31.07.2011 17:10

Nezvyšuj hlas na tatínka – pokračování PŘÍBĚHU

Nezvyšuj hlas na tatínka je volným pokračováním drsné tragikomedie na tradiční hodnoty rodiny „Jak dostat tatínka do kriminálu“.

Ještě v době, kdy jsem byl „šťastně“ ženatý s bývalou manželkou a v televizi jsem viděl pátrací relaci s identikitem zločince dlužícího několik tisíc na výživném, okamžitě jsem vynesl rozsudek a odsoudil ho na několik let do vězení. Takto uvažují asi všichni a je to naprosto logické, protože stejně jako jsem zajišťoval vysoký životní standart našemu synovi, snaží se asi všichni rodiče často i za cenu vlastního odříkání dát svým dětem „první poslední“.

Proč se v pátracích relacích neobjevují třeba takovéto obrázky s popisem:

To byl ještě nedávno šťastný otec, který se plně věnoval svému dítěti. V jeho životě došlo k nešťastné události, se kterou si sám neví rady, proto ho hledáme, abychom mu pomohli jeho problém vyřešit.

PROČ NE?

Všechny pátrací relace nebo články v novinách o „neplatičích“ výživného jsou agresivní propagandou zrůdného rozvodového průmyslu v čele s naší justicí, kterou je mezi nic netušící občany šířena chiméra, že každý neplatící tatínek je ten nejhorší grázl na světě.

Nejednotná pravidla pro určování výživného jsou technickou příčinou, ze které pak následně vyplývá „závažný celospolečenský problém“ neplnění výživného. Základním kamenem tohoto jistě nežádoucího jevu je však zhoubná politika státu a právní úprava cíleně sledující zajištění dítěte stůj co stůj jen po hmotné stránce. Dosavadní stav rychlého rozvodu je v naší sekulární zemi asi žádoucí, zbytek přístupu ji však činí od základů zkaženou. Rozpad vztahu rodičů nemá pro širokou populaci závažnější dopad na dostatek stravy a ošacení dětí, tedy nových občanů a voličů. Pod trestem vězení se pak zcela raritně (ve světovém i evropském měřítku) zajišťuje krmně-ošacovací dávka nedospělého individua. Je však skutečně v souladu se zájmy společnosti, aby všechno bylo tak snadné? Aby rozpad rodiny, základu státu, nikoho nic nestál? Pomocí nárokového systému, který vylučuje odpovědnost jednotlivce za jeho jednání a výběr partnera, budujeme stádo dětí bez rodičů, pro něž je otec či matka automatem na spotřební dávku a rodina nesmyslný dysfunkční celek.

(Poznámka. Část převzata ze stránek České advokátní komory - autor neznámý)

Co asi předá matka svému dítěti výroky „tatínek ti neplatil, tak ho zavřeli“?

Je snad snem psychicky nenarušeného dítěte nemanipulovaného matkou a agresivní propagandou zrůdného rozvodového průmyslu, aby jeho otec byl kriminálník?

Proti zlým předsudkům a jejich podpůrcům je nutné bojovat!

Řada lidí podléhá silnému tlaku zlých předsudků, uzavírají se do sebe a o svých problémech nechtějí příliš hovořit. To je však velká chyba. Jedním ze způsobů boření zlých předsudků je právě medializace zrůdností páchaných rozvodovým průmyslem. Je k tomu potřeba určitá dávka osobní odvahy, ale rozhodně se není za co stydět!

Jsem recidivista neplatič výživného!

Až do rozvodu jsem za celých 44 let svého života nikdy neměl žádný „problém“ se zákonem, nikdy jsem nikomu nedlužil jedinou korunu a nikdy jsem se ani o nic nesoudil. Nebýt rozvodu, zcela nepochybně by tento stav trval až do současných 51 let mého života. V současné době opět "dlužím" asi 70 000,- Kč (při nehorázném výživném 6 500,- Kč měsíčně je to dříve než na nový kabát).

Za neplacení výživného se absolutně nestydím! Ostatně nemám proč!

Výživné 6 500,- Kč měsíčně vyměřené soudkyní Mgr. Winklerovou nikdy neodpovídalo mým skutečným příjmům a reálným možnostem, které nastaly po rozvodu, když mě bývalá manželka Monika Mesznerová vyrabováním společného bytu přivedla do majetkových poměrů bezdomovce.

Pokud se bývalá manželka Monika Mesznerová rozhodla, že syn nepotřebuje žádného otce a opatrovnická justice tomu nedokázala zabránit, logicky tedy nepotřebovala ani moje peníze na výživu syna.

Neplacení výživného je dnes jediný výchovný prostředek vůči mému synovi, který mi „laskavý“ rozvodový průmysl ponechal.

Nezvyšuj hlas na tatínka!

Dalším způsobem boje může také být dokumentace chování podpůrců zlých předsudků. Na policistku nprap. Bc. Ivetu Kinduchovou jsem pro její naprosto nevhodné a v právním státě nepřijatelné chování podal stížnost k několika institucím spolu s audio záznamem průběhu podání vysvětlení.

Na stížnost jsem obdržel odpověď od Veřejného ochránce práv JUDr. Varvařovského.

Sice k nějaké nápravě chování policistů k „neplatičům“ výživného nedošlo, ale už víme, za který „tým kope“ pan „Vyhozené milióny ze státního rozpočtu“.

Od vedoucího MO Police ČR v Praze Modřanech npor. PhDr. Kločka jsem obdržel krátký dopis. Ani zde k nápravě chování policistů k „neplatičům“ výživného nedošlo, ale už se o tom nepochybně „mluvilo“.

Přes Inspekci Ministerstva vnitra se moje stížnost dostala k řediteli Obvodního ředitelství Police Praha IV pl. Mgr. Bc. Luďkovi Procházkovi. Zde už nastává zásadní obrat. Dostává se mi omluvy a poděkování za upozornění na nevhodném chování policistky nprap. Bc. Kinduchové.