Moc soudní pohltila moc výkonnou a pohlcuje i moc zákonodárnou

Autor: Aleš Krejčí

(Autor je jeden z dalších otců, kteří statečně vzdorují šikaně skrze nesmyslné výživné.)

Žádné feministky, žádná veřejnost, žádní voliči, ale pouze a jedině JUSTIČNÍ LOBBY si v parlamentu prosazuje diskriminační zákony prostřednictvím osob s právní zkušeností a to napříč politickým spektrem. Stálo by za to spočítat počet poslanců přímo existenčně závislých na justičním systému, tzn. především ty, kteří se honosí právními tituly, JUDr., Mgr., apod..

Není v rozporu jejich činnost v politických stranách s proklamovaným oddělením moci soudní od zákonodárné? Prakticky už pomíjím, že moc výkonná je nyní prakticky pohlcená mocí soudní, obě moci, jak soudní, tak výkonná vítají maximální nárůst kauz a jejich zájem je totožný - čerpat stát jak dojnou krávu a uměle si vytvářet produktivitu bez ohledu na skutečné zájmy obyvatelstva. Vždyť každý právník je závislý na rozhodování soudců, jak potom může zastupovat zájmy veřejnosti, které jsou v rozporu se zájmy justice, když jednou ho nezvolí a bude se opět muset život svým řemeslem, závislým na neprůhledné rozhodovací činností soudce? Tak že v každé chvíli myslí především na to, jak vyhovět justici. Pokračujeme-li dále, provázanost bohužel hrozí i poslancům, kteří nemají přímé právní napojení na justici, ale vzhledem k jejich aktivitám mají velkou pravděpodobnost, že se s justicí někdy setkají a to jsou skoro všichni ostatní. Jak tyto osoby mohou hájit zájmy voličů, aniž by byly v rozporu s justicí?

Jak opravdu důsledně oddělit moc soudní od zákonodárné, slila-li se už moc výkonná s mocí soudní? Není důvod neočekávat, že moc soudní pohltí i moc zákonodárnou, což se už na příkladu současných vet prezidenta a jeho opětovném přehlasování děje.

Obávám se, že si nedovedu představit, jak se takový justiční vřed v ČR dá odstranit.