Dámy a páni poslanci, je tu několik nejasností

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče

Minulý týden proběhlo v Poslanecké sněmovně první čtení vašeho návrhu novely Exekučního řádu, která by rozšířila možnost zabavovat řidičské průkazy neplatičům výživného až do věku 26 let jejich dětí.

Příliš nerozumím tomu, proč se v návrhu hovoří o dětech, když se v souvislosti s nedávnou vraždou mladé dívky nezletilým vrahem otevřela diskuse na snížení trestní odpovědnosti na 13 let, když již 15tileté děti nejsou trestně právně chráněny před pohlavním zneužíváním, mohou mezi sebou bohapustě souložit a stát se z těchto dětí rodiče, a stejné děti pak podle silničního zákona mohou od 21 let řídit autobus nebo kamion.

Prosím vás tedy o informaci, proč byla zvolena právě věková hranice 26 let a k čemu se tato věková hranice váže?

V důvodové zprávě k novele exekučního řádu uvádíte, že se má jednat o podporu studentů středních a vysokých škol, přičemž právě tato skupina dětí je ohrožena nezaměstnaností, Ministerstvo práce a sociálních věcí pro tyto obtížně zaměstnatelné děti vytváří speciální programy a na druhou stranu je zde zoufalý nedostatek řemeslníků.

Neodporuje si tedy vaše novela Exekučního řádu se skutečným stavem na trhu práce? Neměly by být tyto děti spíše vedeny k větší ekonomické samostatnosti a nezávislosti na rodičích, aby se naučily, že „bez poctivé práce nejsou koláče“?

V důvodové zprávě také uvádíte, že se exekuční zabavování řidičských průkazů neplatičům výživného osvědčilo.  Podle zásady subsidiarity trestní represe obsažené v Trestním zákoníku by trestně právnímu postihu mělo předcházet bezúspěšné vyčerpání prostředků civilního práva, v daném případě tedy až po bezúspěšném vymožení výživného soudním exekutorem.

Vysvětlete mi tedy prosím, proč je po dvou letech od zavedení exekučního zabavování řidičských průkazů jednou z priorit současné vlády zákon o náhradním výživném, na předních příčkách spáchaných trestných činů zanedbání povinné výživy, a kriminály jsou přeplněné neplatiči výživného?

Předpokládám, že znáte vyhlášku Ministerstva spravedlnosti ČR č. 330/2001 Sb. o odměnách a náhradě hotových výdajů soudního exekutora.

Vysvětlete mi tedy prosím, proč je odměna soudního exekutora při exekuci řidičského průkazu odvozena od dlužné částky a nikoliv z ceny zabaveného řidičského průkazu a proč si soudní exekutor může účtovat paušální hotové výdaje řádu několik tisíc korun, když jeho skutečné výdaje jsou téměř nulové (jeden doporučený dopis dlužníkovi).  Je podle vás v zájmu dítěte, aby se díky těmto nákladům exekuce výrazně snížila možnost rodiče se dále podílet na jeho výživě?

Dovoluji si upozornit, že vaše odpovědi budou zveřejněny, včetně toho, pokud na dané otázky nebudete reagovat.

Luboš Meszner

Otázky byly dnes zaslány navrhovatelům novely Exekučního řádu poslancům:

JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D. - KSČM 

Po absolvování gymnázia v Trutnově vystudoval Nástupní policejní školu v Praze (1988 až 1990) a Důstojnickou školu Ministerstva vnitra ČR v Jihlavě (1993). Vzdělání si dále doplnil v letech 1997 až 2001 bakalářským studiem naPolicejní akademii ČR v Praze, v letech 2003 až 2005 magisterským studiem na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, magisterským studiem (2004 až 2005) a rigorózním řízením (2005 až 2007) na Akadémii Policajného zboru v Bratislave a rigorózním řízením (2005 až 2007) a doktorským studiem (2008 až 2011) naUniverzitě Palackého v Olomouci.

Nejdříve pracoval v letech 1987 až 1988 jako dělník ve výrobě v Krkonošských papírnách ve Svobodě nad Úpou. Po vykonání náhradní vojenské služby v roce 1988 ve Frýdku-Místku začal pracovat u Sboru národní bezpečnosti, později Policie ČR.

Ještě jako příslušník Pohotovostního pluku SNB zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne. V rozhovoru pro časopis Mladý svět v prosinci 1989 přiznal, že tehdy mlátil lidi a obuškem uhodil i dívku.

V listopadu 1989 poskytl také rozhovor Československé televizi, ve kterém popisoval, jak měli být demonstranti údajně vyzbrojeni. Úryvek z tohoto rozhovoru se pak objevil v roce 2012 v seriálu Vyprávěj 

Hana Aulická-Jírovcová - KSČM

Alena Nohavová - KSČM

Marie Benešová - ČSSD 

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně, autorka doposud platného pokynu obecné povahy, kterým se mají trestní oznámení na soudce posuzovat jako pouhá nespokojenost účastníka s průběhem řízení. Více ZDE

Markéta Wernerová - ČSSD

Zuzana Kailová - ČSSD

Kristýna Zelienková - ANO

Pavel Čihák - ANO

Miloš Babiš - ANO  (není příbuzný Bureše - pouze shoda jména)