Pokroku se nelze ubránit a tak se objevují všelijaké nové státní elektronické aplikace. Doktoři budou vydávat elektronické recepty (E-recept), hospodští a obchodníci musí elektronicky evidovat tržby (EET) a hovoří se také o elektronizaci státní správy (E-government). E-recepty zatím žádnou přidanou hodnotu nepřinášejí, ale Elektronická evidence tržeb je údajně užitečným nástrojem, jak dosáhnou lepšího výběru daní a naplnění státní pokladny. To je jistě skvělá myšlenka, na druhou stranu je však také potřeba zajistit, aby hospodaření s těmito prostředky bylo efektivní a nedocházelo k jejich zbytečnému plýtvání. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto přichází s Elektronickou evidencí docházky EED, která by nahradila již zastaralé píchačky.

Ministerstvo by vedlo neveřejnou databázi všech státních zaměstnanců s uvedením jejich pracovní doby. Každý zaměstnanec by si musel ze svého platu pořídit speciální elektronický náramek a nést veškeré jeho provozní náklady, ale na konci roku, ve kterém by si náramek pořídil, by pak mohl uplatnit slevu na dani z příjmu v částce 500 Kč. Aby nedošlo k porušení zákona na ochranu osobnosti, každý náramek by obsahoval jedinečný zaměstnanecký identifikační kód ZIK (obdoba FIK v EET) a pomocí GPS by zaznamenával aktuální polohu a čas. Náramek by zároveň pomocí Bluetooth tyto informace vysílal i do svého blízkého okolí. Při odepnutí náramku by došlo k aktivaci silné piezoelektrické sirény a odeslání hlášení do centrální evidence docházky. Za první odložení elektronického náramku by zaměstnanci byla snížena mzda o 50 % na půl roku. Po druhém odložení by následovalo ukončení pracovního poměru „na hodinu“. Stejná sankce by zaměstnanci hrozila, pokud by byl v pracovní době nachytán mimo pracoviště. V první vlně by šlo především o státní zaměstnance s nadprůměrnými platy, jako jsou soudci, poslanci, senátoři, státní zástupci, manažeři státních či polostátních podniků apod. Ve druhé vlně by si náramky museli pořídit všichni ostatní státní zaměstnanci. Zde by však platily určité výjimky, např. hasiči či záchranná zdravotní služba, protože by jim překážely v náročné práci. Ve třetí vlně by bylo možné za poplatek otevřít aplikaci Elektronické evidence docházky i pro soukromé zaměstnavatele.

Docházkovka

Zároveň by se rozeběhla výherní hra Docházkovka. Lidé by pomocí aplikace v mobilním telefonu, podobné velmi oblíbené hře na hledání Pokémonů, sbírali data vysílaná z elektronických náramků státních zaměstnanců, které by pak zadávali do webového rozhraní Docházkovky. Na rozdíl od EET by zadávání nebylo ničím omezeno. V jeden den by tak bylo možné zadat stejného zaměstnance i několikrát či několika hráči zároveň. Této lidové hry by se kromě OSVČ mohli účastnit i osoby v zaměstnaneckém poměru, které nejlépe vědí, jak a kde jejich kolegyně a kolegové využívají pracovní dobu. Losování výherců by bylo jednou za měsíc, a čím vyšší by byl měsíční plat „odchyceného“ zaměstnance (tedy větší ztráta pro státní rozpočet), tím větší by byla jeho bodová hodnota v Docházkovce, která by násobila výhru podobně jako dodatkové číslo ve Sportce.

Výhry v Docházkovce

1. Cena - renta ve výši ročního platu premiéra
2. Cena - zapůjčení luxusního vozidla s majáčkem na absolutní přednost v jízdě a řidičem včetně všech provozních nákladů na jeden rok.
3. Cena – 200 000 Kč

Výherci v těchto pořadích by si však mohli ještě zvolit, zda přijmou tuto výhru nebo speciální výhru v podobě přidělení zaměstnání „odchyceného“ zaměstnance na dobu nejméně pěti let. Dalších 10 000 výherců by obdrželo motivační výhru v částce 1000 Kč.

Když už elektronická evidence, tak všichni!