Kolize základních práv

Soudní stolice JUDr. Hana Nová k vyloučení veřejnosti opakovaně zneužívá incident, který vyprovokoval pan Hodina alias Střídavka (Logické rozhodnutí opatrovnické soudkyně), proto na ní bylo podáno trestní oznámení (V kotli pekelném ať se usmaží). K mému velkému překvapení nebylo trestní oznámení posouzeno podle pokynu obecné povahy NSZ „jako stížnost nespokojeného účastníka řízení“, kdy oznámení podal občan marně se domáhající sledovat výkon spravedlnosti v podání soudní stolice Nové a bylo odmítnuto vysoce sofistikovanými právními úvahami státní zástupkyně Mgr. Petry Ullrichové.

Zeman udělal obrovskou chybu, když Ullrichovou nejmenoval ústavní stolicí, protože ta by nejednotný kolektiv ústavních stolic v otázce základních práv báječně doplnila.

Podle Ullrichové je postup soudní stolice Nové naprosto v pořádku a problém je v kolizi základních práv, kdy veřejné projednání věci zakotvené v čl. 38 odst. 2 LZPS naráží na projednání věci bez zbytečných průtahů zakotvené ve stejném článku Listiny.

Článek 38 Listiny základních práv a svobod  

(2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů..

Po dvaceti letech od vydání Listiny (1993) tak nutno konstatovat, že je to paskvil, který si odporuje sám sobě. A co teď s tím? Ústavní expert Ullrichová naznala, že právo účastníků řízení na projednání věci bez zbytečných průtahů má přednost před právem na veřejné projednání věci.  Není divu, vždyť opatrovnické řízení je teprve v samém počátku, kdy probíhá jen necelé dva roky a tento doposud absolutně bezprůtahový průběh řízení by mohla veřejnost ohrozit, pokud by svojí účastí případně narušovala důstojnost takto vysoce profesionálního výkonu spravedlnosti. V postupu soudní stolice Nové tak nelze spatřovat jakýkoliv trestný čin.

Podle ústavního experta Mgr. Petry Ullrichové by tak už všechna soudní jednání měla být zásadně neveřejná, protože nikdy nelze předem vyloučit, že veřejnost nenaruší důstojnost jednání a základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů má přednost před právem ne veřejné projednání věci.

Státní zástupkyně Mgr. Petra Ullrichová je pochopitelně i expert na trestní právo a tak ve svém vyrozumění sofistikovaně vysvětluje i přečiny úředních osob. Skutková podstata přečinu zneužití pravomoci úřední osoby údajně spočívá v „úmyslném vybočení pravomoci a musí být vedeno druhým úmyslem způsobit jinému závažnou újmu“. Jistě nikdo nepochybuje o odborných kvalitách Ulrichové, ale pro jistotu se podíváme, co se píše v Trestním zákoníku.

Trestní zákoník

§ 329 Zneužití pravomoci úřední osoby

(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch

a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,

b) překročí svou pravomoc, nebo

c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,

Primární skutkovou podstatu spočívající v „úmyslném“ vybočení zde sice nenajdete, ale nic to nemění na tom, že nebyl naplněn ani „druhý znak“ -  úmysl způsobit jinému závažnou újmu, kdy právo na veřejné projednání věci se do Listiny zjevně dostalo nedopatřením, tedy nejde o závažnou újmu. Navíc podle fanatického náměstka Voláka jsou všechny soudní stolice čestní lidé, je tedy naprostý nesmysl uvažovat o nějakém úmyslu způsobit někomu závažnou újmu, natož pak v případě soudní stolice JUDr. Nové s komunistickou minulostí. O jejích čestných úmyslech pak výmluvně svědčí video, ktere zachycuje moment, kdy na dveře jednací místnosti vyvěsila rozhodnutí o vyloučení veřejnosti z jednání.

Je jen logické, že stejně tak nemohlo dojít ani k naplnění znaků přečinu maření úkolu veřejného činitele. Skutečný skvost se však nesměle skrývá v závěru vyrozumění. Ačkoliv je Trestní zákoník už několik let v platnosti, některá jeho ustanovení celou dobu čekala na svého Kolumba, byť jsou hned na začátku zákona. Jejich objevitelem se stala státní zástupkyně Mgr. Ullrichová.

"Závěrem uvádím, že prostředky civilního práva nemohu být suplovány prostředky trestního práva, když tyto jsou až krajní možností právní ochrany v případech, kde jiný způsob řešení nepřichází v úvahu."

Jméno státní zástupkyně Mgr. Ullrichové by tak mělo být ve zlatě vyryto na mramorové desky u vstupu do justičního areálu na Míčánkách, jakožto objevitelce subsidiarity trestní represe.

Rozvedeným otcům lze jedině doporučit, pečlivě si uschovat vyrozumění státní zástupkyně Mgr. Ullrichové pro případ, že by snad nějaký pomáhač či státní zástupce ještě neobjevil § 12 trestního zákoníku a jal se vyšetřovat brutální zločin zanedbání povinné výživy, aniž by „nebohá“ matka samoživitelka předložila důkaz o bezúspěšném výkonu rozhodnutí (exekuci).

V daném případě mi však uniká, jaké další prostředky civilního práva by měl využít návštěvník soudního jednání, když stížnost předseda Obvodní stolice pro Prahu 8 neuznal za důvodnou. Možná tedy ještě podat stížnost k hajzbábě na Hlavní nádraží v Praze, která má o základních lidských právech nepochybně širší povědomí, než předseda Obvodní stolice pro Prahu 8.

A teď už si vychutnejte výpotek ústavněprávního experta státní zástupkyně Mgr. Petry Ullrichové.