaný, daný písemně apod.

S odkazem na shora uvedené nutno konstatovat, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Brně se svým rozhodnutím dostal mimo mantinely shora uvedeného ustanovení procesního práva trestního a porušil tím zákon v neprospěch obviněného.