06.09.2018 18:13

Düsseldorfské tabulky 2018

Na začátku roku 2018 vyšla v Německu novela vyhlášky o výživném, kterou se stanovuje minimální výživné pro děti, proto se musela změnit Düsseldorfská tabulka výživného. Po těchto úvodních slovech se nepochybně řada parazitů na neštěstí dětí z rozvedených rodin pochcala blahem, protože o minimálním výživném často hovoří. Je tedy potřeba hned dodat, že tabulkové výživné se díky tomu zvýšilo o 5 až 7 EUR, což je naprosto směšná částka (např. jeden oběd v bufetu). Navíc nárok dítěte na výživné uvedený v Düsseldorfských tabulkách ani zdaleka neodpovídá skutečnému výživnému, které dítě dostane.

Bei den in der Tabelle veröffentlichten Werten handelt es sich um den Unterhaltsanspruch des Kindes selbst, jedoch noch nicht um den tatsächlichen Zahlbetrag.

Stejně jako náš Metodický pokyn Ministerstva nespravedlnosti pro určování výživného, ani Düsseldorfské tabulky výživného nejsou pro soudce závazné. Několik „drobných“ rozdílu tady přeci jenom je. V Německu tabulky výživného sestavuje Zemský soud (Nejvyšší soud) ve spolupráci s dalšími odborníky (to se u nás nemůže stát, protože nadlidi v talárech jsou nejchytřejší ze všech). Jde tak o sjednocující stanovisko, které je závazné pro všechny podřízené soudy.

Je také rozdíl mezi tím, jak takovou nezávaznost chápou soudci v Německu a jak jí chápou soudruzi soudci a soudkyně u nás. Při jednom ze seminářů o Cochemském modelu se Adikii podařilo položit otázku na téma výživné známému německému „opatrovnickému“ soudci Jürgenu Rudolphovi. Otázka zněla, jak hodně se může odchýlit od tabulek výživného. Z výrazu jeho obličeje se dalo vyčíst, že takovou otázku může položit jen úplný kretén. Odpověď zněla: „A proč bych to dělal?!“ Další otázky tak už byly naprosto zbytečné.

Při příjmu vyšším než 5501 EUR se výživné určuje případ od případu. Zdá se, že alespoň v této příjmové kategorii by mohlo zafungovat u nás známé rozhodování jen podle momentální nálady soudní stolice. Výživné by tak mohlo dosáhnout astronomických částek, aby si zlatokopky přišly na své. I v těchto případech však platí, že výživné je určeno výhradně na financování životních potřeb dítěte, tj. bydlení, jídlo, oblečení, koníčky, kapesné prostředky a materiály pro školu a nikoliv na přilepšenou matce. Nárok na výživné se zvyšuje jen v rámci deseti příjmových skupin a na více už děti nemají nárok! Pro jistotu ještě jednou

NEMAJÍ NÁROK!

Ab einem bereinigten Nettoeinkommen von 5.501 EUR pro Monat wird der Zahlbetrag individuell nach Prüfung des Einzelfalls festgelegt. Es ist jedoch nicht davon auszugehen, dass bei einer Steigerung des Einkommens oberhalb der 5.501 EUR der Kindesunterhalt entsprechend angepasst wird. Mit dem Kindesunterhalt soll gewährleistet werden, dass der Lebensbedarf des Kindes finanziert werden kann, das heißt Wohnraum, Nahrungsmittel, Kleidung, Hobbies, Taschengeld und Materialien für die Schule. Man orientiert sich dabei an den zuvor bestehenden Lebensumständen, sodass der Kindesunterhalt zwar erhöht wird, wenn eine Steigerung des Einkommens innerhalb der zehn Einkommensgruppen erfolgt, nicht jedoch ab der elften Einkommensgruppe. Der Grundsatz heißt, dass das Kind keinen Anspruch darauf hat, dass es am Luxus des unterhaltspflichtigen Elternteils beteiligt wird.

Tohle plátci výživného naprosto jasně chápou. Pro soudní stolice zajeté v komunistickém rodinném právu a pro současnou politickou garnituru je to absolutně mimo jejich rozsah to pojmout, proto nemá smysl to nějak více rozebírat.

Oproti zdejším zvyklostem, kdy se nejdříve vyčíslí nárok dítěte na výživné (každé dítě je nadějný hokejista či nadějná tenistka) a k tomu se pak povinnému určí výše výdělku (podrobný postup je uveden ZDE), soudruzi v SRN na to jdou překvapivě obráceně a nejdříve se vypočte čistý příjem povinného (první sloupec Düsseldorfské tabulky). Nenechte se však tím čistým příjmem zmýlit, protože nejde o „čistou ruku“ – almužnu za práci, kterou nám zaměstnavatel pošle na účet po odpočtu všech povinných odvodů státu. Výstižnější překlad by tedy měl být očištěný či upravený příjem. (Pozn. Tato slova našim ekonomicky negramotným soudním stolicím prosím nikdy neříkejte, jinak se z vyměřeného výživného poserete.) A jak se takový očištěný (upravený) příjem vypočítá?

Základem je čistý příjem povinného ze závislé činnosti (od zaměstnavatele) včetně mimořádných odměn. Musí se také započítat případný příjem z pronájmu, podnikání při zaměstnání (to asi v Německu nemá nikdo zapotřebí) a kapitálu. Ani zdaleka tedy nestačí nějaký cár papíru (prohlášení o příjmech) od zaměstnavatele, jak to vyžadují naše soudní stolice, ale je potřeba se podívat do přiznání k dani z příjmu. Soudruzi v SRN to mají vychytané i u živnostníků (OSVĆ). Zatím co u nás se vychází z nejvyššího dosaženého příjmu v posledních třech letech a nezřídka je zaměňován příjem s obratem, v Německu se čistý příjem stanoví z průměrného příjmu za poslední tři roky dle daňových přiznání. To má svoje logické opodstatnění, protože u OSVČ se může příjem v jednotlivých letech z mnoha důvodů značně lišit (např. přijetím plateb za provedené zakázky až v dalším účetním období, nákupem zboží před koncem roku, ztráta v důsledku nákupu výrobního prostředku nebo jen pouhá rozdílná poptávka po službách v jednotlivých letech.)

Dazu wird zunächst das konkrete bereinigte Nettoeinkommen des Unterhaltspflichtigen festgestellt. Es entspricht dem tatsächlichen Nettoeinkommen abzüglich aller berufsbezogenen Ausgaben (z. B. Fahrtkosten). Urlaubs- und Weihnachtsgeld gehören zum Einkommen, sodass nicht das jeweilige Monatseinkommen zur Berechnung herangezogen werden kann. Die Einkünfte aus anderen Einkunftsarten wie zum Beispiel Erträge aus Vermietung und Verpachtung oder aus Kapital werden hinzugerechnet. Das heißt das entsprechende Nettojahreseinkommen geteilt durch zwölf bildet die Berechnungsgrundlage für die Eingabe in unseren Unterhaltsrechner.

Bei Selbstständigen werden zur Ermittlung des Nettoeinkommens die Bilanzen oder Gewinn- und Verlustrechnungen der vergangenen drei Jahre herangezogen sowie die Steuerbescheide oder Steuererklärungen der letzten drei Jahre zur Berechnung des durchschnittlichen Nettoeinkommens.

Od takto zjištěného příjmu se pak odečítají náklady spojené s prací. Jde o cestovní náklady do práce, výdaje za školení či příspěvky odborům. Pokud tyto výdaje nemohu být jasně definovány, odečítá se 5% z čistého příjmu (minimálně 50 EUR a maximálně 150 EUR měsíčně).

Od příjmu se také odečítají hypotéky. Pochopitelně se však musí jednat o nezbytnou hypotéku (např. na bydlení) a nikoliv úvěr na poslední model „Ajfounu“. Zde už je onen prostor pro nezávislé rozhodování soudce. Pokud je očištěný příjem dostatečný k vyměření alespoň minimálního výživného, pak jsou soudci při odpočtu úvěru benevolentnější. Pokud je očištěný příjem nedostatečný, pak úvěry nelze odečíst. Podobný princip funguje i u nás, jen s tím rozdílem, že k úvěrům povinného se zásadně nepřihlíží, i když je z čeho vyměřit výživné.

Düsseldorfské tabulky už také pamatují i na střídavou péči či rozšířený styk. V tomto případě se to počítá tak, že se sečtou příjmy obou rodičů, ty se očistí od odčitatelné náklady každého z rodičů a podle tabulky se určí nárok dítěte na výživné, které se rozdělí mezi oba rodiče rovným dílem. Soudruzi ze SRN zjevně Adikii vykradli několik let starý návrh zákona o výživném (ZDE). Adikia ale navrhuje provádět součet příjmů rodičů i při výlučné péči jedním z rodičů, protože jedině tak lze zjistit životní úroveň obou rodičů, na které má dítě právo se podílet, aniž by do toho byli zatahováni noví partneři rodičů, kteří k dítěti nemají absolutně žádnou vyživovací povinnost.

Příklad výpočtu výživného při střídavé péči

(přeloženo překladačem Google, ale pochopí to i úplný kreten)

Příklad výpočtu pro údržbu výměnného modelu

V našem příkladu otec a matka sdílejí péči o 4leté dítě přesně o 50%. Úplné přídavky na děti ve výši 194 eur bude hrazeno rodinným fondem matce.

Měsíční náklady na dítě:

Cena školky: 250 Euro

Dodatečné náklady způsobené změnou modelu (dětský pokoj v obou apartmánech, vyšší náklady na cestu pro oba rodiče z důvodu intervalu změny)

Příjem rodičů a údržba stolu:

Čistý příjem otce: 3 000 eur

Čistý příjem matky: 1800 eur

Zábavný celkový příjem obou rodičů: 4 800 eur

Podle tabulky Dusseldorfer (9. příjmová skupina, 1. věk) to vede k požadavku na měsíční údržbu (údržba tabulky) ve výši 529 €.

Dodatečné náklady způsobené změnou modelu

60 eur náklady na bydlení otce

40 eur náklady na bydlení matky

50 euro cestovních nákladů

To má za následek další náklady i. H. v. 150 eur za měsíc.

Celkové potřeby dítěte:

529 EUR Výše platby za údržbu dítěte

150 eur dodatečné náklady způsobené změnou modelu

250 eur poplatky za mateřské školy

= 929 Euro měsíčně celkové potřeby dítěte

Rozložení údržby dítěte

Celkové potřeby dítěte, v našem příkladu 929 eur za měsíc, budou rovnoměrně rozděleny mezi rodiče. Vzhledem k tomu, že otec v našem příkladu získává více než matka, jeho podíl na podpoře dítěte je více podle jeho schopností.

Při určování výživného je také důležitá Kontrolní částka (poslední sloupec Düsseldorfské tabulky). K čemu je to dobré? Tak tohle se bude našincům zvyklým na vyměřování výživného jen podle momentální nálady soudních stolic hodně špatně vysvětlovat

Kontrolní částka slouží k tomu, aby se německý fotr (případně i jeho další děti s novou partnerkou) po vyměření výživného nemusel stravovat v tom nejhorším nádražním bufetu a spát pod mostem, zatímco jeho dítě z předchozího manželství si žije jako prase v žitě, což se u nás běžně stává. V lepším případě se fotr (případně i jeho další děti s novou partnerkou) stane „jen“ sociálně potřebným, ale na žádnou sociální dávku nemá nárok, protože na straně fotra se při posuzování jeho sociální potřebnosti vyplacené výživné od skutečného příjmu neodečítá. Na druhou stranu je to vcelku pochopitelné, protože kdo vám uvěří, že z vás v právním státě nezávislá soudní stolice udělala socku. Kontrolní částka je tedy jakési životní minimum, které po zaplacení výživného musí povinnému zůstat, aby mohl žít jako člověk, chodit do práce, starat se o děti, milovat se s novou partnerkou apod. Pokud by po zaplacení tabulkového výživného povinnému nezůstala minimální kontrolní částka, tabulkové výživné se sníží. Přesný postup již byl na Adikii uveden ZDE.

Pokud jste to dočetli až do toho místa aniž by vás trefil šlak, tak je tu závěrečná pecka, která vás k tomu infarktu nepochybně přivede. V Německu jsou rodičům vypláceny přídavky na dítě a o tyto přídavky si může fotr svévolně snížit tabulkové výživné. V případě nezletilých dětí o polovinu přídavku, u holomků (zletilých dětí) o celý přídavek. U nás si může matka snížit základ daně z příjmu o daňovou slevu na dítě a fotr si může jedině tak škubnout nohou. Sleva se totiž poskytuje pouze na vyživované dítě ve společné domácnosti.

Zákon o dani z příjmu

§ 35 c

Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti …..

To je od státu hodně vychcaný, protože matky mají obvykle nižší příjmy než otcové, takže minimálně část daňové slevy na dítě propadne a fotr zaplatí daň jako kráva, přičemž i on vyživuje dítě a výživným vynahrazuje svůj podíl na osobní péči o dítě. Správně by se tedy měla daňová sleva na dítě rozdělit mezi oba rodiče.