Návrh na vydání předběžného opatření - nezákonný postup soudu

Návrh na vydání předběžného opatření

V Praze dne 24. června 2011

žalobce:           Luboš Meszner

                          narozen

                          trvale bytem

žalovaný:        Obvodní soud pro Prahu 4

                        se sídlem 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10

U Obvodního soudu pro Prahu 4 probíhá řízení č. j. 55 C 56/2010 ve věci úpravy vyživovací povinnosti dle Metodického pokynu Ministerstva spravedlnosti na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného, kde jsem žalobcem.

Podle rozvrhu práce Obvodního soudu pro Prahu 4 byla věc přidělena soudkyni JUDr. Smitkové. S ohledem na skutečnost, že soudkyně JUDr. Smitková zaměnila smysl mého žalobního návrhu a Metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného označila jako nesrozumitelný, dovolil jsem si ve svých písemných podáních kritizovat její kvalitu práce. V průběhu dalšího řízení jsem si pak dovolil písmeně kritizovat práci soudkyně JUDr. Malíkové, která od soudkyně JUDr. Smitkové opsala rozhodnutí včetně obráceného smyslu žaloby.

Soudkyně JUDr. Smitková se mojí kritikou cítí hluboce zasažena, proto požádala vedení Obvodního soudu pro Prahu 4, aby na mě podalo trestní oznámení. Na základě tohoto trestního oznámení jsem v současné době trestně stíhán pro trestný čin pohrdání soudem, přestože k žádnému soudnímu jednání nikdy nedošlo a tedy jsem se tohoto trestného činu ani nemohl dopustit.

S ohledem na tuto skutečnost jsem podal námitku podjatosti proti všem soudcům Obvodního soudu pro Prahu 4, kdy se lze oprávněně domnívat, že tito soudci již nemohou v mých věcech zcela nestranně rozhodovat, zejména pak soudkyně JUDr. Smitková, která je ve vedení soudu a může svojí ukřivděností ovlivňovat podřízené soudce v můj neprospěch.

Nález III ÚS 441/04

Evropský soud pro lidská práva v řadě svých rozhodnutí vyložil, že nestrannost soudu má dva aspekty: nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, přičemž i pouhé zdání v tomto směru může mít význam (např. v rozhodnutí Piersack proti Belgii ze dne 21. září 1982, § 30, soud konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení; srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21. prosince 2000, § 42 - 44). 

II.

S ohledem na skutečnost, že se řízení táhne již rok bez jakéhokoliv výsledku, podal jsem návrh na vydání předběžného opatření. O tomto návrhu rozhodoval soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Liška usnesením ze dne 18. května 2011. V odůvodnění pak uvedl, že „soud chce předejít dalším průtahům v řízení a nařídil soudní jednání“. V příloze usnesení bylo i předvolání k soudnímu jednání na den 12. července 2011.

Samozřejmě i já mám zájem, aby věc byla co nejdříve projednána, kdy žalovaný zneužívá průtahů v řízení k mojí trestně právní šikaně 6 let starým rozsudkem, který už jen z tohoto důvodů nemůže odpovídat současným poměrům. Navíc se jedná o triviální záležitost, kdy stačilo vycházet z Metodického pokynu Ministerstva spravedlnosti na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného a o věci již mohlo být dávno rozhodnuto.

Na druhou stranu však nemohu rezignovat na moje právo dané čl. 36 odst. 1) Listiny základních práv a svobod, aby moje věc byla projednána nestranným a nezávislým soudem.

 Listina základních práv a svobod článek 36

(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

 O námitce podjatosti všech soudců Obvodního soudu nebylo doposud rozhodnuto a soudní jednání není neodkladný úkon (i když i já mám zájem na rychlém projednání věci)!

Občanský soudní řád § 15b

(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

Pokud tedy Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil soudní jednání, zcela nepochybně se jedná o nesprávný úřední postup v hrubém rozporu s § 15b odst. 1) osř.

III.

Z předvolání dále vyplývá, že jednání povede soudce JUDr. Liška. Pokud pominu, že se moje námitka podjatosti týká i soudce JUDr. Lišky, nelze pominout, že jsem tak byl odejmut svému zákonnému soudci – soudkyni JUDr. Smitkové.

Listina základních práv a svobod článek 38

(1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.

Obvodní soud pro Prahu 4 tak svým nesprávným úředním postupem hodlá porušit moje právo dané čl. 38 odst. 1) Listiny základních práv a svobod. 

IV.

Uvedené skutečnosti si soud může opatřit v rámci svojí úřední pravomoci dožádáním spisu č.j. 55 C 56/2010 od Obvodního soudu pro Prahu 4.

IV.

Z uvedených důvodů se domáhám, aby soud předběžným opatřením žalovanému

zakázal projednávat věc až do rozhodnutí Městského soudu v Praze o námitce podjatosti.

                                                                                             Luboš Meszner

Přílohy: Předvolání k soudnímu jednání