Kvalifikované posouzení trestního oznámení
Tento článek je pokračováním XXIV. díl PŘÍBĚHU - Trestní oznámení na soudkyni JUDr. Smitkovou a pro pochopení souvislostí si jen krátce si připomeneme děj.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Smitková se cítila mojí kritikou její otřesné kvality práce natolik dotčena, že si vymyslela několik trestných činů, které se nikdy nemohly stát, a podala na mě trestní oznámení. V rámci podání vysvětlení k této věci jsem na soudkyni JUDr. Smitkovou podal trestní oznámení pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (ztížení soudního řízení záměnou smyslu žalobního návrhu).
Trestní zákoník
§ 330
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
(1) Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Jak se s trestním oznámením vypořádala Police ČR?
Také si předvolala soudkyni JUDr. Smitkovou k podání vysvětlení a společně s ní "heldali, kde asi je ta pravda"?
 |
Ilustrační foto: Vršovický specialista na řešení trestních oznámení na soudce nprap. Kricfalušij v plném pracovním nasazení. Video: vyšetřování to si pletme pojmy.wmv
|
Trestní oznámení na soudkyni JUDr. Smitkovou bylo podáno dne 13. října 2010. Podle § 159 odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo povinností policejního orgánu skončit prověřování skutečností do dvou měsíců, tedy do 13. prosince 2010.
Skončení prověřování
§ 159(1) Policejní orgán je povinen prověřit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin,
a) do dvou měsíců od jejich přijetí, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, *
* trestné činy s maximální sazbou 5 let
Policejní orgán nprap. Tesařová tedy v rozporu se svojí povinnosti ve smyslu § 159 odst. 1 písm. a) trestního řádu „hledala kde asi je ta pravda“ o dva měsíce déle! I bez „kvalifikovaného posouzení obsahu“ vyrozumění je zcela zřejmé, že nprap. Tesařová nepostupovala v souladu s § 158 odst. 1) trestního řádu a neučinila všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, kdy neprovedla „vytěžení“ soudkyně JUDr. Smitkové a vycházela (údajně „kvalifikovaně“) pouze z obsahu mého podání a listinných důkazů. Tento postup je zjevně v rozporu s obvyklým postupem ve smyslu § 158 odst. 1 trestního řádu, kdy v případě podaného trestního oznámení na mojí osobu jsem byl stejným policejním orgánem vytěžen, přestože z obsahu podání soudkyně JUDr. Smitkové a z listinných důkazů bylo zcela zřejmé, že jsem se žádného z uvedených trestných činů ani nemohl dopustit. Porovnáním způsobu šetření obou případů je tedy zřejmé, že se policejní orgán nprap. Kricfalušij dopustil trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 trestního zákoníku, kdy zneužil svojí pravomoc předvoláním mojí osoby k podání vysvětlení ve věci, kterou šlo v souladu s § 158 odst.1 trestního řádu „kvalifikovaně posoudit podle obsahu podání“ a z listinných důkazů. Nebo se trestného činu zneužití pravomoci veřejné osoby dle § 329 odst. 1 a trestného činu maření úkolu úřední osoby dle § 330 odst. 1 trestního zákoníku dopustil policejní orgán nprap. Tesařová, kdy v hrubém rozporu se svojí povinností ve smyslu § 158 odst. 1 trestního řádu neprovedla „vytěžení“ soudkyně JUDr. Smitkové.
 |
Při vyšetřování mých údajných zločinů, kdy jsem si oprávněně dovolil kritizovat otřesnou kvalitu práce soudkyně JUDr. Smitkové, jsem opakovaně téměř hláskoval, že „ k žádnému soudnímu jednání nedošlo“. Tehdy se zdálo, že to nprap. Tesařová pochopila. |
Z obsahu vyrozumění je evidentní, že i opakované zřetelné hláskování slov je pro policejní orgán nprap. Tesařovou nesrozumitelné, kdy „kvalifikovaně“ šetřila trestnou činnost, které se měla dopustit soudkyně JUDr. Smitková údajně "při soudním jednání". Policejním orgánem tedy nebylo provedeno šetření trestné činnosti, kterou jsem ve svém podání uvedl.
Policejní orgán nprap. Tesařová ve svém „kvalifikovaném“ vyrozumění odkazuje na „instituty civilně právního řízení“, které bych měl uplatňovat, pokud se domnívám, že došlo k porušení mých práv. To však prokazuje, že v hrubém rozporu se svým tvrzením a svojí povinností dle § 158 odst.1 trestního řádu ve skutečnosti žádné listinné důkazy neprovedla, kdy právě „uplatnění institutů civilně právního řízení“ (námitka podjatosti soudkyně JUDr. Smitkové) bylo předmětem prověřování mojí údajné trestné činnosti.
Tvrzení policejního orgánu nprap. Tesařové, že v případě „sporného soudního řízení nemůže ze strany soudkyně dojít ke spáchání trestného činu“ maření úkolu úřední osoby dle § 330 odst. 1 nebo zneužití pravomoci veřejné osoby dle § 329 odst. 1 trestního zákoníku, jednoznačně prokazuje nezpůsobilost tohoto orgánu vykonávat svojí funkci. Proč by asi jinak zákonodárce takové trestné činy definoval a dával je do trestního zákoníku?
Z uvedených důvodů tedy podávám jednak žádost o výkon dohledu nad postupem policejního orgánu na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 a trestní oznámení k Inspekci ministerstva vnitra. (To zase budou „kvalifikované perly“)
 |
Ilustrační foto:
Policisté si vyměňují svoje zkušenosti jak řešit složité případy, kde podezřelým z trestné činnosti je soudce.
|
—————