Proč nemohou nezávislí novináři na tiskovku? Výživné je zde tabu!

Svobodně přijímat a šířit informace je jedním ze základních principů právního státu. Redakce JusticeTV tedy požádala Ministerstvo zlovůle o zapsání do databáze novinářů, aby byla včas informována o novinkách NEspravedlnosti a mohla je dále šířit.

Potvrzení zapsání do databáze Ministerstva zlovůle

Pozvánka na tiskovou konferenci

Údajným důvodem náhlého odvolání bezbřehého diletanta Pospíšila bylo ekonomické nezvládnutí resortu v souvislosti s náklady na vězeňství. Zcela nepochybně tedy všechny občany zajímalo, jak to chce vyřešit nový ministr. Aniž by se redakce JusticeTV legitimovala, justiční ochranka naprosto přesně věděla, že nás nemá pustit na tiskovou konferenci. Jaké osobní údaje si o občanech nezákonně vede Ministerstvo zlovůle? Za selekcí novinářů stojí tisková mluvka Mgr. Hrubá.

Jaký k tomu byl důvod?

Nejdříve se tedy podívejme na odpověď Ministerstva zlovůle na stížnost občanů pro neumožnění přístupu redakce JusticeTV na tiskovou konferenci.

Co jiného lze očekávat od úředníků Ministerstva zlovůle, než snůšku lží a drzé arogance. Zjevně jde o zástupné problémy. Stačí se podívat do archivu JusticeTV. Najděte jediný záznam, kde naše redakce narušila průběh tiskové konference nebo zde řešila svoje osobní kauzy. Pokud nic nenajdete, nemusíte se obávat o svůj zrak, opravdu to není následkem požití alkoholu pančovaného metylem. To jen vedoucí zvláštního oddělení Ministerstva zlovůle ing. Novák trpí fantasmagorismem za peníze daňových poplatníků.  Podle všeho je však chybou, že Hrubá pracuje jen jako tisková mluvka Ministerstva zlovůle. Se svými věšteckými schopnostmi měla být zařazena do speciální jednotky na ochranu prezidenta Klause a mohla ho uchránit od brutálního atentátu kuličkovou pistolí v Chrastavě.

Věštkyně Hrubá říkala, že otázky kašparovi Blažkovi můžeme položit písemně. Ostatně to je asi lepší řešení, než aby blekotal nějaké nesmysly, když sám nedávno ve sněmovně říkal, že nemá intelektuální vývody.  Zde ale nastal problém. Ačkoliv si Ministerstvo zlovůle o redakci Justice TV nepochybně vede celou řadu osobních údajů včetně fotek (Jak jinak by nás ochranka poznala, aniž bychom se legitimovali?), k otázkám požadovali doplnění osobních údajů.

Jde tedy pouze o přejatý formalismus, kterým trpí celá naše soudní stolice. Ne nadarmo se říká, že ryba smrdí od hlavy. Pro jistotu jsem tedy Ministerstvu zlovůle zaslal raději o něco více osobních údajů, než předepisuje zákon.

Po několika dnech přišly odpovědi. Nejdříve si však ještě popíšeme, jak obvykle probíhají tiskové konference. Je přednesena oficiální informace k nějaké věci a pak mohou novináři pokládat případné doplňující otázky. Po skončení této obvykle nudné oficiální části přichází ta pravá chvilka pro novináře a všichni se doslova vrhnou na ministra, aby z něj dostali odpovědi na otázky, které jsou naprosto mimo dané téma, ale o to více jsou pochopitelně pro všechny zajímavé.  Z televize také jistě znáte různé debaty s politiky, kde jim moderátoři často kladou „záludné“ otázky, např. jaký mají osobní názor na určitou věc. Zejména bezbřehý diletant Pospíšil velice rád exhiboval na televizní obrazovce (nepochybně však podle předem domluveného scénáře se svým sexuálním partnerem moderátorem ČT Moravcem).

Teď už asi nikdo nechápe, proč tedy někteří novináři nemohou na tiskovku kašpara Blažka a otázky mají položit písemně. Protože podle Zákona o svobodném přístupu k informacím na dotazy na názory, budoucí rozhodnutí či vytváření nových informací nemusí Ministerstvo zlovůle odpovídat. Ani to však příliš nevysvětluje, proč někteří novináři nemohou na tiskovku kašpara Blažka. Mnohem jasnější podobu to získává, když se podíváte na otázky, na které Ministerstvo zlovůle neodpovědělo.

Jde o všechny otázky, které se týkají výživného!

Proto se také tisková mluvka Hrubá zajímala, zda se redakce JusticeTV účastnila petiční akce otců, která probíhala před Ministerstvem zlovůle a zda nepíšeme články pro nějaký spolek otců.

Přestože se každé druhé manželství rozvádí a otázka výživného je obrovský společenský problém, je zde výživné tabu! Není ani složité vysvětlit proč. Jsou zde pošlapávána základní lidská práva, kdy soudní stolice vyměřuje výživné pouze podle svojí momentální nálady. Je tím porušován čl. 4 Listiny základních práv a svobod a základní princip právního státu – právní jistota.  

Mnozí si jistě pamatujete, jak nás v jedné předvolební kampani  ódésáčtí šmejdi strašili komoušema. Co se za jejich vlády změnilo? Nestojíme fronty na banány, zato stojíme fronty na zaměstnání a výživné je vyměřováno z teoretického příjmu podle momentální nálady soudní stolice. Základní lidská práva jsou zde pošlapávána ještě víc jak za komoušů. Nikdo se tedy nemůže divit tak obrovskému nárůstu jejich příznivců.

Redakce JusticeTV zvažuje právní korky proti Ministerstvu zlovůle, ale podle všeho se situace vyřeší mnohem dříve a ódésáčtí šmejdi skonči na smetišti politických stran.

Pro úplnost se ještě podívejme na odpovědi Ministerstva zlovůle, ze kterých jednoznačně vyplývá, že za náhlým odvoláním bezbřehého diletanta Pospíšila rozhodně není ekonomické nezvládnutí resortu, kdy ani kašpar Blažek nemá jasnou koncepci, jak urychleně snížit naprosto zbytečné obrovské náklady na vězeňství. Červeně označené otázky jsou bez odpovědi.

1) Podle jakého klíče si vybíráte novináře na tiskové konference?

Tiskových konferencí Ministerstva spravedlnosti ČR se mohou účastnit pouze akreditovaná média. Zástupcům médií, jež nejsou v době konání těchto akcí uvedeny na seznamu akreditovaných médií, bohužel nelze umožnit přístup do neveřejných prostor budovy ministerstva, kde se akce konají, a to mj. z bezpečnostních důvodů a z důvodu omezené prostorové kapacity.

Na seznamu akreditovaných médií jsou v současné době ta média, jež podle názoru Ministerstva spravedlnosti ČR respektují kritérium objektivity při shromažďování, zpracovávání a rozšiřování informací ve veřejném prostoru. Jedná se zejména o respektování odstupu a neutrality ve vztahu k předmětu zpravodajství (vylučování osobního zaujetí), zachování principu nestrannosti a nepředpojatosti (tzn. nestavět se ve sporech na ničí stranu) či absence skrytých motivů nebo služby třetí straně. Takovéto pojetí objektivity naleznete nejenom v odborné literatuře – viz např. McQuail, D. (1999): Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál -, ale je součástí i většiny novinářských kodexů.

2) Jakým právem se tisková mluvčí Mgr. Hrubá zajímá o členství novinářů v nějakých sdruženích?

Tisková mluvčí může v konkrétních případech ověřovat, zda osoba, jež žádá o poskytnutí informace či se dožaduje přístupu na tiskovou konferenci atd., reprezentuje konkrétní médium, sdružení či vystupuje pouze za sebe. Podle toho je pak stanoven adekvátní postup, např. poskytnutí informací písemně v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.  

3) Jakým právem se tisková mluvčí Mgr. Hrubá zajímá o publikační činnost novinářů a podle toho je pak selektuje?

Tisková mluvčí může ověřovat publikační činnost novináře, pokud osoba, jež žádá o poskytnutí informace či se dožaduje přístupu na tiskovou konferenci atd., se prokazuje jakožto (akreditovaný/á) novinář/ka.

Jediná selekce novinářů/novinářek probíhá v rámci udělování akreditací pro účast na tiskových konferencích. Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno nastavit si vlastní kritéria pro udělování těchto akreditací, neboť zodpovídá za zdárný a bezpečný průběh akce.        

4) Budete takto prověřovat všechny novináře, kteří přijdou na Vaši tiskovou konferenci?

Jak již bylo uvedeno, tiskových konferencí Ministerstva spravedlnosti ČR se mohou účastnit pouze zástupci akreditovaných médií (kromě novinářů může jít o kameramany, fotografy apod.).   

5) Smějí Vám novináři pokládat otázky, aniž by je předem konzultovali s tiskovou mluvčí?

Novináři samozřejmě mohou komunikovat s ministrem spravedlnosti a klást mu dotazy zcela dle svého uvážení. Pracovní povinnosti ministra spravedlnosti jsou nicméně natolik rozsáhlé, že odpovědi na dotazy mohou zprostředkovávat i zaměstnanci, kteří mají v popisu práce komunikaci s médii. Je zcela běžné, že novináři např. nejprve kontaktují tiskovou mluvčí, která pak následně tlumočí vznesené dotazy ministru spravedlnosti.           

6) Jakým právem si zaměstnanci ministerstva mobilním telefonem pořizují audiovizuální záznamy novinářů a občanů?

Ministerstvo spravedlnosti nemá informace o tom, že by některý z jeho zaměstnanců pořizoval audiovizuální záznam novinářů či občanů bez jejich svolení.

7) Oficiálním důvodem odvolání Vašeho předchůdce bylo ekonomické nezvládnutí resortu, kdy požadoval navýšení rozpočtu na vězeňství s tím, že docházejí peníze. Situaci měl vyřešit přesun financí uvnitř resortu, ale Váš předchůdce nebyl schopen tyto prostředky identifikovat. Podařilo se Vám tyto prostředky identifikovat?

V návaznosti na stav státního rozpočtu a kapitoly Ministerstva spravedlnosti byla nedostatečnost finančních prostředků ve Vězeňské službě řešena zejména manažerským přístupem, kdy po analýze jednotlivých položek rozpočtových prostředků došlo k přesunům ze sociálních dávek a z justiční části do části vězeňské, čímž byla pokryta potřeba více než 480 mil. Kč a zapojením 150 mil Kč ze Všeobecné pokladní správy, tj. došlo k celkovému posílení ostatních věcných výdajů o více než 630 mil. Kč.     

8) Je tím pro tento rok zcela vyřešen původní nedostatek financí na vězeňství?

Původní akutní nedostatek prostředků na zajištění základních potřeb Vězeňské služby byl výše uvedeným způsobem vyřešen. Je však nutné zdůraznit, že se nejedná o optimální objem prostředků v návaznosti na potřeby a rozvoj, ale o minimum nezbytné k zajištění základního provozu.

9) Vámi navrhovaná úsporná opatření elektronické náramky a jiná kategorizace věznic nepochybně vyžadují změny zákonů. Kdy očekáváte, že tyto změny vstoupí v platnost?

Předpokládaná účinnost zákona, který stanoví nové typy věznic, je 1. ledna 2014. Vše ale samozřejmě závisí na rychlosti legislativního procesu. Pokud jde o elektronický monitoring v podmínkách Probační a mediační služby ČR, v prosinci tohoto roku bude vyhodnocen pilotní projekt a poté se rozhodne o dalším postupu.

10) Máte připravenou také jinou variantu, pokud by se Vám nepodařilo prosadit potřebné změny zákonů?

Řešení situace vězeňství a trestní politiky obecně hledá ministerstvo průběžně. V současnosti se ministerstvo soustředí na změnu typů věznic a činí maximum pro to, aby tento záměr našel potřebnou podporu. Cílem je připravit skutečně kvalitní předlohu, která nalezne široký konsenzus.

11) Jak bude do té doby řešena otázka financování věznic?

Financování Vězeňské služby bude, jako i v předcházejících letech, zajištěno z kapitoly Ministerstva spravedlnosti, ve které jsou rozpočtovány prostředky na základní provoz. V případě schválení státního rozpočtu na příští rok lze konstatovat, že prostředky budou zajištěny, a v případě že nedojde k podstatnému nárůstu počtu osob ve výkonu trestu odnětí svobody či cenovému nárůstu, lze jejich objem považovat za dostatečný. Skutečností však zůstává, že nedojde k reprodukci a opravám majetku odpovídajícím jeho reálnému stavu.

12) V jakém stádiu jsou elektronické náramky? Byl už vybrán nějaký dodavatel nebo teprve bude vypsáno výběrové řízení?

Momentálně probíhá čtyřměsíční experiment, během něhož ministerstvo ve spolupráci s Probační a mediační službou testuje elektronické náramky u 25 odsouzených. Výsledky tohoto zkušebního provozu budou známy během listopadu a teprve na základě nich ministerstvo vypíše zadávací řízení na dodavatele systému elektronického monitoringu. 

13) Jaké předpokládáte náklady na pořízení elektronických náramků?

Vše bude záležet na parametrech zadávacího řízení a na nabídce uchazečů. V tuto chvíli by bylo skutečně předčasné zveřejňovat jakákoliv čísla. V případě vypsání tendru bude pochopitelně ekonomická výhodnost klíčovým parametrem pro hodnocení uchazečů. 

14) Kde získáte prostředky na jejich pořízení?

Systém elektronické kontroly bude pořizován z prostředků státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva spravedlnosti. V této souvislosti se očekává nejen úspora nákladů, ale i souvztažné navýšení příjmů státního rozpočtu.

15) Elektronické náramky mají být nasazeny především na pachatele přečinů, tedy pachatele drobných krádeží apod. Tato kategorie pachatelů však často nemá žádný trvalý pobyt. Často se také jedná o sociálně potřebné občany. Kde budou tito pachatelé získávat prostředky pro svoji obživu, když budou v domácím vězení? Z čeho budou platit výživné na svoje děti? Kdo bude domácím vězňům zajišťovat další životní potřeby např. léky?  Pro koho jsou tedy elektronické náramky určeny?

Trest domácího vězení je alternativním trestem, který s účinností od 1. 1. 2010 zavedl nový trestní zákoník a který rozšířil škálu alternativních trestů, které je možné ukládat dospělým za spáchané přečiny a stejně tak i mladistvým za spáchaná provinění. Tento trest je v trestním zákoníku uveden jako druhý nejpřísnější, tedy na druhém místě (za trestem odnětí svobody).

Ukládání a výkon trestu domácího vězení jsou upraveny v zákoně č. 40/2009 Sb., (trestním zákoníku), v § 60 a § 61 a zákoně č. 140/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádu) v § 334 a) až § 334 g).

Trest spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se v obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin. Tuto dobu může soud upravit tak, aby výkon trestu nebránil zaměstnání odsouzeného, potřebné lékařské péči.

16) Od přijetí nového trestního zákoníku se zdvojnásobil počet vězňů za trestný čin zanedbání povinné výživy. Jste přesvědčen, že snížením trestní sazby se na tom něco změní?

17) Jste přesvědčen, že zabavování řidičáků neplatičům výživného zásadně ovlivní platební morálku rodičů, když je od toho „neodradilo“ ani uvěznění?

18) Jste přesvědčen, že pokud rodič např. přijde o práci, je schopen nejpozději do 4 měsíců (znak trestného činu zanedbání povinné výživy) dosáhnout pravomocného snížení výživného?

19) Je podle Vás přijatelné, aby v právním státě byl někdo trestně stíhán za něco, co není schopen ovlivnit, kdy podání legitimního návrhu na úpravu výživného nezastavuje možnost proti neplatiči  výživného zahájit úkony trestního řízení? Neměl by mít rodič spíše klid na shánění práce, než aby byl vláčen policejními orgány?

20) Jak se má takový rodič vyhnout trestnímu stíhání, když ho nechrání ani legitimní návrh na snížení výživného?

21) Jste přesvědčen, že občané ze svých daní chtějí vynakládat desetinásobek průměrného výživného (30000,- Kč měsíčně) na uvěznění jednoho pro společnost nijak nebezpečného neplatiče výživného a potřebné děti nechat živořit?

22) Uvažujete o zavedení náhradního výživného pro děti neplatičů výživného?

23) Jak si vysvětlujete, že je v České republice tolik neplatičů výživného? Myslíte si, že jsou zde rodiče (v tomto případě přesněji otcové) nějak horší než v Rakousku, Německu či ve Francii?

24) Neplacení výživného je jistě nemravné, ale pokud je to tak masový jev, neměl by se někdo zabývat příčinami? Myslíte si, že všichni neplatiči výživného jsou jen nezodpovědní rodiče, kterým se prostě jen nechce platit? Máte alespoň matnou představu, jak naše soudy vyměřují výživné?

25) Máte alespoň matnou představu, jak je výživné vyměřováno v Rakousku, Německu či ve Francii?

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek má základní přehled o systémech určování výživného v zemích Evropské unie, případně může tyto záležitosti konzultovat s náměstkem legislativně právní sekce.    

26) Bývalá ministryně Kovářová se snažila o sjednocení soudů v rozhodování o výživném. Vše skončilo jakýmsi pokynem, který není pro soudce závazný. Navážete na její snahu o nastolení základního principu právního státu - právní jistotu občanů v otázce výživného nebo hodláte ponechat současný stav, kdy soudci o výživném rozhodují jen podle svojí nálady?

27) Budete iniciovat spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, aby nepracujícím neplatičům výživného byla přednostně přidělována volná pracovní místa?

28) Budete iniciovat spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, aby nedostatečně vydělávajícím rodičům byla přednostně přidělována zaměstnání, kde si dle názoru soudu mohou vydělat  mnohem více?  

29) Jaké konkrétní poznatky jste si přivezl ze svojí první zahraniční návštěvy na Slovensku?

Tato pracovní cesta ministra spravedlnosti Pavla Blažka byla zaměřena primárně na problematiku vězeňství. Pan ministr se seznámil se slovenskou vizí modernizace věznic a reformy vězeňství a slovenské straně prezentoval zejména plánovanou redukci stávajících čtyř typů věznic v České republice na dva typy, což představuje nejvýraznější systémovou změnu od rozdělení Československa.

Pan ministr dále představil záměr České republiky zavést systém elektronického monitoringu odsouzených k trestu domácího vězení a seznámil slovenskou stranu s dosavadními výsledky testovacího provozu monitorovacích zařízení, který v rámci dosud probíhajícího experimentu zajišťuje Probační a mediační služba České republiky. Slovenská republika chce české zkušenosti s pilotním projektem tzv. elektronických náramků využít pro své vlastní účely, neboť stejně jako Česká republika řeší akutní potíže s přeplněností věznic.

Součástí návštěvy pana ministra na Slovensku byla též diskuse ohledně přípravy protokolu o změně a doplnění smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech.

Na závěr oficiálních jednání byla též slavnostně podepsána Dohoda o spolupráci mezi Vězeňskou službou České republiky a Sborem vězeňské a justiční stráže Slovenské republiky.

30) Jak se na Slovensku projevilo zavedení zabavování řidičáků neplatičům výživného? O kolik procent se snížil počet osob trestně stíhaných za neplnění výživného?

Dotazovaná problematika nespadá do kompetencí Ministerstva spravedlnosti ČR, tudíž se na ní nevztahuje ani povinnost poskytovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

31) Pojdete se také poradit s ministry spravedlnosti Rakouska, Německa či Francie, jak to dělají, že oproti nám mají tak málo vězňů ve věznicích a přitom nemají takové problémy s neplatiči výživného?

32) V případě škod vzniklých nesprávným postupem soudců chcete řešení hledat společně se soudci. Budete také v otázce neplnění výživného hledat řešení ve spolupráci s neplatiči výživného?