05.07.2013 11:09

Odvolací fičák – pokračování PŘÍBĚHU

Včera se konalo odvolací řízení ve věci náhrady nemajetkové újmy za úskočnou kriminalizaci, kdy jsem byl vršovickou justiční mafií v čele s komoušem Járou Pytloušem (Seznamte se s vršovickou justiční mafií) křivě obviněn z trestného činu pohrdání soudní stolicí, ačkoliv zde chyběl základní znak tohoto trestného činu – jednání před stolicí.

Stolice I. stupně JUDr. Růžička naznal, že komouš Jára Pytlouš si musel být velmi dobře vědom, že nejde o trestný čin a zneužil svojí funkci stolice.

Citace z rozhodnutí stolice I. stupně

..soudce jako osoba znalá práva a profesně zdatná měla posoudit toto jednání v souladu s ustanoveními trestních předpisů a postižení žalobce řešit jiným způsobem.

..je to stát kdo by měl skrze svůj orgán posoudit relevantní možnost postihu žalobce za jeho „trestu-hodné“ jednání, což se v tomto případě nestalo a ze strany Obvodního soudu pro Prahu 4 nebyl zvolen přiměřený způsob vyřízení nevhodného chování žalobce. Právě nevhodné použití možnosti postihu žalobce ze strany fundovaného vrcholného orgánu státu a s tím související pohled orgánů jemu „podřízených“ vedoucí k proběhnutí trestního stíhání žalobce je důvodem pro odškodnění žalobce v penězích.

Na druhou stranu však údajně nelze přehlédnout, že slovy „inteligence houpacího koně“ či „tupá ovce“ nelze kritizovat práci „čestných a profesionálních“ soudních stolic (natož když je to holá pravda!). Proto mi byla přiznána pouze symbolická náhrada ve výši 15000,- Kč a náklady za zastoupení skvělou advokátkou Mgr. Lucií Vaverkovou (více zde Symbolická stolice soudní stolice).

Proti symbolické stolici jsem se odvolal a odvolala si i žalovaná (Ministerstvo zlovůle) s tím, že vulgární kritika „čestných a profesionálních“ stolic nemůže být odměňována náhradou nemajetkové újmy.

Jako rozvedený otec jsem zvyklý „vyhrávat“, proto jsem si rozhodně nedělal iluze, že bych zrovna u komunistické bašty ve Spálené ulici našel pochopení pro odpovídající náhradu nemajetkové újmy v požadované výši 150 000,- Kč. Nedávno jsem se zde účastnil podobného řízení a soudním stolicím očividně činilo problém poškozenému přiznat „blbých“ 12000,- Kč, ačkoliv poukazoval na skutečnost, že v jiných případech Ministerstvo zlovůle bezúčelně vyhazuje statisíce. Podle soudních stolic to však pochopitelně s projednávanou věcí nesouvisí.

Hned jak jsem uviděl program dne (rozpis jednání), kde si soudní stolice na jednání naplánovaly pouhých 20 minut, už jsem tušil další „výhru“. Podle přátel, kteří se na jednání přišli podívat, je senát ve složení předseda komouš JUDr. Ivo Veselka, komouška JUDr. Bokotejvá a JUDr. Slavíková, absolutně ta „nejlepší“ sestava, kterou komunistická bašta ve Spálené ulici disponuje. Není nad to, předem vědět, do čeho člověk jde. Tím ze mě spadla nervozita, že bych snad v zápalu argumentace k odvolání mohl říct nějaké slovo, které by se dotklo ješitnosti soudních stolic a zvrátilo to jejich případné kladné rozhodnutí v můj neprospěch. K tomu bohatě stačilo už jen moje jméno a předmět sporu – náhrada za vulgární kritiku soudních stolic.

Vstupte do jednací místnosti, ozvalo se z místního rozhlasu a po otevření dveří začal fičák. Některé přehnaně poctivé soudní stolice se poprvé seznámí s projednávanou věcí alespoň na začátku jednání, když stolice zpravodaj rekapituluje předchozí řízení. To však do značné míry zbytečně protahuje jednání a tak úderníci pod vedením komouše JUDr. Veselky našli rychlejší řešení. Jaképak sraní s tou spravedlností! U odvolání stačí zapsat do protokolu číslo občanky žalobce, průkazu advokátky a lze rovnou přejít k vyhlášení stolice (rozhodnutí). S předchozím průběhem řízení se krátce seznámíme až během porady před jejím vyhlášením. Ostatně žalovaná se k jednání nedostavila a vaše argumentace k odvolání nás stejně absolutně nezajímá, tak co zde chcete řešit?

Ani jsem nestihl oznámit pořizování zvukového záznamu, přestože jsem se celou dobu zdviženou rukou hlásil o slovo. Povedlo se mi to až těsně před vyhlášením stolice, když se naprosto překvapivě dostala ke slovu moje advokátka Mgr. Vaverková a upozornila, že jsem chtěl také něco říct. Tady už opravdu nebylo co pokazit, proto jsem si neodpustil soudní stolice lehce popíchnout. „Já tomu řízení vůbec nerozumím?“, pronesl jsem udiveně. „Protistranou ve sporu je stát, ale to není dost dobře možné, když podle nálezu Ústavního stolce III. ÚS 298/12 vychází idea právního státu z principu, že stát a občan nejsou v zásadním sporu, ale stát má sloužit občanům. Žalovaná by tedy měla být na mojí straně a nikoliv proti mně.“

Po více jak dvaceti letech budování právního státu
to je však stále jen idea.

Už tak je složité v tichosti přenášet náhrady za chyby soudních stolic na všechny občany, a kdyby soudní stolice přiznávaly odpovídající náhrady na úrovni jiných evropských států, už by to nešlo ututlat a velmi pravděpodobně by došlo na zpětné vymáhání škody na chybujících soudních stolicích. Naprosto nezávislé soudní stolice tak jsou ve skutečnosti závislé na výsledku řízení, jako narkoman na heroinu, proto se zde nelze domoci odpovídající náhrady škody.

Než se trápit nějakým sofistikovaným rozhodnutím, je pro líné soudní stolice je podstatně snadnější, potvrdit symbolickou stolici I. stupně s tím, že se věcí zabývala s náležitou pečlivostí. Žádná ze stran tak v odvolání nebyla úspěšná, proto ani jedné straně nebyly přiznány náklady odvolacího řízení. I tak lze zaobalit polopravdu, kdy ve skutečnosti nebyly náklady odvolacího řízení přiznány pouze mně, protože žalovanou zastupuje zaměstnanec Ministerstva zlovůle (nebo Úřadu pro zastupování státu v majetkových věcech) a státu tak žádné náklady nevznikají.

K jedné změně symbolické stolice I. stupně však přeci jen došlo, a to v nákladech řízení předchozího řízení, které byly vypočteny podle zlodějské Rychetského přísudkové vyhlášky. Z průvodních 11 000,- Kč tak byly soudními stolicemi sníženy podle „advokátního tarifu“ na 7000,- Kč. Tím však nastala vcelku zajímavá situace. Ačkoliv soudní stolice zcela běžně ignorují pro všechny závazné nálezy Ústavního stolce, zde se řídily nálezem, kterým byla zrušena zlodějská Rychetského přísudková vyhláška, protože to bylo v můj neprospěch, ale zároveň zcela ignorovaly dodatek tohoto nálezu Org. 23/13, podle kterého jsou již přiznané náklady řízení vykonatelné.

Vcelku logicky tedy byla první otázka mojí advokátky, zda budu chtít ve sporu pokračovat. To však musím ještě velmi pečlivě zvážit, zejména s ohledem na náklady dovolání a nízkou naději na lepší výsledek (viz. Náhrada za násilné ukončení dovolené otce s dítětem aneb Rozvedení otcové chodí k soudu jen vyhrávat).

Na jednání mě přišlo podpořit několik věrných přátel a všichni se těšili na skvělý výkon advokátky Mgr. Vaverkové. Někteří však přišli o dvě minuty později a tak přišli o dvě věty, ke kterým se překvapivě vůbec dostala. Na jednání přišli i dva rozvedení „nováčci“, aby se něčemu přiučili a nasáli atmosféru stoličních jednání. Sice se toho moc nenaučili, ale dostalo se jim poznání skutečného stavu naší justice. Všem přátelům děkuji za podporu.

Z počátku moje trestní stíhání vypadalo docela špatně, protože vršovická justiční mafiánská chobotnice má značně rozvětvená chapadla a solidarita spojená s ješitností nezúčastněných soudních stolic bude bránit zastavení mého trestního stíhání. Advokát JUDr. Petr Kočí i advokátka Mgr. Lucie Vaverková tak předpokládali, že se trestní řízení protáhne až k odvolací soudní stolici, když nic jiného, abych si to trošku „užil“. Naštěstí tu sviňárnu už v prvním kole zarazil soudce JUDr. Tome Frankič, a to i bez nařízení jednání (Překvapivý obrat: Trestní stíhání zastaveno!). Vršovická justiční mafie se to sice ještě snažila zvrátit, ale moje trestní stíhání bylo tak očividně nesmyslné, že nenašlo pochopení ani u bašty komunistů ve Spálené ulici. Trestní stíhání tak trvalo jen půl roku.

Ministerstvem zlovůle mi byla vyplacena náhrada nákladů trestního řízení v částce 22 000,- Kč a za nemajetkovou újmu spolu s náklady řízení mi ještě zaplatí dalších 22 000,- Kč.