Dopis Nejvyššímu státnímu zástupci JUDr. Zemanovi
Byl doplněn XXVIII. díl PŘÍBĚHU – Trestní oznámení na soudkyni JUDr. Smitkovou.
Obvodní státní zástupce OSZ pro Prahu 10 Mgr. Bc. Vlha přehodnotil trestní oznámení na soudkyni OS pro Prahu 4 JUDr. Smitkovou jako stížnost, proto jsem v souladu s trestním řádem požádal Městské státní zastupitelství v Praze o výkon dohledu nad jeho postupem.
Jak provedlo výkon dohledu Městské státní zastupitelství v Praze?
Podle obsahu dopisu Městské státní zástupkyně v Praze JUDr. Bachtíkové se zdá, že problém s pochopením textu se justicí šíří jako silně nakažlivá choroba a postupně postihuje nejen soudce, ale i státní zástupce. Nejvyšší státní zástupce JUDr. Zeman však v médích tvrdí, že drtivá většina státních zástupců jsou kvalifikovaní odborníci na svém místě. Problém s chápáním textů je tedy nepochybně dán Pokynem obecné povahy č. 12/2003 NSZ vydaný JUDr. Benešovou, který státním zástupcům ukládá přehodnocovat trestní oznámení na soudce na stížnosti.
POKYN OBECNÉ POVAHY 12/2003
nejvyššího státního zástupce ze dne 19. prosince 2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním.
Čl.16
Vyřizování podání, jež nelze posuzovat jako trestní oznámení
1) Prověřování státní zástupce neprovádí. Je však oprávněn objasnit v potřebném rozsahu povahu podání označeného jako trestní oznámení (§ 14 až § 16 zákona).
3) Jestliže je příslušnému státnímu zastupitelství doručeno podání označené jako oznámení o trestném činu, státní zástupce přezkoumá, zda v podání jsou uvedeny alespoň základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu nebo v plnění povinností svědka, znalce, tlumočníka či osoby, která podala odborné vyjádření, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu.
4) Trestním oznámením nejsou zejména
a) podání, která ani po případném doplnění podle odstavce 3 neobsahují údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde o trestní oznámení, nebo je tak výslovně označil,
m) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem či rozhodnutím soudu,
Pokyn obecné povahy č.12/2003 NSZ tak zjevně odporuje základnímu principu právního státu - rovnosti před zákonem, kdy je soudcům poskytována nezákonná imunita při výkonu jejich pravomoci. Pokud by měla být soudcům poskytována imunita i při nezákonném výkonu jejich pravomoci, zcela nepochybně by je platný Trestní zákoník nedefinoval jako úřední osoby dokonce hned na prvním místě (viz. § 127 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku).
Trestní zákoník
§ 127 Úřední osoba
(1) Úřední osobou je
a) soudce,
(2) K trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.
Trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku a maření úkolu úřední osoby dle § 330 trestního zákoníku se tedy ve smyslu § 127 odst. 2 trestního zákoníku nevztahují pouze na bezvýznamné státní úředníky, ale vztahují se i na „slovutné“ soudce právě v souvislosti s výkonem jejich funkce. Díky nezákonné imunitě poskytované státními zástupci se pak soudci zcela běžně dopouštějí uvedených trestných činů spolu s trestným činem poškozování cizích práv dle § 181 trestního zákoníku zejména v opatrovnických sporech.
Proto jsem se obrátil na JUDr. Zemana s tím, aby neprodleně zrušil čl. 16 Pokynu obecné povahy č. 12/2003 NSZ. Uvidíme, zda JUDr. Zeman dostojí svým veřejným prohlášením nebo zda bude jen „novým lakem na veskrze prohnilé karoserii“ naší justice.
Vážený pane JUDr. Zemane.
Po jmenování do funkce Nejvyššího státního zástupce jste v médiích uvedl, že působnost NSZ na nižší složky je velice omezená a nebudete nijak ovlivňovat státní zástupce, kteří mají postupovat aktivně z vlastní iniciativy bez ohledu na postavení osob podezřelých z trestné činnosti.
Z uvedeného důvodu Vás tedy vyzývám k neprodlenému zrušení čl. 16 Pokynu obecné povahy č. 12/2003 nejvyššího státního zástupce (JUDr. Marie Benešové) ze dne 19. prosince 2003, který v hrubém rozporu s platným trestním řádem, ukládá státním zástupcům nepostupovat aktivně z vlastní iniciativy v případě trestních oznámení na soudce a tyto oznámení přehodnocovat na stížnosti. Takový postup zjevně odporuje základnímu principu právního státu - rovnosti před zákonem. Pokud by měla být soudcům poskytována imunita i při nezákonném výkonu jejich pravomoci, zcela nepochybně by je platný Trestní zákoník nedefinoval jako úřední osoby dokonce hned na prvním místě (viz. § 127 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku). Trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku a maření úkolu úřední osoby dle § 330 trestního zákoníku se tedy nevztahují pouze na bezvýznamné státní úředníky, ale vztahují se i na „slovutné“ soudce právě v souvislosti s výkonem jejich funkce. Díky nezákonné imunitě poskytované státními zástupci se pak soudci zcela běžně dopouštějí uvedených trestných činů spolu s trestným činem poškozování cizích práv dle § 181 trestního zákoníku zejména v opatrovnických sporech.
Na reálný příklad nepřijatelného poskytování imunity soudcům se můžete podívat na internetové prezentaci soudcovské zlovůle www.adikia.cz . Trestní oznámení na soudkyni OS pro Prahu 4 JUDr. Smitkovou bylo státním zástupcem OSZ pro Prahu 10 Mgr. Bc. Vlhou přehodnoceno na stížnost, přestože bylo v trestním oznámení výslovně uvedeno, že se o stížnost nejedná. V rozporu s trestním řádem (ale v souladu s pokynem obecné povahy č. 12/2003 NSZ) nebylo provedeno vůbec žádné šetření, zda došlo k nějakému trestnému činu a věc byla bez řádného usnesení „odložena“ jako stížnost k předsedkyni OS pro Prahu 4. Ta z toho byla natolik zmatená, že se mě musela dopisem dotázat, zda má věc řešit jako stížnost, když jsem uvedl, že se o stížnost nejedná.
V médiích jste uvedl, že pokud je občan nespokojený s postupem státního zástupce, že se má obrátit na nadřízené státní zastupitelství a požádat o výkon dohledu. Tento postup je přímo upraven trestním řádem. I v tomto konkrétním případě jsem požádal o výkon dohledu a moje žádost byla státní zástupkyní Městského státního zastupitelství v Praze JUDr. Bachtíkovou přehodnocena jako žádost o poskytnutí informace, jak bylo OSZ pro Prahu 10 vyřízeno moje trestní oznámení a postoupena zpět na OSZ pro Prahu 10.
V médiích jste také uvedl, že státní zastupitelství participují na dosahování spravedlnosti. Věřím, že jste tím nemyslel, že si budou státní zástupci dělat z občanů legraci a podle svého uvážení přehodnocovat trestní oznámení na stížnosti, žádosti o výkon dohledu na žádosti o poskytnutí informace a přesměrovávat mezi sebou korespondenci ve zjevné snaze „zamést trestnou činnost soudců pod stůl“.
V médiích jste také uvedl, že budete bez milosti na státní zástupce podávat kárné žaloby. Berte tedy můj dopis zároveň i jako podnět ke kárné žalobě na státního zástupce OSZ pro Prahu 10 Mgr. Bc. Vlhu a státní zástupkyni Městského státního zastupitelství v Praze JUDr. Bachtíkovou.
Rád bych věřil, že dostojíte svým veřejným prohlášením a budete mě informovat o učiněných opatřeních.
V Praze dne 15. ledna 2011 Luboš Meszner
—————