Oznamovatel trestného činu zanedbání povinné výživy se může dopustit trestného činu vydírání

Svého syna jsem písemně vyzval, aby mi předložil doklad o studiu, který jako jediný může zakládat nějaký nárok na výživné.  Syn se rok vůbec neozval a doklad o studiu zaslal prostřednictvím svého advokáta na policii spolu s trestním oznámením, že neplatím výživné. S ohledem na skutečnost, že syn údajně není výdělečně činný, pak ale někdo musí platit advokáta. Často to bývá někdo z prarodičů.

Na takové jednání však pamatuje trestní zákoník.

Trestní zákoník

§ 175

Vydírání

(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

    b) spáchá-li takový čin nejméně se dvěma osobami,

(5) Příprava je trestná.

Ještě jasnější je to z judikátu, který byl publikován v Trestní zákon a trestní řád, autor Jelínek a Sovák, vydavatel Linde Praha, 2004, str. 250.

27/82

Jinou těžkou újmou ve smyslu znaků trestného činu vydírání, může být i zahájení trestního stíhání v důsledku oznámení trestného činu, jímž pachatel poškozenému hrozí a nutí ho tak něco konat, opominout nebo trpět. Je přitom nerozhodné, zda se poškozený trestné činnosti, jejímž oznámením se hrozí, dopustil či nikoliv.

Naše justice uznává korektiv k pozitivnímu právu na výživné (rozpor s dobrými mravy), pouze v případech, kdy se oprávněný na povinném dopustí trestného činu či žije nemravný způsobem života. Pro spor o výživné má takové chování oprávněného tedy zásadní význam. Je otázkou, zda je vhodné podat trestní oznámení na vlastní dítě. To ať zváží každý sám.

Spáchání trestného činu na svém rodiči pak má také význam z hlediska dědictví, kdy takového „povedeného“ potomka lze bez větších problémů zcela vydědit. V případě nemravného chování oprávněného to jde také, ale to už není tak jednoznačné a špatně se to prokazuje.  

O stejnou situaci se může jednat, když povinný podá návrh na snížení výživného. Rodič, kterému je dítě svěřeno do péče, je účastníkem řízení a soud mu doručí žalobní návrh. Rodič dítěte je tedy jako účastník řízení plně seznámen s tím, že na straně povinného došlo k nějaké změně poměrů, pro kterou povinný není schopen plnit výživné podle předchozího rozhodnutí. Pokud tedy podá trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy, dopouští se tak trestného činu vydírání. Zde bych neváhal ani minutu a trestní oznámení bych podal.