Deset nemalých šmejdů

Čísla o počtu lidí postižených exekucí a výši nedobytných pohledávek jsou přímo děsivá. Dokonce už i Ministerstvo zlovůle a část poslanců si tak uvědomuje, že takovéto ožebračování lidí exekutorskými šmejdy je dále neúnosné. Ministerstvo zlovůle proto v loňském roce vydalo vyhlášku, kterou se alespoň trošku snížily lichvářské odměny exekutorských šmejdů. V současné době se v Poslanecké sněmovně také projednává rozšíření možností oddlužení (více ZDE).

Přestože se jedná pouze o kosmetické změny, které nijak zásadně nekultivují vymáhání pohledávek, je zde deset nemalých proexekutrorských šmejdů a jeden šmejdský advokát, kteří kosmetickou změnu Ministerstva zlovůle napadli u Ústavního stolce. V jejich návrhu na zrušení částí vyhlášky o odměnách exekutorských šmejdů se můžeme dočíst věci jako, legitimní očekávání výdělku na úrovni soudních stolic I. stupně (tedy nějakých 90 litrů měsíčně), rovnost práv, předvídatelnost práva či dokonce zákaz nucených prací (stát je údajně nutí ožebračovat lidi za tarifně omezené odměny). Ty jejich zvratky si můžete přečíst ZDE.

Ačkoliv si panoptikum na Joštově třídě vysvětluje základní lidská práva podle svojí momentální nálady, takto nesmyslnou a především politicky neúnosnou žádost tentokrát naprosto jednomyslně odmítlo. Rozhodnutí ZDE. O tom jsme byli informováni novinářskými kanáliemi, ale nikdo z nich už neuvedl jména těch deseti nemalých proexekekutorských šmejdů, tak to Adikia musí napravit.

Deset nemalých proexekutrorských šmejdů bylo zastoupeno advokátem Zdeňkem Koudelkou. Ano, to je ten advokát, který napsal šílenou amnestii pro Šlohlpera Vrtošivého, kdy byli propuštěni na svobodu pro společnost nebezpeční zločinci a ve věznicích zůstali pro společnost nijak nebezpeční neplatiči výživného. Mimo to byli také omilostněni zločinci z H-systému (o což šlo zjevně především). Někdo může namítat, že advokát si práci nemůže vybírat a někdo musí zastupovat třeba i vraha. To pochopitelně platí u trestního práva, ale v případě „civilního sporu“ lze zastoupení odmítnout, zejména pokud se žaloba neslučuje s morálním přesvědčením advokáta. Řada kvalitních advokátů proto třeba nedělá rodinné právo, kde vůbec nejde o právo, ale výhradně o zlovůli soudních stolic.  

V čele deseti nemalých proexekutorských šmejdů stojí socnaský senátor JUDr. Miroslav Antl. Ano, to je jeden z těch, kteří po listopadu 89 odložili průkaz KSČ, a stal se z něj „nadějný“ prokurátor. Kázal vodu a sám prochlastal papíry na auto a pak se úspěšně vyhýbal potrestání. Na nějakou dobu se stáhl z očí veřejnosti a v roce 2008 pronikl do Senátu, kde škodí dodnes.

Poněkud překvapující je, že se mezi deset nemalých proexekutorských šmejdů zařadil i senátor Jaroslav Kubera (ODS), který má na řadu věcí docela rozumné názory. Nikoho však nemůže překvapit, že většina nemalých proexekutorských šmejdů jsou členy zločinecké ODS.

Jiří Oberfalzer - ODS	Ing. arch. Daniela Filipiová - ODS
Ing. Jiří Burian - ODS	PhDr. Tomáš Grulich  - ODS
Ing. Michael Canov - Starostové pro Liberecký kraj (dříve ODS)	Ivo Valenta - Strana soukromníků ČR
MUDr. Radek Sušil - ČSSD	Jaroslav Doubrava - Severočeši (dříve KSČ)

Podpisová listina ZDE

Dobře si jména a ksichty těchto nemalých proexekutorských šmejdů zapamatujte a pokud se někdo z nich chce na podzim zase nacpat do Senátu, nedejte jim sebemenší šanci!

Ačkoliv teď exekutorská mafie dostala přes hrabivé pazoury, stále se nejedná o systémové řešení. V zásadě asi není problém v tom, že vymáhání pohledávek bylo svěřeno do rukou podnikatelů. Je však potřeba toto podnikatelské prostředí narovnat. V první řadě tedy musí být nejdříve plně uspokojen věřitel a exekutor musí nést riziko výdělku či prodělku. Prostě nejdříve odvést nějakou práci a pak za ní dostat přiměřenou odměnu, jak je to ve všech jiných případech podnikání. Tomu se říká rovnost práv. Exekutor má ale navíc statut úřední osoby.  

Také je potřeba rozlišovat, o jaký dluh se jedná. Je totiž velký rozdíl mezi tím, když někdo například nesplácí hypotéku a když někdo neplatí výživné na dítě. V prvním případě jistě není pro banku problém nějaké prodlení v plnění. V případě výživného už to problém je a stát je povinen pomáhat nezletilým dětem. Vymáhání výživného tedy musí převzít stát, kdy např. vymáhání daňových pohledávek funguje velmi dobře, i když jsou „celníci“ ohodnoceni průměrnými platy v nepodnikatelské sféře. Tím by se výrazně snížily náklady exekuce. Není a nemůže být smyslem vymáhání výživného ožebračení plátce!

Ke kultivaci vymáhání pohledávek by nepochybně přispěla i teritorialita exekutorů a zpoplatnění návrhu na výkon rozhodnutí. Stejný princip funguje ve všech soudních sporech a není důvod to v případě výkonu rozhodnutí dělat jinak.

Výkon rozhodnutí je vždy brutálním zásahem do základních práv povinného, proto nelze dále tolerovat jeho „mechanické“ nařizování a pověření k provedení soudními stolicemi. Exekutoři a soudní stolice jako právně vzdělané osoby proto musí každý výkon rozhodnutí pečlivě vyhodnotit, zda neodporuje Listině základních práv a svobod nebo platným zákonům. Za právní „čistotu“ návrhu pak musí nést osobní hmotnou odpovědnost. Jako příklad Adikie uvádí nařízení výkonu rozhodnutí na nezaplacený soudní poplatek za podání návrhu na předběžné opatření iniciovaný Obvodní stolicí pro Prahu 10, kdy podle zákona o soudních poplatcích je sankcí za nezaplacení takového poplatku odmítnutí návrhu a poplatek se dále nevymáhá. Dalším příkladem může být vymáhání výživného stanoveného v rozporu s čl. LZPS jen podle momentální nálady soudní stolice.Takové věci přes právně vzdělané osoby prostě nesmí projít!     

Podání návrhu na výkon rozhodnutí je primitivní a nevyžaduje žádné zvláštní znalosti práva. Zastoupení oprávněného advokátem je tak zcela nadbytečné. Obdobně ani u drobných trestní činů není vyžadováno zastoupení advokátem. Pokud by přesto někdo chtěl být v exekučním řízení zastoupen advokátem, čemuž nikomu nelze bránit, tak ale výhradě na vlastní náklady, kdy odměny advokátů a exekutorských šmejdů naprosto zbytečně navyšují náklady exekuce a pohledávky se tak stávají likvidační nebo naprosto nevymahatelné.

Jistě by se našla i řada dalších věcí, kterými by bylo možné vymáhání pohledávek kultivovat. Adikia proto přivítá všechny další nápady na kultivaci vymáhání pohledávek. Svoje nápady napište do volné diskuse Hyde Park.