Exekuce opět zabíjela

„K použití zbraně došlo v krajní nouzi v ochraně vlastního majetku, po vyčerpání všech možností, jak majetek ochránit.“

Tak se před soudem obhajoval nešťastník, který bránil svůj poslední majetek sloužící k jeho obživě. Ten, na místo toho, aby šoupnul vlastní mámu do starobince, zůstal doma, aby o matku mohl pečovat a žil v nouzi z toho, co si sám vypěstoval. Za kdejakého nemakačenka stát platí povinné zdravotní pojištění. S péčí o matku, vycházející nejen z prosté úcty, ale i ze zákonné povinnosti syna vůči rodiči, náš zákon o zdravotním pojištění vůbec nepočítá. Protože nešťastník nepřispíval do bezedného chřtánu některé ze zdravotních pojišťoven, stal se dlužníkem. Protože to nebyl bezdomovec, ani cizinec, který odjede bez zaplacení ošetření, přišel tedy vykonavatel „spravedlnosti“ a v dražbě prodal jeho jediný zdroj obživy - pozemky se skleníky.   

„Pozemky mi byly ukradeny podvodem, zločinnou exekucí. Byl ze mne vyroben žebrák.“

Vydražitel pozemků se rozhodl svého nově nabytého majetku užívat dle svých představ a poslal dělníky, aby z pozemku odstranili skleníky sloužící k obživě nešťastníka. Ten se však rozhodl svůj majetek bránit a jednoho dělníka zastřelil a druhého vážně zranil.(Zdroj Novinky.cz Jednoho zastřelil, druhého zmrzačil)

Zákonem uložená povinnost se musí platit, to je bezesporu, protože kam bychom přišli, kdyby se někomu s pozemkem měla odpouštět tisícovka měsíčně?

Takto budeme dalších 15 let vydávat 30 tisíc měsíčně za uvěznění nešťastníka, který nechtěl pochopit, že má šoupnout matku do starobince. Jeden člověk přišel o život a druhému budeme hradit invalidní důchod.