Před několik dny se v Poslanecké sněmovně projednávaly dva návrhy zákona o náhradním výživném. Jeden z dílny komošů a druhý z dílny socanů. Ten od komoušů je poněkud zmatený, což konstatovala i vláda, ale jinak jsou oba návrhy v základu stejné – absolutně neřeší podstatu problému!

Návrh zákona o náhradním výživném z dílny komoušů (PDF)

Zamítavé stanovisko vlády k návrhu od komošů (PDF)

Návrh zákona o náhradním výživném z dílny socanů (PDF)

Stanovisko vlády k návrhu socanů

STANOVISKO VLÁDY

k návrhu poslanců Aleny Gajdůškové, Ondřeje Veselého, Petra Dolínka, Jiřího Běhounka, Jana Chvojky, Kateřiny Valachové, Jana Hamáčka a Bohuslava Sobotky na vydání zákona o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zálohovaném výživném)

(sněmovní tisk č. 126)

Vláda na své schůzi dne 11. dubna 2018 projednala a posoudila návrh zákona o zálohovaném výživném na nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zálohovaném výživném) (sněmovní tisk č. 126) a zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko, a to zejména z těchto důvodů:

1. Vláda je obecně toho názoru, že nepříznivou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je potřebné a nutné řešit bez ohledu na důvod, pro který se do takové situace dostaly. Obdobně jako v případě sněmovního tisku č. 118 (návrh zákona o náhradním výživném) vláda nepovažuje za věcně správné podporovat z veřejných prostředků odlišným způsobem rodiny, které se objektivně nacházejí ve stejné sociální situaci, resp. zvýhodnit rodiny, které se v nepříznivé sociální situaci ocitly z důvodu neplacení výživného. Vláda je toho názoru, že nepříznivou sociální situaci rodin s nezaopatřenými dětmi je spíše vhodné řešit prostřednictvím již existujících dávek pro rodiny s dětmi, které budou zrevidovány na základě závěrů pracovní skupiny ustavené za tímto účelem při Ministerstvu práce a sociálních věcí.

2. Návrh zákona je věcně totožný s vládním návrhem zákona o zálohovaném výživném (sněmovní tisk č. 1078), který byl předložen Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Vláda je však toho názoru, že zavedení zálohovaného výživného věcně problém neúplných rodin s nedostatečnými příjmy nevyřeší, neboť navrhované řešení se zaměřuje pouze na důsledky a nikoli příčiny složité situace rodiče, který pečuje o nezaopatřené dítě, ke kterému není plněna vyživovací povinnost. Vláda se proto domnívá, že je třeba se zaměřit především na primární úpravu vyživovací povinnosti a zajistit její vymahatelnost, rovněž i samotnou aplikaci práva opatrovnickými soudy v praxi a podmínky jejich činnosti včetně předvídatelnosti rozhodování o věcech výživného.

3. Přestože předložený návrh zákona vychází z vládního návrhu, který byl předložen v minulém volebním období, podle názoru vlády stále existuje v úpravě problematiky zálohovaného výživného řada nevyjasněných otázek, které mohou komplikovat provádění zákona v praxi. Problematické může být prokazování, že povinná osoba 2 měsíce neplní povinnost hradit výživné (§ 3), s ohledem na to, že návrh nevyžaduje podání žaloby na neplnění vyživovací povinnosti. S ohledem na zatížení Úřadu práce ČR by podle názoru vlády stálo za zvážení stanovit výši minimálního plnění, pokud je vyživovací povinnost plněna pouze částečně (§ 4). Pokud by bylo připuštěno i hrazení malých nevyplacených rozdílů, pak by návrh mohl například stanovovat u malých rozdílů možnost výplaty zálohovaného výživného 1x za čtvrtletí, s cílem snížit administraci ze strany Úřadu práce ČR. Úpravu výplaty zálohovaného výživného (§ 8) by bylo podle názoru vlády vhodné doplnit o ustanovení, která řeší otázku měny (česká měna) a způsob výplaty (hotovost, převod na platební účet určený příjemcem dávky, kdo určuje způsob výplaty). Zcela nedostatečně poslanecký návrh upravuje dobu legisvakance s ohledem na délku legislativního procesu a rozsah a složitost problematiky.  Úřad práce ČR bude muset přijmout řadu nových zaměstnanců, vyškolit je v problematice zálohovaného výživného a vymáhání pohledávek, které vymohou podle kvalifikovaného odhadu zhruba z 10 %. Stejně tak by bylo třeba zajistit materiální zabezpečení nových státních zaměstnanců a vysoutěžení a poté vytvoření nového informačního systému k této agendě. V prvním roce účinnosti navrhované úpravy lze podle názoru vlády důvodně předpokládat jednorázový masivní nápor žádostí na Úřad práce ČR od všech potencionálních oprávněných osob ve věku až do 26 let.

Je nepochopitelné, proč vláda k tomuto návrhu zákona o náhradním výživném přijala neutrální stanovisko, když její argumentace je naprosto jasná a přiléhavá?! Svědci Burešovi si tím nejspíše nechávají otevřená vrátka ke koalici se socany a raději zatíží státní rozpočet nesmyslným zákonem, jen aby byli v první řadě u koryta.

Návrh zákona obsahuje několik zajímavých momentů. V první řadě jde o výši náhradního výživného, které má dosahovat maximálně 1,2 násobku životního minima dítěte (příklad - 2568 Kč pro dítě do 15 let) bez ohledu na výši výživného stanovenou soudní stolicí. Proč?! Pokud nezávislá soudní stolice jednou rozhodla, že dítěti náleží výživné třeba 5000 Kč měsíčně, měl by stát respektovat!

Pokud se „státu“ nepodaří od povinného vymoci žádné peníze, bude náhradní výživné zastaveno. Proč, když mají všichni plnou hubu oprávněných zájmů potřebných dětí?! Bude také ukončeno vymáhání výživného nebo ukončena trestní represe u otce, který už nemá z čeho zaplatit výživné nebo zde platí jiná pravidla pro stát a jiné pro rozvedené otce?

Podle obou návrhů zákona je náhradní výživné zúčtovatelné. Pokud tedy z jakéhokoliv důvodu vznikne přeplatek, musí oprávněná osoba výživné vrátit. Jak je to možné?! Vždyť spotřebované výživné se přeci nevrací. Nebo pro stát platí jiná pravidla než pro rozvedené otce?!

Náhradní výživné může být vypláceno jen dětem do 26 let. Proč?! Vždyť vyživovací povinnost není žádným zákonem omezena věkem! Nebo opět pro stát platí jiná pravidla než pro rozvedené otce?!

Zajímavá také byla diskuse k oběma návrhům. Jistě nikoho nepřekvapí, že u řečnického pultu defilovaly především známé ultrafeministcké poslankyně, mezi kterými zazářila socanská husa Gajdůšková. Podle jejího názoru má stát větší páky na neplatiče výživného. Ve skutečnosti však jde o naprosto stejné páky, jaké i dnes mají rozvedené matky. Rozdíl je jen v tom, že návrh na výkon rozhodnutí a trestní oznámení na otce bude podávat Úřad práce.    

Za hvězdu lze také označit i poslance Bauera ze zločinecké ODS, který je proti návrhům zákona o náhradním výživném, protože prý v oblasti vymáhání výživného údajně velmi dobře fungují neziskové organizace. Dokonce přímo jmenoval známé šmejdy, kteří nechutně parazitují na neštěstí dětí.

Mezi poslanci se však najdou i výjimky, jako poslankyně Šafránková (SPD), která zdá se, není až tak mimo realitu. 

„Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, v problematice zálohového výživného vidím reálný problém, který se dotýká řady matek. Důvodů tohoto problému je celá řada. Především je to úpadek rodiny. Ta je dnes otevřeně prezentována jako zastaralý společenský útvar a nemá patřičnou podporu ze strany státu. Druhým důvodem je často přehnaná výše výživného a v neposlední řadě je to samozřejmě slabá pozice těch, kteří se chtějí domáhat svých práv. Pokud to sečteme, vzniká a prohlubuje se sociální problém řady matek, jehož obětí jsou hlavně děti.

Naše hnutí v prvním čtení podpoří legislativní návrhy na řešení této situace. Zároveň musíme jasně říct, že odstraňujeme zatím pouze následek, a nikoliv příčinu. Musíme začít řešit také výše uvedené příčiny tohoto stavu. Je velmi důležité, aby výsledkem naší práce byla legislativní úprava, která nezbaví povinnosti těch, kteří neplatí, a nepřenese jejich dluhy na stát. Musíme taky říct, že stát bude rychleji, přísněji a úspěšněji vymáhat a na přechodnou dobu pomáhat rodiči. Pouze to pomůže řešit sociální krizi a přitom nepřenese dluhy z neodpovědnosti na nás všechny. Děkuji. „

Na druhou stranu to byla právě SPD, která návrhy obou zákonů nezamítla a pustila je do dalšího čtení.

Skutečným překvapením však bylo vystoupení poslankyně Maxové z Anofertu, která před několika lety chtěla neplatičům výživného zakázat styk s dětmi (ZDE). Asi zato dostala od Bureše čočku a dnes je překvapivě odpůrkyní obou návrhů zákona o náhradním výživném.

Na průběh projednávání obou návrhů se můžete podívat ZDE