Neoprávněná exekuce není zásahem do osobnostního práva

Většina otců těsně po rozvodu (někdy i řadu let) na matky přenáší všechnu vinu za bránění ve styku dítěte s otcem. Pochopitelně chování takové „matky“ je nemravné, ale to pouze z vašeho pohledu. Soudní stolice totiž mají na porušování základních lidských práv úplně jiná měřítka.  

Neoprávněná exekuce není zásahem do osobnostního práva

Soudkyni Okresního soudu v Berouně Marcelu Součkovou jsme poznali jako dámu nevysoké inteligence a pohříchu nedostatečné představivosti, za což jsme jí udělili titul Osel měsíce listopadu 2011. Nyní má velkou šanci na double: dnes vyhlášeným rozsudkem žalobu zamítla a vysvětlila, že neoprávněně nařízená exekuce (resp. soudní výkon rozhodnutí) není odškodnění vyžadujícím zásahem do osobnostního práva povinného, ale je to jakási provozní nehoda, nedopatření, které nestojí za řeč. To, že měl povinný mj. několik měsíců zablokované bankovní konto, lze přejít mávnutím ruky. Zmýlená neplatí, i mistr tesař se utne, jedeme dál!

Zvukový záznam (bohužel nepříliš kvalitní). „Odůvodnění“ rozsudku je k pláči: Soudkyně vysvětlila, že banka nevede žádný interní seznam dlužníků – sama to přece soudu napsala! – a zásah do práv žalobce spočívající v půl roku probíhající neoprávněné exekuci je naprosto minimální. Existenci dlužnických registrů, které banky o svých klientech vedou a sdílejí, často skrytě před zraky příslušných orgánů (ÚOOU), kam se žalobce dostal a kde je pravděpodobně dodnes evidován, se žaloba pokoušela prokázat předložením příslušných rozhodnutí ÚOOÚ, avšak tento důkaz byl zamítnut: netýká se přece žalobce, ale úplně jiných osob!

Tragický výkon soudkyně Součkové, jak jsme slíbili, oceňujeme cenou Osel měsíce a blahopřejeme s konstatací, že dokud budou u českých soudů rozhodovat takové – s prominutím – pitomé nány, jako je ona, nezbývá než závidět pokročilejším africkým zemím jejich výbornou justici.

Zdroj Paragraphos Neoprávněná exekuce není zásahem do osobnostního práva

Teď už doufám všichni chápete, že matky opravdu za nic nemohou, kdy několika měsíční bránění dítěti ve styku s otcem je jen jakási provozní nehoda, nedopatření, které nestojí za řeč.

Je tedy naprostý nesmysl, aby rozvedení otcové usilovali o zásadní reformu soudní stolice, a je třeba upnout všechny naše síly především na změnu Zákona o rodině ve prospěch střídavé péče o děti.  

Tož tedy do zbroje! Hoďte na sebe tričko s nápisem Střídavka, do každé ruky jedno mávátko Střídavka a vzhůru do boje, střídavce nepřátelských matek se nelekejme!