Drsné výkřiky do tmy

Na „odborné“ konferenci Právní prostor, konané minulý týden pod záštitou ministryně zlovůle Válkové, zazněly před dvěma stovkami právníků a soudních stolic z huby nejvyšších funkcionářů obecných stolic poměrně drsné výroky:

 „Zákony jsou v Česku tak komplikované a neprovázané, že se v nich obtížně orientují už i samotní soudci. Neutěšený stav českého práva by mohl brzy vyústit v rezignaci na demokratický stát,“ vykřikoval místopředseda Nejvyšší stolice Roman Fiala.

„Stav zákonů je takový, jaký je, protože na veřejnoprávní regulaci se podílejí lobbisté a ti, kteří mají být předmětem této regulace. Legislativní proces ovlivňují hlupáci a resortismus,“ vykřikoval lhář ve funkci předsedy Nejvyšší správní stolice Josef Baxa.

Zdroj kanálie Novinky.cz  České zákony jsou tak zamotané, že se v nich ztrácejí už i soudci

Jestliže z huby nejvyšších funkcionářů obecných stolic zazní, že jsou zde zákony komplikované, neprovázané a soudní stolice se v nich jen obtížně orientují, je naprostý nesmysl zároveň říkat, že by to mohlo vyústit v rezignaci na demokratický (spíše právní) stát, když zde tento stav již nastal!

Právní jistota je jedním ze znaků existence právního státu! Právní jistota plyne z dodržování práva, ze zachovávání legality jak při jeho tvorbě, tak i aplikaci. K naplnění požadavku právní jistoty musí být vytvořeny podmínky pro to, aby bylo objektivní právo dlouhodobě stabilní, jednotné, relativně jednoduché a předvídatelné a aby byla dodržována subjektivní práva všech. Nikdo nesmí být bez zákonného důvodu na svých právech zkrácen a každý, kdo porušuje právní povinnosti, musí být zákonným způsobem postižen. Tím je naplňováno legitimní očekávání fyzických i právnických osob.

Správně by však mělo být řečeno, že Česká republika nikdy nebyla právním státem, kdy až na několik málo výjimek (např. trestný čin příživnictví) byla zachována kontinuita zákonů zločinného komunistického režimu (např. trestný čin zanedbání povinné výživy) včetně mravního lidského odpadu v talárech. Podle Uvozujícího zákona k Listině základních práv a svobod totiž měly být tyto komunistické zákony (např. Zákon o rodině v části „vyměřování výživného“) zrušeny nejpozději do 31. prosince 1991.

Uvozující zákon k Listině základních práv a svobod

§ 6

(1) Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.

Celé znění zákona ZDE

Více jak dvacet let se zde rozhoduje o životech lidí podle zákonů, 
KTERÉ POZBYLY ÚČINNOSTI !!!

Teď už jistě chápete, proč byl komunistický Zákon o rodině v podstatě v nezměněné podobě zakomponován do nového Občanského zákoníku a proč všichni pod různými smyšlenkami tvrdili, že účinnost tohoto paskvilu nelze dále odkládat. Více jak dvacet let zpoždění "nových" zákonů se ve světě skutečně hodně špatně vysvětluje.

Můžeme se bavit o tom, že „špatné“ zákony produkují „plzeňští“ právníci v Poslanecké sněmovně pod vlivem různý zájmových skupin (exekutorsko-advokátní mafie apod.) a ve změti jejich „výtvorů“ se dnes už nikdo nevyzná, což nepochybně mnohým soudním stolicím činí velké problémy. To je však vcelku pochopitelné, neboť jsou „odkojeni“ komunistickým pojetím práva založeném na extrémním formalismu a legalismu (doslovné přepisování zákonů do rozsudků) spojeném s jednoduchým (spíše primitivním) kognivistickým modelem interpretace práva, což je nepochybně intelektuálně podstatně jednodušší, než komplexní sofistikované pojetí práva odpovídající začátku 21. století.

Mezi soudními stolicemi se čas od času najde rádoby „osvícená“ stolice, která veřejně vyjadřuje „nespokojenost“ se stavem práva a vytváří tím dojem, že by snad i nějaké zákony změnila, ale bohužel s tím nemůže nic udělat, protože nemá zákonodárnou moc a je tak odkázána výhradně na lidovou tvořivost „plzeňských“ právníků z Poslanecké sněmovny. Soudní stolice skutečně nemají zákonodárnou pravomoc, zajímavé však je, že v případě výživného je to nijak netrápí a pro každého rozvedeného otce mají individuální zákonodárnou pravomoc, neboť zde není zákon o výživném, nad jehož dodržováním by měly pouze dohlížet. Že by soudní stolice nemohly nijak ovlivňovat „čistotou“ zákonů, tak to mohou vykládat pouze novinářským kanáliím a lidem, kteří nikdy nečetli Ústavu ČR. 

Ústava ČR článek 95

(1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

(2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu.

Další podrobnosti upravuje Zákon o Ústavním soudu

Zvláštní ustanovení o řízení před Ústavním soudem

Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů

§ 64 Podání návrhu

(3) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.

Soudní stolice Fiala a Baxa jsou tedy prachsprostí tlučhubové, protože kdyby je opravdu trápil stav našich zákonů, tak už s tím mohli dávno něco udělat. Právě na tomto principu jsou postaveny všechny žaloby soudních stolic, kterými se tento mravní lidský odpad pravidelně domáhá navyšovaní svých již tak nehorázných platů.

Nesoudný chamtivý lidský odpad v taláru podá na svého zaměstnavatele (ministerstvo zlovůle) k místně příslušné stolici žalobou. Ta pak naprosto "nezávisle" dospěje k závěru, že zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce soudců je v rozporu ústavním pořádkem a věc předá na posouzení Joštovu panoptiku vypravěčů lidsko-právních pohádek, které zruší příslušnou část zákona a přiměje tím vládu a „plzeňské“ právníky v Poslanecké sněmovně přijmout „správné“ znění tohoto zákona. Novinářské kanálie vše ještě podpoří dramatickými články, že pokud nebude přijato „správné“ (čti platy zvyšující) znění zákona, zůstanou chudáčci soudci bez výplaty.

Ve skutečnosti tedy mravnímu lidskému odpadu v talárech neskutečný bordel v zákonech vyhovuje, protože pokud by zde byly naprosto jasné zákony (např. Zákon o výživném), tak by polovina soudních stolic byla naprosto nadbytečná. Čím by se pak tento mravní lidský odpad živil?

Čest a chvála naprosté výjimce soudci budějovické okresní stolice Křivancovi, který se výše uvedeným postupem pokusil odstranit jednu z největších sviňáren ukotvenou do našeho právního řádu – vyměřování výživného tři roky zpětně (Arciť je to sviňárna, rušit to nebudeme, protože to zde platí už půl století)