Napravený hříšník – pokračování PŘÍBĚHU

Minulý týden ve středu 27. června 2012 jsem byl soudci Sváčkova (městského) soudu potupně popraven (Nemravnost jménem republiky). Katům se však nepodařilo zlomit moji touhu po spravedlnosti a tak jsem hned začal pracovat na dalších krocích, protože lze očekávat, že po matce Monice Mesznerové absolutně bezcitný (viz. Kostlivci u soudu) a chamtivý syn Petr Meszner, bude pod dojmem nemravného rozhodnutí nemravných soudců pokračovat v mojí právní a ekonomické šikaně. Od přátel jsem dostával soustrastné vzkazy a mezi nimi se v pondělní poště nečekaně objevil i vzkaz od právního zástupce mého syna. Od vyhlášení nemravného rozsudku tak neuběhl ani týden a už je to tady! Po přečtení prvního odstavce jsem překvapením málem upadl pod stůl, ale hned druhý odstavec mě opět vrátil do židle.

Dobrý den,

oznamuji Vám, že počínaje červencem 2012 nebudu zastupovat Petra Mesznera a Moniku Mesznerovou v žádných nově zahájených (ani exekučních) řízeních. Obracejte se prosím v těchto případech přímo na ně.

 Připomínám, že vůči mně samotnému máte stále pravomocně přiznaný dluh spočívající v nákladech řízení za zamítnutou žalobu na ochranu osobnosti v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 65/2005, který nebyl nikdy předán k exekučnímu vymáhání. Navrhněte způsob vypořádání tohoto dluhu.

Na právního zástupce rodinného klanu bývalé manželky Moniky Mesznerové jsem svého času podal žalobu na ochranu osobnosti, protože mě v různých řízeních poškozoval výroky, které s projednávanou věcí neměly žádnou souvislost (takové to známé kydání hnoje, ve kterém si zejména opatrovnické soudkyně tak libují). Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu. Spor jsem však prohrál s odůvodněním, že sice některé výroky mohly být poškozující, avšak právní zástupce pouze vyjadřoval názor svého klienta, tudíž za to nenese žádnou odpovědnost. Asi si dokážete představit, jak by u naší „spravedlivé“ justice dopadla žaloba na bývalou manželku. Ona nic takového neřekla, to řekl advokát, odklepnuto a chudince žalované mamince, která hrubě poškozuje vaše dobré jméno, zaplaťte náklady řízení. Takto „visím“ více jak 15000,- Kč advokátovi. Mohl jsem si ale vybrat. Nechat se zavřít do kriminálu pro neplacení výživného nebo čekat, kdy mi u dveří zazvoní exekutor, protože obojí jsem nebyl chopen plnit.

Právní zástupce mého bezcitného syna Petra Mesznera u soudu brojí proti snížení výživného, ale zamlčuje podstatnou skutečnost, že mu dlužím nikoliv malou částku a jen skončí řízení, tak s tím vyrukuje. To mě nadzvedlo zpět do židle a hned jsem si s ním domluvil schůzku. Pochopitelně mě nejvíce zajímalo, naprosto překvapivé ukončení zastupování, teď po dalším úspěchu. Horečně jsem přemýšlel, co se v několika posledních dnech stalo. Byl uzavřen ventil penězovodu, kdy soud už ve dvou případech jejich straně nepřiznal náklady řízení. To by vysvětlovalo, proč se teď rozpomenul na dluh. Nebo snad že by to mělo spojitost s odvoláním homosexuála Pospíšila, kdy dříve nebo později z ekonomických důvodů musí přijít změna a šikana rozvedených otců přes výživné už nebude výnosná? Nic jiného mě nenapadlo.

Více už nemám co ztratit a zda dlužím o několik desítek tisíc více u druhořadého dluhu (výživné má přednost) je už úplně jedno. Na schůzku jsem tedy šel v naprostém klidu a z pochopitelných důvodů vybaven nahrávacím zařízením. Schůzka však hned v úvodu vzala další nečekaný obrat.

„Já už na to prostě nemám žaludek“ vypadlo z právního zástupce „proto jsem další zastupování ukončil a navrhnul jsem, ať si najdou někoho jiného.“

Tak to víme všichni, že nemravný rozsudek nemravných soudců Sváčkova soudu se spravedlností nemá nic společného a je pomstou za to, že veřejně upozorňuji na chyby soudců, kdy spoléhají na to, že bezcitný syn Petr Meszner bude i nadále pokračovat v mojí likvidaci, v čemž mu bude justice již zcela legální cestou nápomocna. Rozhovor pak plynul dál: „A jak jste se dozvěděl výsledek rozhodnutí, když jste u soudu nebyl a já se už několik dnů marně snažím získat protokol z jednání?“

„No přeci od vás, ze stránek Adikia.“

Od mého posledního zbývajícího kroku, podání trestního oznámení na syna pro podvod v exekuci a vydírání trestním stíháním, kterému jsem se do poslední chvíle snažil vyhnout, se rozhovor postupně přesunul právě ke stránkám Adikia. Řeč přišla i na moje čerstvé členství v Syndikátu novinářů a další aktivity. Výsledem celého jednání je dohoda, že si právní zástupce nepřeje být jakkoliv spojován s naší kauzou a můj dluh za prohraný spor je tím smazán. Jméno právního zástupce tedy bude ze stránek Adikia postupně odstraněno.

Co bylo skutečným důvodem k tak náhlému ukončení zastupování (rozpracované věci však musí dokončit, pokud si nenajdou jiného advokáta) se nikdy nedozvíme. Závěr si tedy musí udělat každý sám, ale říká se, že v nebi mají z jednoho napraveného hříšníka větší radost než z toho, kdo žil celý život podle pravidel.

Se souhlasem právního zástupce byl celý rozhovor nahráván pro případ, že by ho snad jeho dřívější klienti Petr Meszner či Monika Mesznerová chtěli u Advokátní komory napadnout za nějaké porušení advokátního etického kodexu.