Nález pro zlepšení nálady

Poslední informace o složení vlády „ozubené plešky“ nepřinášejí příliš optimistické vyhlídky, Adikia proto aktuálně zařazuje nový nález Ústavního stolce, který by měl všem rozvedeným otcům alespoň trošku pozvednout náladu, byť to tak z počátku rozhodně nebude vypadat.

Rozvedený otec utrpěl úraz, k tomu ještě přibyly další zdravotní komplikace, zůstal bez práce a život se mu tak rázem otočil o 180 stupňů. Soudní stolice tedy slušně požádal o snížení výživného, ale se zlou se potázal. Jednak se u „dítka“ zvýšily životní náklady, protože přešlo na střední školu, ale to by ještě nebyl ten hlavní problém, kdy právo dítěte na stejnou životní úroveň rodiče je nutno chápat jak v pozitivním, tak i záporném slova smyslu (více zde Veřejný ochránce práv k otázce výživného). Problém spočíval v tom, že při hodnocení „možností“ na straně otce „ve vzduchu poletovaly“ hezky kulaté finanční částky, ze kterých se pochopitelně výživné vyměřuje jedna radost. Co na tom, že šlo o prostředky z majetkového vypořádání s bývalou manželkou (tedy se nejednalo o změnu poměrů, protože tento majetek zde byl již v době, kdy bylo v prvotním řízení rozhodováno výživném), které otec použil na vybavení svého nového bydlení, aby žil jako člověk na prahu 21. století. Navíc každý musí předem počítat s tím, že se mu stane úraz, bude bez práce a nebude schopen „dítko“ živit, proto by si měl nějaké peníze ukládat „pod polštář“ (alespoň tedy viděno očima příjemce stotisícového platu s definitivou). Rovněž není podstatné, že „dítku“ právě pro případ „vyživovací neschopnosti“ spořil peníze. Když se matka rozhodne, že se na účet „dítka“ sahat nebude, tak je „vymalováno“.

Zákon o rodině (starý)

§ 37a

(2) Výnosu majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.

Nepomohlo ani odvolání a obecné soudní stolice návrh na snížení výživného zamítly. Jak by také ne, když o tom rozhodovala nechvalně známá „pražská čtyřka“ a „bašta komoušů“ ve Spálené ulici. Otec tedy podal stížnost k Ústavnímu stolci, ale ani zde neuspěl, přesto z panoptika vypravěčů lidsko-právních pohádek vypadla úžasná právní věta.

I.ÚS 1076/13

Stěžovateli je nutno přisvědčit v tom, že pokud by i nadále měl v dlouhodobém horizontu platit nepřiměřeně vysoké výživné, které není stěžovatel objektivně schopen platit, došlo by k zásahu do jeho práva na ochranu před zásahem do soukromého a rodinného života. Není totiž možné, aby obecné soudy uvrhly stěžovatele do hmotné nouze tím, že nastaví pro stěžovatele nepřiměřeně vysoké výživné. Odvolací soud nadto podpořil úvahu stěžovatele, aby po dobu své dočasné pracovní neschopnosti stěžovatele, která se dle předpokladů samotného stěžovatele do budoucna snad zlepší, platil část výživného prostřednictvím finančních prostředků, které stěžovatel naspořil nezletilé na její stavební spoření. Vzhledem k tomu, že pro čerpání těchto prostředků je nezbytná dohoda obou rodičů, vyzval odvolací soud stěžovatele, aby se s matkou nezletilé o takovou dohodu pokusil. Ústavní soud dodává, že pokud s tím matka nezletilé nebude souhlasit, je možno požádat o nahrazení jejího souhlasu soudem. Kromě toho je nutné konstatovat, že pokud se aktuální majetkové poměry v blízké době výrazněji nezlepší a zároveň pokud matka nezletilé nedá souhlas s platbou výživného z naspořeného stavebního spoření, bude dán do budoucna důvod pro změnu vyživovací povinnosti stěžovatele k nezletilé. 

Celý text nálezu je uveden v databázi lidsko-právních pohádek Nalus.