Chalani to vzdali

Ve čtvrtek mělo pokračovat tragikomické přestupkové řízení vedené bývalou vedoucí OSPOD Lachoutovou, neboť se „čestný“ Hodina alias Střídavka kritickým označením slovem „zmrd“ cítil dotčen na cti, kterou stejně žádnou nemá. Dnes odpoledne mi volala bývalá ospoďačka Lachoutová, že se jednání nebude konat, protože si „korunní svědek“ (čti bonzák) předseda Unie otců Mamazian nepřevzal předvolání a „čestný“ Hodina se z jednání omluvil. Pro jistotu jsem tedy požádal, aby mi zrušení jednání bylo doručeno emailem.

S ohledem na skutečnost, že jsem byl obviněn z „narušení občanského soužití ublížením na cti“ ke kterému mělo dojít dne 20. května 2013 a přestupek musí být pravomocně vyřešen nejpozději do jednoho roku od jeho spáchání, vinou „korunního svědka“ Mamaziana i samotného „na cti ublíženého“ oznamovatele Hodiny, tak bude údajný přestupek promlčen. „Čestný“ Hodina nejspíše pochopil, že se vydal na příliš „tenký led“. Je totiž úplně něco jiného přes minoritní akcie vydírat slušené podnikatele, kteří se nechtějí pouštět do zbytečných soudních sporů a zneužíváním trestního práva zastrašovat člověka, který má za sebou nespočet výslechů na policii a nespravedlivých soudních jednání, díky čemuž dnes jen tak před někým svůj hřbet neohne.

I kdyby se jednání konalo a bylo ve věci rozhodnuto, byl zde ještě k disposici opravný prostředek a rozhodnutí by tak stejně nebylo pravomocné. Ve správním řízení však lze odkladný účinek odvolání vyloučit.

Účinky odvolání

§ 85

(1) Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí.

(2) Správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit,

a) jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem,

b) hrozí-li vážná újma některému z účastníků, nebo

c) požádá-li o to účastník; to neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu.

To jsem pochopitelně nechtěl riskovat a tak jsem si připravil „střelivo“. V první řadě jsem podal na bývalou ospoďačku Lachoutovou trestní oznámení .

Policie ČR - Místní oddělení Modřany
Soukalova 3408
143 00 Praha 4 – Modřany

Věc: trestní oznámení

U správního orgánu Městské části Praha 12, Úřad městské časti, odbor Kanceláře tajemníka, je proti mně JUDr. Lidmilou Lachoutovou vedeno přestupkového řízení č. j. P12 9758/2014 PRES, neboť jsem se měl dopustit narušení občanského soužití tím, že jsem „pěti osobám zaslal emailovou zprávu, ve které jsem měl označit ing. Aleše Hodinu a ing. Valentina Papaziana slovem zmrd“. Oznámení údajného „trestného činu“ učinil ing. Aleš Hodina na MO Police ČR – Modřany a tímto policejním orgánem byla věc předána k vyřízení uvedenému správnímu orgánu.

Jako důkaz byla přiložena emailová korespondence, ze které však vyplývá, že ani jedním z pěti adresátů korespondence nebyl ing. Aleš Hodina. Správní orgán JUDr. Lachoutovou jsem tedy upozornil, že pokud se tato korespondence dostala do rukou ing. Aleše Hodiny, muselo tak dojít ke spáchání trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv dle § 182 odst. 1, písm. b) trestního zákoníku a v souladu se svojí povinností vyplývající z § 8 odst. 1 trestního řádu by tuto skutečnost měla neprodleně oznámit státnímu zástupci nebo policejním orgánům.

Trestní řád § 8

(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

Důkaz - spis přestupkového řízení č. j. P12 9758/2014 PRES

S ohledem na skutečnost, že si JUDr. Lidmila Lachoutová jako správní orgán do dnešního dne nesplnila tuto svoji povinnost, dopustila se tak trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1 trestního zákoníku.

Trestní zákoník § 330

(1) Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Na skutečnost, že muselo dojít k trestnému činu porušení tajemství dopravovaných zpráv dle § 182 odst. 1, písm. b) trestního zákoníku, a že si JUDr. Lachoutová neplní svoji povinnost ve smyslu § 8 odst. 1 trestního řádu, jsem v námitkách podjatosti správních orgánů upozornil vedoucí odboru Kanceláře tajemníka městské části Prahy 12 Mgr. Jitku Janů a starostu městské části Prahy 12 Mgr. Petra Prchala.

Důkaz - spis přestupkového řízení č. j. P12 9758/2014 PRES

S ohledem na tuto skutečnost se tak lze rovněž domnívat, že se i vedoucí odboru Kanceláře tajemníka městské části Prahy 12 Mgr. Jitku Janů a starosta městské části Prahy 12 Mgr. Petr Prachal dopustili trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dle § 330 odst. 1 trestního zákoníku, kdy si nesplnili svoji povinnost vyplývající z § 8 odst. 1 trestního řádu.

V souladu s trestním řádem žádám, abych byl informován o učiněných opatřeních.

V Praze dne 12. května 2014                                                                     Luboš Meszner

Trestní oznámení jsem chtěl na začátku jednání předat bývalé ospoďačce Lachoutové a dožadovat se jejího vyloučení z projednávání věci pro podjatost. To však mohla odmítnout, neboť o námitce podjatosti již rozhodovaly (čti - zakrývaly její i vlastní neschopnost) nadřízené orgány. Musel jsem si tedy ještě připravit další „střelivo“.

Díky „korunnímu svědkovi“ Mamazianovi  by nebylo až tak složité prokázat, že„čestný“ Hodina je veřejně činnou osobou.

Skutečně není nad to, když je vaším soupeřem hlupák, který se vás snaží „potopit“ a vůbec si neuvědomuje, že vám tím „přihrává“ důkazy. Při minulém jednání jsem argumentoval rozhodnutími Nejvyšších stolců (podrobnosti zde Senátní dozvuky – přestupkové řízení II. část). Tentokrát jsem však byl díky spolupracovníkům Adikie vybaven „střelivem velkého kalibru“  - nálezy Ústavního stolce.  

IV. ÚS 23/05

25. Základní právo na svobodný projev je třeba považovat za konstitutivní znak demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy.

26. Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce o tom, že jde o kritiku dovolenou. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace občanské společnosti na věcech veřejných.

I. ÚS 1990/08

Jak Ústavní soud výše zdůraznil, svoboda projevu jako taková se vztahuje nejen na tvrzení či stanoviska příznivě přijímaná či považovaná za neškodná nebo bezvýznamná, ale i na ta, která jsou považována za polemická, kontroverzní, šokující nebo třeba i někoho urážející. V citovaném nálezu sp. zn. I. ÚS 367/03 Ústavní soud konstatoval, že "je pravda, že veřejně šířená stanoviska by zásadně neměla vybočit z mezí v demokratické společnosti obecně uznávaných pravidel slušnosti, neboť jinak by ztratila charakter korektního úsudku nebo komentáře a jako taková by se mohla ocitnout mimo meze ústavní ochrany (srov. nález sp. zn. III. ÚS 359/96, Sbírka rozhodnutí, svazek 8, nález č. 95, str. 367). Tento názor Ústavního soudu ovšem nelze vykládat tak, že polemická, kontroverzní, šokující nebo třeba i někoho urážející tvrzení nejsou v žádném případě hodna ústavní ochrany ... Je základním principem soudobé euroatlantické společnosti, že i nadnesené a přehánějící názory, a to dokonce i názory někoho urážející, jsou-li proneseny ve veřejné či politické debatě, jsou názory ústavně chráněnými [srov. rozhodnutí Spolkového ústavního soudu BVerfGE 61, 1 nebo BVerfGE 90, 1 či rozhodnutí Nejvyššího soudu USA New York Times Co. v. Sullivan 376 U.S. 254 (1964)].". V citovaném nálezu sp. zn. IV. ÚS 23/05 Ústavní soud dále dovodil, že "(a)ni nepřípadnost názoru kritika z hlediska logiky a podjatost kritika nedovolují samy o sobě učinit závěr, že kritik vybočil z projevu, který lze označit za fair.".

„Čestný“ Hodina a bonzák Mamazian se budou muset smířit s tím, že když si hrají na otcovské aktivisty, může se najít někdo, kdo se s jejich podrazáckým chováním (zmrdstvím) nebude ztotožňovat a bude je tvrdě kritizovat.

Škoda, že oba „hrdinové“ v sobě nenašli dostatek slušnosti a neomluvili se za podraz, kterého se dopustili vůči panu Berkovi a všem rozvedeným otcům při projednávání naší společné petice v Senátu. Všem těmto problémům jsme se všichni mohli vyhnout. Dal jsem jim rovněž dostatek prostoru, aby nesmyslné správní řízení ukončili smírem. Od rozpoutané války však utekli jako nějací smradi.

Tím by celá věc mohla skončit, je tu však jeden „drobný“ problém. Déle jsem čekat nemohl a musel jsem se aktivně bránit. Policejní orgány jsou povinny prověřovat všechny skutečnosti, zda nedošlo k nějakému trestnému činu, tedy nejen zda se bývalá ospoďačka Lachoutová dopustila trestného činu maření úřední osoby z nedbalosti, ale také skutečnosti, jak se „čestný“ Hodina dostal k emailové zprávě, která mu nebyla adresována.

Dráždit hada bosou nohou je opravdu pitomost!