Mimořádný opravný prostředek

Rozvod je dnes (bohužel) naprosto běžnou životní událostí a tak se může přihodit i ministrovi. (S)prostí občané se při rozvodu někdy zadrhnou při dělení starého kredence či rozvrzané postele, ale takový ministr to má mnohem složitější. Ten musí ještě zachránit miliónový rodinný majetek, aby nespadl do majetkového vypořádání s bývalou manželkou (terminus technicus – odklonění). A co čert nechtěl, odkloněný „rodinný“ majetek jednoho dne vyplaval na povrch, když ódésácký šmejd Kocourek padl v podezření, že k němu nepřišel zcela legálně. Bývalá manželka tedy z majetku právem chtěla polovinu, ale později od toho ustoupila. Asi za nějakou tu miliónovou minci „pochopila“, že to není majetek šmejda Kocourka, ale „rodinný“ (čti kmotrovský) majetek šmejdů ODS. Jenže se toho chytil nějaký příliš aktivní státní zástupce a šmejda Kocourka začal stíhat pro trestný čin poškozování věřitele (bývalé manželky), za což mu hrozí až 8 let kriminálu. Pomáhači se stíhání několikrát snažili zastavit, ale příliš aktivní státní zástupce na stíhání stále trvá. Celý problém vězí v tom, že podle pomáhačů je poškozenou osoba blízká a bez jejího souhlasu nelze šmejda Kocourka stíhat. Příliš aktivní státní zástupce je však jiného názoru a uložil pomáhačům, aby postavili na jisto, zda bývalá manželka je osoba blízká. To nadzvedlo ódésáckého šmejda Blažka a ten využil (zneužil) svoji pravomoc ministra zlovůle a ve prospěch šmejda Kocourka podal stížnost pro porušení zákona. Zbývá ještě dodat, že pochybný původ „rodinného“ majetku ódésáckých šmejdů je stále v šetření.

Zdroj Novinky.cz  Blažek podal stížnost na průběh Kocourkovy kauzy "odkloněných" miliónů

Stížnost ódésáckého šmejda Blažka ve prospěch ódésáckého šmejda Kocourka pro změnu pobouřila Jana Krause, který to uvedl jako první zprávu v posledním díle jeho show.

Ten pan ministr Blažek když něco udělá, vždycky je to perla.

Na druhou stranu je až neuvěřitelné, jak patolízalští novináři celou věc dokážou překroutit ve prospěch ódésáckých šmejdů otázkou, zda za trestní stíhání šmejda Kocourka bude na příliš aktivního státního zástupce podána kárná žaloba.

 Zdroj  Ihned.cz Ministr Blažek se zastal exministra Kocourka, který "odklonil" miliony korun

Stížnost pro porušení zákona je naprosto mimořádný opravný prostředek, který v případě závažných pochybení jen v trestním řízení (nikoliv v „civilních“ sporech) umožňuje státní správě, zasáhnout do nezávislého rozhodování orgánů činných v trestním řízení (včetně soudní stolice). Jinak řečeno, ministr zlovůle může např. z politických důvodů zasáhnout do trestního řízení ódésáckého šmejda. Ani podle prof. JUDr. Jelínka, CSc. není stížnost pro porušení zákona příliš „šťastné“ ustanovení Trestního řádu a za „čistější“ řešení považuje běžné opravné prostředky (viz. nejnovější vydání Trestního zákoníku s judikaturou, který je volně k disposici všem členům klubu Adikia).

Trestní řád
Stížnost pro porušení zákona

§ 266

(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.

Podle ódésáckého šmejda Blažka byl důvodem k využití (zneužití) mimořádného opravného prostředku vadný postup, kdy je ódésácký šmejd Kocourek trestně stíhán bez souhlasu bývalé manželky jakožto osoby blízké.

Trestní zákoník

§ 125 Osoba blízká

Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Jak může být rozvedená manželka osoba blízká? Když by byla osoba blízká, tak se přeci nebudou rozvádět.

Možná by nějaký pablb mohl říct, že bývalá manželka by mohla uvěznění bývalého manželka považovat za svoji újmu s ohledem na péči o společné děti. To by však v kriminálech nesmělo být uvězněno 2 400 otců za neplnění výživného.

Proč by manželka šmejda Kocourka podávala žalobu, kdyby odklonění majetku nepociťovala jako újmu?

To rozum (s)prostého občana prostě nebere! 

Jak známo, selský rozum (s)prostých občanů se velmi často neshoduje s názorem nezávislé soudní stolice. Adikia proto vyhledala, jak hodně jsou si podle jejího názoru rozvedení manželé blízcí.  

Jistá (s)prostá rodina se rozvedla stejně jako ódésácký šmejd Kocourek. V rámci vypořádání se domluvili, že matce s dětmi zůstane celá nemovitost a fotřík odtáhne pod most s dluhy. To je naprosto v souladu s obecnou představou současné soudní stolice o vypořádání SJM. Jenže to se zase nelíbilo jednomu z věřitelů, protože fotřík neplatil dluhy a neměl žádný postižitelný majetek, a tak napadl dohodu o vypořádání SJM.

Soudní stolice I. stupně překvapivě v rozporu se svojí ustálenou obecnou představou o vypořádání SJM dala za pravdu věřiteli, že šlo nejspíše o fiktivní vypořádání za účelem zkrácení věřitele a bývalá manželka je osoba blízká s ohledem na společné děti. Citace z rozhodnutí:

I když měla žalovaná nabýt předmětné nemovitosti od bývalého manžela, jsou účastníci dohody o vypořádání společného jmění manželů v postavení osob blízkých ve smyslu §116 věta za středníkem občanského zákoníku (dále též „obč. zák.“) a to proto, že jsou v kontaktu ohledně dětí z manželství narozených, mají proto společný zájem vedoucí ku prospěchu těchto dětí a z toho podle soudu prvního stupně plyne, že újmu, kterou by utrpěl jeden z nich, by druhý důvodně pociťoval jako újmu vlastní.

Odvolací soudní stolice ale zastávala jiný názor. Citace z rozhodnutí:

Za osoby blízké nelze považovat rozvedené manžele, kteří minimálně po dobu tří let nebydlí ve společné domácnosti. Újmu ve smyslu ustanovení § 116 za středníkem obč. zák. nelze posuzovat jen výlučně z hlediska materiálního (majetkového), ale významné jsou zde vztahy citové. U rozvedených manželů se pozitivní citový poměr nedá předpokládat a nelze ho dovozovat z toho, že mají společné děti.

Věc nakonec skočilo až u Nejvyšší soudní stolice.

Právní věta podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2836/2010, ze dne 14. 6 2012.

I. Rozvedení manželé nemohou být navzájem v postavení osob blízkých ve smyslu ustanovení § 116 věta před středníkem občanského zákoníku, jak je zřejmé již z gramatického výkladu, který do této skupiny osob blízkých řadí mimo jiné „manžele“. Podmínkou pro zařazení do této kategorie osob blízkých je tedy trvající manželství.

Mohou však, s přihlédnutím k dalším skutečnostem, spadat do kategorie osob blízkých ve smyslu ustanovení § 116 věta za středníkem občanského zákoníku.

II. Ustanovení § 116 věta za středníkem obč. zák. v části, v níž váže posouzení vzájemného vztahu jiných osob v poměru rodinném nebo obdobném jako osob sobě navzájem blízkých na podmínku, že újmu, kterou utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, popřípadě že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné. Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o tom, zda mezi dlužníkem a žalovanou v postavení rozvedených manželů jde o vztah osoby blízké přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti.

Jestliže v posuzované věci na základě skutkových zjištění odvolací soud učinil závěr, že mezi dlužníkem a žalovanou, kteří jsou rozvedení manželé vykonávající rodičovskou zodpovědnost k dětem z tohoto (zaniklého) manželství narozeným, byly vztahy redukované toliko na výkon rodičovských práv a povinností, nevykazující znaky vzájemné blízkosti, jak má na mysli § 116 věta za středníkem obč. zák., a nejde tedy o osoby blízké, nejedná se o úvahu zjevně nepřiměřenou.

Celé rozhodnutí zde Profipravo.cz K rozvedeným manželům jako osobám blízkým ve smyslu § 116 obč. zák.

Z čeho tedy ódésácký šmejd Blažek dovodil, že manželka ódésáckého šmejda Kocourka je osobou blízkou a jeho potrestání by cítila jako svojí újmu?

Uvidíme, zda si Nejvyšší soudní stolice vzpomene na svoje několik měsíců staré rozhodnutí 30 Cdo 2836/2010, až bude řešit stížnost pro porušení zákona ódésáckého šmejda Blažka ve prospěch ódésáckého šmejda Kocourka.

Otázkou však zůstává, zda je to skutečně tak závažné pochybení, pro které bylo nutné podávat naprosto mimořádný opravný prostředek? Odpověď na tuto otázku nechává Adikia otevřenou svým čtenářům v anketě pod článkem.