Poučte se z našich chyb!

V diskusi na Adikii (ale i na jiných diskusích) se opakovaně objevují příspěvky rozhořčených otců, kteří hledají viníka bránění dítěti ve styku s otcem a pěstování syndromu zavrženého rodiče. To je palčivé téma, proto bych byl velice nerad, aby to zapadlo kdesi v hloubi těchto diskusí.

„Já bych to "výhradně" na justici neházel - zvrácená matka na tom má svůj hlavní podíl, neboť kdyby nebyla ona perverzní, pak by se celá bezprávná česká justice mohla jít bodnout. Tudíž, jak říká klasik - OSA ZLA = zvrácená matka - neschopná justice - český OSPOD“

 „Jediný zlo je opravdu matka,OSPOD a Justice ji jen pomáhá zakrývat její zlé vlastnosti, ovšem za zbídačení může a jen matka. Soud ani Ospod to dítě nevychovává, jen dají možnost zmrzačit děcko psychopatickou matkou, aby si nepřidělávali práci s matkou, co tam bude potom chodit brečet, jak to ten táta umí s tím děckem a že ji nechce poslouchat její žvásty o zlém otci, tedy Justice může za podmínky, které se následně vytvoří, hlavní pachatel je vždy matka, takže jen ta potřebuje zavyučenou.“

Vážení kolegové rozvedení tátové.

Jsem jeden z vás, a tak velice dobře chápu vaše pocity. Prožíval jsem je také! Komu z vás bývalá manželka unesla dítě neznámo kam? Koho z vás okradla o všechen majetek a udělala z vás bezdomovce? To neříkám proto, aby mě někdo litoval, ale aby všem bylo jasné, že jsem měl více než dobrý důvod bývalé manželce zakroutit krkem. Neudělal jsem to, protože jednak nejsem násilník a hlavně jsem naivně věřil, že zde existuje nějaká spravedlnost. Otevřeně přiznáván, že kdybych jen tušil, jak celou věc bude řešit soudní stolice, že můj další život přemění v peklo plné bezpráví, právní a ekonomické šikany a o syna stejně přijdu, bylo by bývalo asi lepší manželce zakroutit krkem, protože bych alespoň přesně věděl, za co jsem trestán.

Od té doby však uplynul nějaký čas, počáteční vztek z bezpráví a bezmoci vyprchal a celou věc jsem mohl zhodnotit „střízlivým“ pohledem. Nikoliv z pouhého rozmaru se snažím spolu s dalšími pomáhat rozvedeným otcům.

Poučte se tedy prosím z našich chyb!

Matka, která brání dítěti ve styku s otcem a dítě proti otci popouzí, je duševně nevyzrálá osoba, které by rozhodně nemělo být dítě svěřeno do péče. Chce-li po vašem, je to kráva!

Udělejte si však takový malý domácí pokus. Do květináče nasypte písek, do písku zasaďte semínko nějaké květiny, pravidelně ho zavlažujte vodou a pozorně sledujte, jak květina roste. Cože? Že vám nic nevyrostlo? To se ale nedivte! Proč myslíte, že na poušti Gobi není stejně bohatá flóra třeba jako na Madagaskaru? Prostě protože tam k tomu nejsou podmínky a stejné je to i s tím bráněním dětí ve styku s otcem a pěstováním syndromu zavrženého rodiče!  Kdo je tedy viníkem? Kráva „zahradnice“, která chce u dítěte vypěstovat syndrom zavrženého rodiče nebo opatrovnická stolice, která jí k tomu připravila živnou půdu?

Přestaňte být těmi rozzuřenými býky, kteří vidí jen ten dráždivý červený hadr v podobě bývalé manželky. Tím jen přistupujte na zvrácenou politiku naší opatrovnické stolice, která rodiče dítěte proti sobě staví jako dva soupeře. Nepodporujte zamlčování skutečného stavu věci, tak jako to dělají „oficiální“ média (viz. případ devítiletého chlapce z Mělníka - Tisíce Čechů pobouřil případ hocha, který po otci zdědil dluhy) a nebojte se ukázat prstem na skutečného viníka. Dnes máte proti nám obrovskou výhodu. Pod tlakem Evropského soudu pro lidská práva k tomu dospěl i náš Ústavní soud (více zde Jak by soudy neměly přistupovat k opatrovnickému řízení a neuskutečňování pravidelného kontaktu dítěte s druhým rodičem ).

Jediným viníkem je opatrovnická soudní stolice!

Stejně jako je nesmysl trestat otce za neschopnost plnění výživného vyměřeného z fiktivního příjmu, bylo by nesmyslné trestat matky za pěstování syndromu zavrženého rodiče, když viníkem je opatrovnická soudní stolice! Oběma negativním projevům „rodičovství“ je především potřeba předcházet a nepřipravovat jim živnou půdu. U výživného zavedením jasných pravidel platných pro všechny bez rozdílu a zlovolného vlivu soudní stolice. V druhém případě upřednostněním stejného podílu obou rodičů na výchově dítěte po rozvodu.

Kdo se příčí prevenci, je za negativní projevy rodičovství odpovědný  a musí být po zásluze potrestán!