Prý není koho volit. Opravdu?

autor Lubomír Bouše

Slyšíme to každý den a neustále: Koho mám volit? Poraď mi. Koho budeš volit ty? Já k volbám nejdu, protože nemám koho volit. Kašlu na to, stejně si to udělají podle sebe, atd., atd.

Tyto nářky docela chápu. Vládní koalice sestavená po sněmovních volbách v roce 2010 měla zdrcující nadpoloviční většinu, kterou ale brzy prohospodařila. V resortech, které poctivé táty a normální mámy zajímají nejvíce, tedy v rodinné politice a justici, nechala doslova jako černou ruku bez jakékoliv kontroly řádit buzeranta Pospíšila z ODS s jeho z řetězu utrženými „melodyboys“ Volákem a Korbelem a pak zuřivou feminacistku Langšálovou z TOP 09. To je jako byste např. patnáctinásobnému odsouzenému zloději svěřili ostrahu supermarketu, za týden by tam samozřejmě nezbyla ani krabička sirek. Nenašel se ve vládním uskupení jediný, kdo by prznění justice a sociálně právní ochrany dětí zastavil.

Za podstatné ve svých úvahách o mém favoritu voleb považuji jedno: Tomio Okamura, říkejme mu familiérně Tomáš, tak tedy Tomáš si na svém videoblogu (Tomio Okamura - Den otců) již dne 4.6.2012 !!! zcela sám, aniž by ho někdo vybízel nebo dokonce nutil, a bez kalkulu politických zisků, vzpomněl na loňský Den otců a jejich soustavné ponižování a letitou diskriminaci naprosto explicitně a bez servítek odsoudil. A to i přesto, že evidentně počítal s podzimní kandidaturou do senátu, kterou ve svém obvodu s přehledem vyhrál, a byť mu muselo být jasné, že takové genderově příkré a protifeministické prohlášení mu hlasů rozhodně nepřidá. Z tohoto pregnantního důvodu odmítám pomluvy, že Tomáš je populista. Populista by se totiž otců nikdy nezastal, protože by ho to jedině poškodilo.

Typicky populisticky se ve svém známém protiotcovském hysterickém výlevu předvedl - prý konzervativní a pravicový, chachacháááááá – vlastní rodinu rozvracející svazák Nečas Přesčas, coby drahné paměti sociální a rodinný ministr. Tomáš se tedy jako jediný z politiků zastává práv otců a prosazuje jejich rovnoprávnost. Přitom politiky, abychom si rozuměli, míním veřejně činné osoby, které mají reálnou šanci překročit docela přísný 5 % omezující limit a tak ve sněmovně něco ze svých idejí prosadit.

Tak koho jiného byste milí taťkové a mámy chtěli volit?

Jsem přesvědčen, že Tomáš by šanci dostat měl, zvolitelný nepochybně je, to ukázal už loni ve volbách senátních. Co řekne, tak má hlavu a patu, žádný pitomec. Má nejen jasno, co udělat, ale navíc i to nejpodstatnější : jak to udělat. Přitom nic neukradl ani žádnou veřejnou zakázku necinknul. Jo, a umí se docela dobře uživit vlastní nezávislou prací, bez spoření poslaneckých náhrad. Veřejné věci, kam justice a sociální věci samozřejmě patří, jsou totiž radikálními změnami vysloveně těhotné. Hůř snad už ani být nemůže. Zeptejme se některých nám z médií známých politických lídrů, co míní rovnoprávností rodičů při výchově dětí. Myslím, že ani nemusíme, už to nedávno zkoušel jeden internetový portál zaměřený na střídavou výchovu a výsledek skončil žalostně – většina vůbec nevěděla, „vo co gou“. Maně vzpomenuté rozpačité blekotání spícího germánského knížete i obecné plky rudé Johany z veřejnoprávní TV, apod. byly zcela signifikantní a postačující. Položit takovou otázku studené až zmodralé Mirce-knihovnici, tak odpověď z ní poleze jako veš z pověstné chlupaté deky. Pokud by se do justice měl vrátit ten jejich čtyřprocentní bejbyministr, tak okamžitě emigruji. Komanči samozřejmě nic starého nezapomněli ani ničemu novému se nenaučili a tupě by pokračovali ve zničující praxi zavedené jejich komunistickými opatrovnickými soudkyněmi před nějakými 40 lety (pokud neumřely, jsou tam dodnes), kdy se rozvodovost poprvé v dějinách vymkla kontrole, že dítě patří výlučně matce. Oranžoví socani jsou v tomto směru známi feministickým fanatismem poplety mladého Dienstbiera z roku 2011 proti žádoucí legislativní úpravě zákona o rodině posílit právní institut střídavé výchovy. Od té doby jsme od nich v tomto smyslu nic nového neslyšeli, byť v letech 1998 až 2006 byli u vládního vesla, když sociální věci a tedy i péči o děti a mládež měl tehdy na hrbu kynoucí Moravan z Rohatce u Hodonína. To je ten, co se v létě se sklenicí vína povaloval u bazénu, zatímco diskriminovaní rozvedení tátové i jeho přičiněním třou bídu s nouzí, a ještě se tím nestydí chlubit na svém booku. Černoprdelníci se touto věcí vůbec nezabývají, protože pro ně rozvody manželství a rozchody partnerů vůbec neexistují, tak to přece řekl jejich bůh a basta. Obskurní a neprůhledná páně prezidentova squadra je mi odporná jen od pohledu na její papalášské figury, takže tato volba jedině přes mou mrtvolu. Narychlo sesbírané seskupení vyleštěných obličejů kolem klobásového magnáta je zahleděno úplně jiným směrem, než aby se takovými „prkotinami“, jako je porušování rodičovských práv a výchova dětí, vůbec někdy hodlali zabývat. Apropó, jestli takhle důkladně budou retušovat i vládní výsledky, tak se máme skutečně na co těšit.

Prostě a jednoduše, ten smradlavý vládní Augyášův chlív musí někdo mladý, odvážný a kompetentní razantně vymést, třeba i - obrazně řečeno - prudkým proudem vody. Dobytek na tom navršeném starém hnoji už naráží hlavami do stropu, takže je opravdu nejvyšší čas. Ostatně pravidelně každých dvacet let se v novodobé české historii vždy koná něco podobného. Jak již vzpomenuto výše, tzv. pravicová koalice z roku 2010 důvěru občanů v ten pravý čas očekávané revoluční změny trestuhodně promrhala a všechno podělala. Když bájný starořecký hrdina Héraklés chlévy plné hnoje svedením do nich dvou říčních toků razantně vyčistil, taky ho nikdo nenazýval populistou, ale všichni mu za dobře odvedenou práci zatleskali. A učíme se o tom v dějepise dodnes. Volební program Tomášovy politické formace Úsvit přímé demokracie zveřejněný na internetu neobsahuje nic, s čím by normální smrtelník nemohl souhlasit. Milý Tomáši, ogare, chyť dnešní neopakovatelnou příležitost za pačesy a jdi statečně a s vervou do toho! Stejně jako bájného Hérakla, také Tebe čeká alespoň dvanáct neodkladných úkolů. Obětaví tátové a rozumné mámy Tě v jejich splnění jistě podpoří. Můj hlas máš jistý.