Rebus kokotibus aneb duševní průjem zločince Rychetského

Po mnoha neúspěšných pokusech většina rozvedených otců pochopila, že bojovat o střídavou péči je sebevražedné a rozvodový průmysl začal skomírat. Aby nechutné parazitování na neštěstí rozvádějících se rodin opět ožilo, vydalo v tomto roce panoptikum vypravěčů lidsko-právních pohádek několik nálezů ve prospěch střídavé péče o děti. Kolaboranti se zločinným systémem (údajní otcovští aktivisté) se už třásli na prašule naivních rozvádějících se otců a femonacistické spolky propadaly zoufalství. Nikoliv tedy náhodou Česká televizní kanálie uspořádala diskusi o střídavé péči. Pokud je však diskuse moderována ultrafeministickou „štěknou“ Jílkovou, lze jen těžko hovořit o vyvážené diskusi. Slušný a vzdělaný člověk, jako soudní znalec pan Fiedler či poslankyně Hnyková (Úsvit přímé demokracie) v takové diskusi nemají nejmenší šanci. Aby se někdo v takto nerovné diskusi uplatnil, musí být zocelený mnoha opatrovnickými řízeními nebo ještě větší neomalenec než Jílková, která velmi ráda vstupuje do osobní zóny diskutujících a úmyslně je tím přivádí do rozpaků. Díky vrozené neomalenosti (zneužívání práva menšinových akcionářů – vice ZDE) se tak v diskusi prosadil pouze Hodina alias Střídvaka, avšak díky svému fanatismu se nevyhnul řadě chyb, kterými nahrál soupeřům. Jeho další chybou byl výběr „týmu diváků ve studiu“, kteří nebyli schopni „přihrávat“ a jen tupě zírali nebo blekotali hlouposti jako Mamazian (Unie otců). Jediný, kdo dokázal věcně reagovat, byl neznámý otec (učitel), který naprosto jasně popsal podstatu zločinného opatrovnického řízení, kdy jsou rodiče proti sobě stavěni jako soupeři o dítě a čím déle řízení trvá, tím tvrdší boj se odehrává. V pořadu pochopitelně nemohla chybět předsedkyně spolku ukřivděných matek Asenová, která byla opět ve velké „formě“ (nejméně pět piv a nějaká ta zelená). Diskuse v plné nahotě ukázala, že střídavá péče o děti je slepá ulička, protože rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory. (video Držte huby o střídavé péči s Jílkovou ZDE).

Tudy už více jak deset let cesta nevede a naším cílem by naopak mělo být usmíření obou táborů viz. Cochemský model!

Snaha panoptika vypravěčů lidsko-právních pohádek o oživení rozvodového průmyslu zvýšením zájmu rozvedených otců o nedostižnou střídavku tak přišla vniveč. Nikoliv náhodou se tedy krátce po pořadu Držte huby o střídavé péči s Jílkovou objevil  v Otázkách Václava Moravce zločinec Rychetský a „čistě náhodou“ přišla řeč na střídavou péči o děti.

deviant Moravec:  „Když jsem procházel vaše nálezy například na střídavou péči, tak je neuvěřitelné, že máte stejný objem ústavních stížností na rozhodování obecných soudů, které třeba týkají střídavé péče rodičů po rozvodu. Jak je možné, že když existuje dostatečné množství nálezů, že se objevují stále další a další ústavní stížnosti v té věci a že soudy nižších stupňů neberou v potaz vaše nálezy?“  

zločinec Rychetský: „Já samozřejmě nechci z toho místa vynášet nějakou příliš ostrou kritiku vůči obecným soudům. Naše nálezy jsou skutečně obecně závazné.  Na druhé straně jsou samozřejmě závazné pro typově stejné, analogické kauzy a každý soudce, který dostane tedy, zejména spor o úpravu výchovny dítěte mezi rozvedenými rodiči, si posuzuje tu věc zcela individuálně, a patrně tam kde se odchýlí od naší judikatury, dospěje k závěru, že ta jeho věc typově není shodná s těmi kauzami, ve kterých už Ústavní soud nálezem závazně judikoval. Víte u těch sporů o tu …..“

Zde zločinec Rychetský jako ztratil myšlenku, protože potřeboval vzbudit dojem, že o střídavé péči hovoří zcela nezaujatě a homosexuální deviant Moravec mu „musel“ napovědět: „střídavou péči“

zločinec Rychetský: „… střídavou péči (proneseno bezvýznamným tónem) a vůbec teda úpravu výchovy nezletilých dětí, já mám vůbec pochybnosti o tom, jestli je dobře, že to končí u Ústavního soudu, protože, když si vezmete tu délku toho soudního řízení, kdy od okamžiku kdy jeden z rodičů podá návrh na tu úpravu výchovy, kdy to prochází napřed soudem I. stupně, pak soudem II. stupně, pak je ta lhůta pro podání ústavní stížnosti k nám, a přitom v zákoně je takzvaná klauzule rebus sixtantibus, jinými slovy není tam překážka věci rozhodnuté. Oni mohou kdykoliv žádat o novou úpravu, takže Ústavní soud posuzuje rozhodnutí vydané na základě skutkového stavu starého v průměru dva, tři roky, místo aby ti účastníci znovu požádali soud o přehodnocení ...“

Přestože pro homosexuálního devianta Moravce není střídavá péče stěžejní problém, takový duševní průjem už byl příliš i na něj a tak zločinci Rychetskému skočil do řeči: „Počkejte, ale pokud ti účastnící, především otcové, protože vy v těch i letošních nálezech, pěti, které jste vydali, tak se stavíte na stranu otců. Co mají dělat když, a znovu kladu tu otázku, když právě soudy nižších instancí se neřídí těmi nálezy Ústavního soudu, protože ty jasně v případě střídavé péče ukazují mantinely?“

zločinec Rychetský: „No nepochybné je, že právě proto k nám přicházejí, že ačkoliv argumentují naší judikaturou, ačkoliv ta judikatura je jasná a říká sice - na prvním místě, první kritérium v rozhodování je zájem dítěte, ale jedním dechem říkáme - zájem dítěte znamená, že má mít zájem na tom, aby mělo oba rodiče, aby měli oba rodiče možnost ho vychovávat, aby mohlo ono komunikovat s oběma rodiči, takže i když ta střídavá péče je řekněme až v druhé řadě, až poté co tedy se posoudí zájem dítěte, tak přesto by měla vstoupit do toho rozhodování a my jsme v této věci opravdu judikovali opakovaně, dokonce i v případech kdy nejsou rodiče ve stejných místech, ve stejném sídle, takže to dítě musí třeba měnit místo školní docházky a podobně, přesto je setrvalá taková, já bych řekl už úplně vžitá tradice české justice, já nechci říkat, že většina soudkyň na I. stupni jsou ženy, i když statistika tomu (hi hi) nasvědčuje, ale je taková vžitá tradice, upřednostňovat v těchto sporech skutečně matky dětí…“

deviant Moravec: „…kterou se nedaří narušit těmi opakovanými nálezy.“

zločinec Rychetský: „A to se nedaří. Je pravda, že tato vžitá tradice má opodstatnění u kojenců, u dětí v tom nejútlejším věku, ale tam kde to dítě už vnímá svět, ví kdo je jeho tatínek, ví kdo je jeho maminka, je schopno komunikovat, tam si myslím, že je skutečně potřeba prosadit ten princip rovnosti práv těch obou rodičů. Nemůže mí t jeden víc práv, než druhý.“

Video ZDE

Lze předpokládat, že paraziti na neštěstí rozvádějících se rodin z řad údajných otcovských aktivistů teď budou tyto žvásty zločince Rychetského masivně propagovat, proto si Adikia dovoluje upozornit, že přesně ty samé žvásty vytruboval v televizi již začátkem roku 2010!

"V soudní judikatuře přetrvává taková pověra, že vhodnějším a lepším pro výchovu dětí zejména útlého věku je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Říkají - oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jen na základě pohlaví, preferovat."

Teď máme konec roku 2014, stále řešíme ten samý problém a stále se nedaří jej vyřešit! Jak je to možné?!

Stejnou otázku Adikia položila zločinci Rychetskému v souvislosti s exekucemi a odpovědí jí byla skutečně velmi trapná výmluva, že předseda Ústavního stolce nedisponuje žádným nástrojem, kterým by obecné stolice přinutil respektovat pro všechny závazné nálezy Ústavního stolce (ZDE). Přímé odpovědi jsme se pochopitelně nedočkali ani tentokrát. Nepřímou odpověď však nalezneme hned v úvodu jeho vyjádření:

„Já samozřejmě nechci z toho místa vynášet nějakou příliš ostrou kritiku vůči obecným soudům.“

Ano a to je celý ten problém! Zločinec Rychetský se zde zoufale snaží udržet pověru o právním státě s naprosto nezávislou justicií, ačkoliv tomu drtivá většina občanů absolutně nevěří a nejspíše tomu nevěří ani on sám.  Jako Capo di Tutti Capi (šéf šéfů) justiční mafie si však nemůže dovolit ani pouhou kritiku obecných stolic, natož aby na obecné stolice podal trestní oznámení pro maření úkolu úřední osoby, protože by se tím zhroutil celý zločinný systém, který už drží jedině na vzájemné solidaritě soudních stolic.  Jestliže však Ústavní stolec dospěje k závěru, že rozhodnutím obecných stolic byla porušena základní lidská práva některého z účastníků řízení, pak se obecná stolice zcela nepochybně dopustila trestného činu maření úkolu úřední osoby.

§ 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti

(1) Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,

b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo

d) zajistí-li takovým činem jinému značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo

b) zajistí-li takovým činem jinému prospěch velkého rozsahu.

Navíc, když si opatrovnické stolice vytírají prdel závaznými nálezy publikovanými ve Sbírce nálezů a rozhodnutí Ústavního stolce, s nějakými žvásty zločince Rychetského v televizi si tuplem vytřou prdel.  Můžete ale navrhnout provedení důkazu – svědeckou výpovědí předsedy Ústavního stolce. Několik otců to zkoušelo, pochopitelně však provedení tohoto důkazu bylo vždy odmítnuto.

Ačkoliv je nerovnost účastníků opatrovnických řízení do očí bijící, s ohledem na mocensky udržovanou pověru o nezávislosti soudních stolic byl tento argument vždy považován za nebetyčnou drzost. Občas se našel otec opovážlivec (přesněji „statečný“ advokát), který na tuto nerovnost upozornil ve svojí ústavní stížnosti, ale Ústavní stolec nikdy nic takového neshledal. Naposledy ve „slavném“ nálezu s manuálem pro obecné stolice na rozhodování o střídavé péči z června tohoto roku.  

I. ÚS 2482/13

10. Začtvrté má stěžovatel za to, že byl znevýhodněn z důvodu svého pohlaví, respektive proto, že je otcem, nikoliv matkou nezletilých. V této souvislosti zejména uvádí, že objektivně neexistují překážky, které by bránily navrhované střídavé výchově a pro které by měl být vyloučen z možnosti podílet se na výchově nezletilých stejnou měrou, jakou se na ní podílí jejich matka, a rozhodnutí obecných soudů jsou tak založena pouze na ničím neodůvodněném předpokladu, že ponechání nezletilých ve výlučné výchově matky bude v jejich zájmu.

VI/c

Zákaz diskriminace

50. Vzhledem k tomu, že stěžovatelovy argumenty vznesené u čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 EÚLP jsou v podstatě totožné jako jeho argumenty u čl. 8 EÚLP a čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny, Ústavní soud konstatuje, že pod čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 EÚLP nevyvstává žádná samostatná otázka. Toliko jako obiter dictum Ústavní soud uvádí, že stěžovatel ve své ústavní stížnosti neuvedl, zda namítá přímou či nepřímou diskriminaci na základě pohlaví. Pokud měl na mysli přímou diskriminaci, v ústavní stížnosti neuvedl, z čeho přímou diskriminaci na základě pohlaví dovozuje, když obecné soudy pohlaví výslovně jako důvod ponechání nezletilých v péči matky neuvedly. Pokud měl stěžovatel na mysli nepřímou diskriminaci, pak nepředložil žádné statistiky ani jiné důkazy, kterými by prokazoval, že na první pohled neutrální kritéria aplikovaná oběma obecnými soudy dopadají o poznání silněji na otce než na matky (a contrario rozsudek velkého senátu ESLP ve věci D. H. proti České republice ze dne 13. listopadu 2007 č. 57325/00, body 178-180 a 185-195).

O jaké dlouhodobé nerovnosti účastníků řízení tedy zločinec Rychetský hovořil? Nebo tím chtěl říct, že stolice Ústavní stolice až doposud vydávaly nepravdivé sračky a vědomě pošlapávaly základní lidská práva stěžovatelů?

Úvaha zločince Rychetského o smysluplnosti ústavní stížnosti v opatrovnickém řízení je již skutečně velkým duševní průjem! Jaký smysl by mělo, na místo podání ústavní stížnosti, hned po skončeném řízení podat nový návrh na úpravu poměrů? To si jako ten idiot vážně myslí, že opatrovnická stolice, která mechanicky rozhoduje o životech lidí podle nějaké zažité pověry, dospěje v „druhém kole“ k jinému závěru? Na základě čeho, když pro změnu předchozího rozhodnutí musí nastat nějaká zásadní změna poměrů (obvykle nejdříve po dvou letech) a ta hned po skončení řízení asi jen těžko nastane!

A to si jako ten idiot vážně myslí, že rodiče nemají nic jiného na práci, než se celý život soudit a mají peníze na rozhazování za advokáty či znalecké posudky?

V Otázkách homosexuálního devianta Moravce pak zločinec Rychetský ještě uváděl stejné sračky k exekucím. Pochopitelně se ale nepřiznal, že je autorem zlodějské přísudkové vyhlášky, která zde přeměnila výkon práva na nechutné zneužívání práva a zničila život tisícům občanů. Dokonce ani v případě podvodných insolvencí nechtěl připustit zapojení soudních stolic do těchto podvodů.

Vážení taťuldové, takto to opravdu dál nejde! Vyserte se už na všechny ty kolaboranty se zločinným systémem, kteří vás bojem o střídavou péči ženou do sebevražedné pasti a začnete bojovat o zásadní reformu justice. Pokud si neumíte takto z jednotlivých střípků složit celkový obraz, tak vám opravdu není jak pomoci a za 4 roky se zase budete v televizi dívat na ksicht zločince Rychetského, poslouchat ty jeho sračky a poníženě žebrat o každou hodinu strávenou s vlastním dítětem.

REBUS KOKOTIBUS