Prostudování spisu 2 – pokračování PŘÍBĚHU
S ohledem na skutečnost, že o vině rozhoduje soud až po řádném soudním procesu, je do rozhodnutí soudu ve smyslu čl. 40 LZPS každý považován za nevinného a posouzení zda došlo či nedošlo k nějakému trestnému činu je věcí orgánů činných v trestním řízení a nikoliv na oznamovateli trestného činu. V trestním oznámení se tedy vyslovuje pouze podezření z trestné činnosti. Např. občan pejorativním akcentem popisoval ledabylou práci soudce a tím se mohl dopustit trestného činu oprávněné kritiky soudce. Tento trestný čin sice není uveden v Trestním zákoníku, ale pro českou (post)komunistickou justici je to asi největší zločin, jakého se může občan dopustit. Trestní oznámení obsahuje závěr, že se jedná o trestný čin a soudce JUDr. Pytloun (KSČ) tak orgánům činným v trestním řízení předestřel právní kvalifikaci mého jednání. Zmatený policista Krucfalušij, pak skutečně nemůže vědět, koho má vlastně chránit a komu má pomáhat.
Doposud jsem žil v omylu, že malé písmeno p s tečkou před jménem je zkratka slova „pan“. Až trestní oznámení soudce JUDr. Pytlouna (KSČ) mi objasnilo, že se jedná o zkratku slova „pisatel“. Možná se jedná o „písařskou chybu“, spíše však jde o charakteristický projev soudcovské nadřazenosti nad zbytkem společnosti.
Co tedy urazilo ješitnost novodobých nadřazených diamónů?
V trestním oznámení jsou uvedeny dvě spisové značky, kde jsem měl jako „pisatel“ učinit podání, "která již nelze ponechat bez příslušné zákonné reakce". Již ze samotné spisové značky 40 St 24/2010 však vyplývá, že se nejedná o soudní řízení, ale o stížnost projednávanou státní správou (vedením soudu).
V druhém případě se jedná o civilní soudní řízení, kde jsem byl soudkyní JUDr. Smitkovou vyzván, abych doplnil svůj žalobní návrh, protože byl dle jejího názoru nesrozumitelný, i když jsem doslovně citoval metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti na určování výživného. Asi jen těžko může někdo obvinit Ministerstvo spravedlnosti, že by vydávalo nesrozumitelné metodické pokyny. Soudkyně JUDr. Smitková navíc ve svém usnesení zaměnila smysl žaloby a rozhodně se nejednalo o „písařskou chybu“, kdy „písařské chybě“ neodpovídá skladba věty. To mě nutně vedlo k závěru, že jsem byl rozvrhem práce přidělen soudci se sníženou inteligencí.
Občanský soudní řád
§ 15a
(1) Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout.
Využil jsem tedy svého práva vyjádřit se k osobě soudce a požádal jsem, aby s ohledem na tento poměr soudce k projednávané věci, byla věc přidělena jinému soudci:
Z uvedených důvodů se vzdávám svého práva mít svého soudce s inteligencí houpacího koně a dožaduji se, aby věc byla předána soudci s alespoň průměrnou inteligencí tak, aby pochopil předmět žalobního návrhu a rozuměl pokynům Ministerstva spravedlnosti.
Ani v jednom případě tedy neprobíhalo žádné soudní jednání, kdy při výkonu státní správy soudu (vedení soudu) se žádná soudní jednání nekonají a v druhém případě se jednalo o část řízení, která předchází před nařízením soudního jednání (odstranění nejasností žalobního návrhu).
Občanský soudní řád
§ 43
(1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
(2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Jakého trestného činu uvedeného v trestním oznámení jsem se tedy dopustil?
§ 184 Pomluva
(1) Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
Je pravdou, že jsem si na soudkyni JUDr. Smitkovou stěžoval předsedkyni OS pro Prahu 4 JUDr. Pokrné a Veřejnému ochránci práv. Je velmi pravděpodobné, že se jednalo o údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost soudkyně JUDr. Smitkové, ale rozhodně se nejedná o nepravdivý údaj.
§ 335 Zasahování do nezávislosti soudu
(1) Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Je pravda, že jsem se snažil působit na soudkyni JUDr. Smitkovou, ale nikoliv proto, aby porušovala svoje povinnosti, ale právě naopak, aby si svojí funkci soudce plnila řádně a nevykonávala jí ledabyle.
§ 336 Pohrdání soudem
Kdo opakovaně
a) závažným způsobem ruší jednání soudu,
b) při takovém jednání se k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje,
Je sice pravdou, že jsem pochybnost o inteligenci soudkyně JUDr. Smitkové vyjádřil opakovaně (ve stížnosti předsedkyni soudu a v rámci doplnění žalobního návrhu), ale sám trestní "expert" OS pro Prahu 4 soudce JUDr. Pytloun (KSČ) nebyl schopen definovat základní znak tohoto trestného činu „jednání soudu“ a dopracoval se k tomu až po několika mých otázkách ( Když soudce svědčí - pokračování PŘÍBĚHU ). Ať už jsem o soudkyni JUDr. Smitkové napsal cokoliv, nikdy to nebylo v průběhu jednání soudu, proto jsem se nemohl dopustit ani tohoto trestného činu.
Pokud moje pravdivá podání urazila ješitnost novodobé diamóny soudkyně JUDr. Smitkové a nebyla schopna tuto oprávněnou kritiku unést, pak jí (jak v trestním oznámení píše soudce JUDr. Pytloun - KSČ) "neměla ponechat bez příslušné zákonné reakce".
Občanský soudní řád
Pořádkové opatření
§ 53
(1) Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294 a 295, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.
Ve spisu byl také založen dopis předsedkyně OS pro Prahu 4 soudkyně JUDr. Pokorné, kterým odpovídala na dotazy policisty Krucfalujšije a rozšířila trestní oznámení o další skutečnosti. Ačkoliv je policista Kricfalušij silně zmatený sloganem „pomáhat a chránit“, nelze mu upřít určitý právní rozhled a zdravý selský rozum. Proč jste neopravili nesmysly, které napsala soudkyně JUDr. Smitková do usnesení? Proč jste p. Mesznerovi neudělili pořádkovou pokutu? Tak nějak mohly znít jeho otázky.
Nutno uznat, že na otázku, proč nebyly usnesením odstraněny „písařské chyby“ v usneseních, nemohla předsedkyně OS pro Prahu 4 soudkyně JUDr. Pokorná najít "logičtější" odpověď, než že takové usnesení nebylo vydáno.
Občanský soudní řád
§ 164
Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti.
Soudkyni JUDr. Smitkovou a vedení Obvodního soudu pro Prahu 4 jsem opakovaně písemně upozorňoval na nesmyslná usnesení, evidentně na to upozornil i zmatený policista Krucfalušij a upozornil jsem na to soudkyni JUDr. Smitkovou, JUDr. Malíkovou a JUDr. Pytlouna při jejich svědeckých výpovědích.
Když soudce svědčí - pokračování PŘÍBĚHU
Dodnes jsem žádné opravné usnesení neobdržel!
Navzdory tomu předsedkyně OS pro Prahu 4 soudkyně JUDr. Pokorná rozšířila trestní oznámení o moje výroky, které jsem uvedl ve svém odvolání proti zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření na adresu soudkyně JUDr. Malíkové, která „jako tupá ovce“ bezmyšlenkovitě opsala nesmysly od soudkyně JUDr. Smitkové.
Ani v tomto případě se nemůže jednat o trestný čin pomluvu či zasahování do nezávislosti soudu, kdy jsem popisoval faktický stav věci, který jsem již nemohl nijak ovlivnit. Nemůže se jednat ani o trestný čin pohrdání soudem, protože o návrhu na vydání předběžného opatření soud rozhoduje bez nařízení soudního jednání. Státní zástupkyně Mgr. Michková ve svém podání ( Sofistikované odůvodnění versus bláboly ) sice něco blábolila o neveřejném soudním jednání, ale i kdyby bylo rozhodování o předběžném opatření považováno za soudní jednání, pak každé soudní jednání končí vyhlášením rozsudku a já jsem nelichotivý popis práce soudkyně JUDr. Malíkové uvedl až v odvolání proti jejímu usnesení, tedy zcela nepochybně mimo jednání soudu.
Z uvedených důvodů jsem tedy vyzval vyšetřovatele por. Bc. Landu, aby postupoval v souladu s § 166 odst. 3) trestního řádu a státní zástupkyni podal návrh na postoupení věci jinému orgánu ve smyslu § 171 odst. 1) trestního řádu, protože se nejedná o trestný čin.
Trestní řád
§ 166 Skončení vyšetřování
(3) Po skončení vyšetřování předloží policejní orgán státnímu zástupci spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo učiní návrh na některé rozhodnutí podle § 171 až 173, podle § 307 nebo podle § 309.
§ 171 Postoupení věci jinému orgánu
(1) Státní zástupce postoupí věc jinému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění.
—————