Je tam časovaná bomba

Je to přesně týden, kdy nějaký anonym nahlásil bombu v pražském justičním areálu Na Míčánkách a včera se to opakovalo znovu. Více zde

Novinky.cz Anonym nahlásil bombu v pražském justičním areálu

Lidovky.cz Justiční areál se znovu evakuuje. Anonym nahlásil bombu

Jako obvykle, bulvární novináři se omezili pouze na informaci o této události bez hlubšího zamyšlení. Proč by někdo dával bombu do justičního areálu, když jsou podle Ministerstva zlovůle všechny soudní stolice čestní lidé a profesionálové na lidská práva?

Žijeme v době brutálních kuličkových atentátů, proto nahlášení bomby v justičním areálu rozhodně nelze podceňovat. Justiční areál tak byl dvakrát za sebou kompletně evakuován a prohledáván pomáhači se psem. Z úhlu pohledu člověka, který již okusil spravedlnost v podání našich soudních stolic, se nahlášení bomby v justičním areálu může jevit vcelku pochopitelné, ale jen pokud by se nějaká bomba skutečně našla. Průměrně inteligentnímu člověku však musí být jasné, že pokud by se skutečně někdo chtěl pomstít soudním stolicím, určitě by to netelefonoval na tísňovou linku, ale vytočil by číslo na spouštěcí mechanismus bomby. I to je ve skutečnosti jen scifi, protože justiční areál Na Míčánkách je jedním z nejstřeženějších objektů v republice s nepřetržitým dozorem a přes „vstupní kontrolu“ by jen těžko někdo pronesl bombu, která by měla větší účinky než bouchací kuličky. A ještě jedna věc zde „nesedí“.  V obou případech trvala prohlídka objektu necelé dvě hodiny a s jedním psem za tak krátkou dobu nelze prohledat všechny budovy. Celá věc tedy poněkud „zapáchá“ a nabízí se tak několik možných vysvětlení.

Možná skutečně někdo telefonoval a celá akce byla jen nákladné divadélko z peněz daňových poplatníků, aby pokud bude chycen, mohly mu za to soudní stolice přišít pořádný flastr, protože „plašit“ soudní stolice, že přišel jejich osudný den, je těžký zločin.

Pravidelní návštěvníci justičního areálu Na Míčánkách jistě zaznamenali, že se v posední době výrazně zlepšilo chování justiční ochrany při vstupní kontrole. Nejspíše za to může stížnost České advokátní komory, po které šmejd Blažek vydal příkaz ke „zjemnění“ kontrol advokátů. To se zřejmě dotklo soudních stolic a opakované nákladné divadélko z peněz daňových poplatníků, je tak spíše prostředkem pro obnovení přísnějších vstupních kontrol (čti buzeraci občanů).

Pokud někdo skutečně telefonoval, pro vyhodnocení, zda se jedná o trestný čin šíření poplašné zprávy ve smyslu § 199 trestního zákoníku, bude nutné hovor rozebrat slovo od slova.

Komentář k trestnému činu šíření poplašné zprávy

Trestný čin šíření poplašné zprávy, který je upraven v ustanovení § 199 zákona č. 140/1961 sb., trestní zákon v hlavě páté mezi trestnými činy hrubě narušujícími občanské soužití, směřuje především k ochraně obyvatelstva před panikou a vážnými obavami a znepokojením.

Trestného činu šíření poplašné zprávy se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá. Předpokladem pro naplnění této skutkové podstaty je, že musí jít o poplašnou zprávu, tedy o takovou zprávu, jež je způsobilá vyvolat u části obyvatelstva nějakého místa například pracovníků továrny, obyvatel vesnice, města apod. strach a obavy z možných budoucích událostí, který by negativně ovlivnily jejich životy. Může jít třeba o hrozbu úniku nebezpečných látek, protržení vodní nádrže apod. Poplašná zpráva musí být zprávou nepravdivou. Pokud by osoba šířila zprávu, která sice vyvolává znepokojení, ale je pravdivá, nepůjde samozřejmě o trestný čin. Poplašnou zprávu lze šířit pomocí tisku, rozhlasem, televizí, po Internetu, rozdáváním letáků, na shromáždění lidí atd.

Trestného činu se podle § 199 odst. 2 dopustí také ten, kdo poplašnou zprávu, ač ví, že je nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo policejnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku. Je zřejmé, že toto ustanovení se má uplatnit především k postihu v současné době velmi populárních falešných bombových oznámení, která oznamují uložení bomby především na letištích, v hromadných dopravních prostředcích či nejrůznějších státních institucích a zpravidla působí velké komplikace při ověřování pravdivosti tohoto oznámení. I pro spáchání tohoto trestného činu je vyžadováno úmyslné zavinění.

Zdroj ePrávo.cz  Šíření poplašné zprávy

Pokud oznamovatel uvedl: „ V justičním areálu Na Míčánkách je časovaná bomba!“, zcela nepochybně tak šířil velmi poplašnou zprávu v úmyslu vyvolat strach a obavy z možných budoucích událostí, které by negativně ovlivnily životy zákazníků hned několika pražských obecných stolic. Rozhodně se však nejedná o nepravdivou informaci a problém je na straně pomáhačů, kteří žádnou časovanou bombu nenašli,

kdy zde o životech lidí rozhodují naprosto bezcharakterní lidské zrůdy nebo hokyně, a je jen otázkou času, kdy tato „časovaná bomba“ vybuchne a lidé vezmou spravedlnost do svých rukou.