Okresní přebor se hraje i na Joštově třídě v Brně

Díky povodním se do pozadí dostalo jednání Ústavního stolce o církevních restitucích. Jeden by skoro řekl, že vyhlášení nemravného rozhodnutí bylo úmyslně posunuto do této doby. Komentovat samotné rozhodnutí nemá smysl, kdy všichni dobře víme, že v tomto případě nejde o spravedlivé vypořádání s církvemi, ale o další tunel na občany tohoto státu. V krátké době tak jde o několikáté rozhodnutí Ústavního stolce směřující proti občanům tohoto státu. Začalo to odmítnutím stížnosti Okamury na volby, stížnosti na amnestii a velezradu Klause, zrušením Rychetského zlodějské vyhlášky spolu s nemravným dodatkem a neleze zapomenout ani na opakované zrušení omezení platů soudních stolic.

Ústavní stolec ve většině případů nenařizuje jednání a tak jeho činnost není vidět. Podle výsledků, které jsou dostupné v databázi rozhodnutí Nalus, však lze činnost Ústavního stolce charakterizovat jako ústavní kolo štěstí, kdy lidsko-právní jackpot padne jen zřídka, přestože drtivá většina ústavních stížností je díky katastrofálnímu stavu naší justice zcela opodstatněná. Ústavní stolec je vrcholem naší justice, sportovní terminologií řečeno hraje ligu mistrů. Minimálně tomu odpovídá honosný stadion na Joštově třídě v Brně. Kdo však měl možnost sledovat jednání o církevních restitucích, jistě byl překvapen sportovním výkonem jednotlivých hráčů v čele s kapitánem Rychetským. Výkon se nijak zásadně nelišil od výkonu, který všichni důvěrně známe z „okresního či krajského přeboru“.  

Účastník chce prokázat svoje tvrzení, proto navrhuje různé důkazy. Ty jsou však systematicky odmítány, čímž je bráněno prokázání skutečného stavu věci a v důsledku toho i průchodu spravedlnosti. Tuto zvrácenost umožňuje Občanský soudní řád i Trestní řád, kdy o provedení důkazů bezvýhradně rozhodují soudní stolice. Stejný „okresní přebor“ se hrál i Ústavního stolce při jednání o církevních restitucích, kdy byly všechny navrhované důkazy odmítnuty.

Arogance moci ústavních stolic se naplno projevila i při samotném vyhlášení nálezu, kdy v plénu seděl jakýsi občan Výborný, kterému den před tím vypršel stoliční mandát. Této „drobnosti“ v obsazení pléna ústavních stolic si povšiml advokát zastupující skupinu senátorů navrhovatelů zrušení zákona o církevních restitucích. Autor zlodějské vyhlášky toho času „vážený“ předseda Ústavního stolce Rychetský jej však „usadil“ tím, že vyhlášení nálezu se ostatní stolice nemusí účastnit a nemravný nález může přečíst pouze on sám. O to více je nelogické, proč tedy v plénu seděl někdo, kdo již není stolicí Ústavní stolice.

Přímo před vchodem do Ústavního stolce několik uvědomělých občanů vyjadřovalo svůj názor na zákon o církevních restitucích. Je tedy s podivem, že nezasáhli pomáhači, kdy podle zákona o Ústavním stolci je do 100 m od Ústavního stolce zakázáno svobodně vyjadřovat svoje názory. To by zřejmě mohlo ovlivnit funkci ústavního kola štěstí a lidsko-právní jackpot by tím mohl padat až příliš často.

Za situace, kdy mají v Senátu převahu socani (navrhovatelé zrušení zákona o církevních restitucích, ale také zlodějské přísudkové vyhlášky) a autor zlodějské vyhlášky Rychetský chce opět kandidovat na předsedu Ústavního stolce, by asi každý očekával, že „půjde na ruku“ navrhovatelům zrušení zákona o církevních restitucích. Až při zveřejnění písemného nemravného nálezu vyšlo najevo, že z celého pléna ústavních stolic měl pouze Musil zcela opačný názor, který naprosto přesně popisuje zločinný způsob přijetí zákona o církevních restitucích více zde Nesouhlasím s rozhodnutím Ústavního soudu o církevních restitucích

Doufejme, že socani to Rychetskému vrátí i s úroky a již nebude zvolen do funkce ústavní stolice. To by byla pro nás pro všechny potěšující zpráva, kdy o Rychetským deklarovanou kontinuitu současného stavu Ústavního stolce rozodně nikdo nestojí.