Seznamte se s vršovickou justiční mafií – pokračování PŘÍBĚHU

Za kritiku otřesné práce soudní stolice JUDr. Smitkové a JUDr. Malíkové jsem se stal objektem zneužívání moci vršovické justiční mafie.  Nejdříve jsem se musel ubránit křivému obvinění z trestného činu, v čemž mi velice pomohl advokát JUDr. Petr Kočí a hlavně nebojácná advokátka Mgr. Lucie Vaverková. Výslechy na policii a úskočná kriminalizace je běžnou náplní života (s)prostého občana. Na tom by nebylo možné nic stavět, proto jsem ještě musel vyčkat na rozhodnutí, zda se náhodou nejednalo o nesprávný úřední postup. Příslušná soudní stolice naznala, že jsem si všechno zavinil sám, protože jsem vulgární zločinec a měli mě bez soudu rovnou pověsit. Protože se tak nestalo, došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Dnes se tak spolu s vrchní státní zástupkyní JUDr. Lenkou Bradáčovou můžete seznámit s vršovickou justiční mafií.

Vrchní státní zastupitelství v Praze
JUDr. Lenka Bradáčová                  
náměstí Hrdinů 1300/11                 
140 00 Praha 4                                 

V Praze dne 26. února 2013

Věc: trestní oznámení

Vážená paní vrchní státní zástupkyně Bradáčová.

Podávám k Vám trestní oznámení, protože nemám důvěru k místně příslušným orgánům činným v trestním řízení, kdy se některé úřední osoby těchto orgánů podílely na trestné činnosti a nelze tak zcela vyloučit zájem těchto orgánů věc odložit „pod koberec“.  Žádám Vás o přikázání věci orgánům činným v trestním řízení, u kterých lze tento zájem spolehlivě vyloučit. Zároveň Vás žádám o urychlení zahájení úkonů trestního řízení tak, aby nedošlo k uplynutí promlčecí lhůty a o osobní dohled nad celým případem.  

Protože jsem si dovolil písemně kritizovat otřesnou kvalitu práce soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Smitkové, která v mojí věci otočila smysl žaloby a soudkyně stejného soudu JUDr. Malíkové, která vykonává rozhodovací pravomoc tak, že do svých rozhodnutí kopíruje odůvodnění od jiných soudců včetně zjevných chyb (otočeného smyslu žaloby), pověřilo vedení Obvodního soudu pro Prahu 4 místopředsedu trestního úseku soudce JUDr. Pytlouna k podání trestního oznámení na moji osobu pro „naplnění znaků přečinu pomluvy dle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, přečinu pohrdání soudem dle § 366b trestního zákoníku a přečinu zasahování do nezávislosti soudu dle § 335 odst. 1 trestního zákoníku“.   

Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 2 T 97/2011 ze dne 30. června 2011 a následně i Městského soudu v Praze č. j. 9 To 316/2011 ze dne 17. srpna 2011 vyplývá, že jsem se psaním kritických dopisů nedopustil žádného trestného činu a dokonce ani přestupku.  Z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 15 C 165/2012 ze dne 6. prosince 2012 pak vyplývá, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 4 si od samého počátku museli být vědomi, že se nejedná o trestný čin a zneužili svého postavení k mojí úskočné kriminalizaci.   

15 C 165/2012 ze dne 6. prosinec 2012

Na druhou stranu soud dává za pravdu žalobci v tom směru, že intenzita tohoto jeho chování, urážlivých podání vůči soudcům Obvodního soudu pro Prahu 4 v žádném případě nemohla naplňovat hladinu, pro kterou by bylo možné zahájit trestní stíhání žalobce. Trestní stíhání žalobce bylo iniciováno přímo, jednak dotčenými soudkyněmi a jednak trestním soudcem Obvodního soudu pro Prahu 4.

 Soud tak má za to, že dané trestní stíhání žalobce bylo sice vyvoláno pouze jeho jednáním, nicméně je nutné právě přihlédnout ke skutečnosti, že soudce jako osoba znalá práva a profesně zdatná měla posoudit toto jednání v souladu s ustanoveními trestních předpisů a postižení žalobce řešit jiným způsobem.

Je to stát kdo by měl skrze svůj orgán posoudit relevantní možnost postihu žalobce za jeho „trestu-hodné“ jednání, což se v tomto případě nestalo a ze strany Obvodního soudu pro Prahu 4 nebyl zvolen přiměřený způsob vyřízení nevhodného chování žalobce. Právě nevhodné použití možnosti postihu žalobce ze strany fundovaného vrcholného orgánu státu a s tím související pohled orgánů jemu „podřízených“ vedoucí k proběhnutí trestního stíhání žalobce je důvodem pro odškodnění žalobce v penězích.

II.

Podávám tímto trestní oznámení na soudce Obvodního soudu JUDr. Jaroslava Pytlouna pro trestný čin křivé obvinění z trestného činu dle § 345 odst. 2 a odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, kdy si jako trestní soudce musel být velmi dobře vědom, že v daném případě nejde o žádný trestný čin a jednal tak v úmyslu přivodit moje trestní stíhání a způsobit mi vážnou újmu. Zahájení trestního stíhání pro skutek, který jsem nespáchal,  byl závažným zásahem do mého osobního života viz. ustálená judikatura Ústavního soudu.

III. ÚS 1976/09

I bez excesu úředních osob je trestní řízení způsobilé zasáhnout do osobnostních práv člověka; rozhodné tu není jejich chování, ale výsledek trestního řízení ve vztahu k opodstatněnosti jeho zahájení. Orgány státu, nadané vrchnostenskou pravomocí a donucovacími prostředky, musejí velmi pečlivě vážit, zda své přesvědčení o oprávněnosti k tak razantnímu zásahu do práv a svobod občana, jímž je zahájení trestního stíhání, opírají o dostatek věrohodných a způsobilých důkazních prostředků; jednají-li ukvapeně, nerozvážně, či přímo úskočně (dolus malus), musí být jejich nesprávný postup vyvážen odstraněním event. způsobených škod a poskytnutím odpovídajícího zadostiučinění.

Svým jednáním se soudce JUDr. Jaroslav Pytloun dopustil také trestného činu zneužívání pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kdy jako úřední osoba jednal ve zjevném úmyslu způsobit mi závažnou újmu trestním stíháním a vykonával tak svoji pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu.

III.

Z výslechu svědkyně soudkyně JUDr. Smitkové učiněným v rámci mého trestního stíhání vyplývá, že se její cestou moje kritické dopisy „dostaly do rukou předsedkyně soudu a proto se vedení soudu rozhodlo, že bude věc řešit“ a pověřilo soudce JUDr. Pytlouna podáním trestního oznámení na moji osobu. Trestní oznámení však může učinit jakákoliv osoba, a pokud se soudkyně JUDr. Smitková cítila dotčena mojí kritikou, mohla trestní oznámení podat osobně. V roce 2010 byla předsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 4 soudkyně JUDr. Jaroslava Pokorná a kromě soudce JUDr. Jaroslava Pytlouna byli místopředsedy soudci Mgr. Michael Květ, JUDr. Dana Smitková a JUDr. Donka Vocetkové. Všechny tyto osoby si jako soudci musely být velmi dobře vědomy, že psaní kritických dopisů není trestný čin a pokud obsahově přesahují únosnou hranici, lze to řešit příslušným ustanovením Občanského soudního řádu.

Podávám tímto trestní oznámení na předsedkyni Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Jaroslavu Pokornou a místopředsedy soudu Mgr. Michaela Květa, JUDr. Danu Smitkovou a JUDr. Donku Vocetkovou pro trestné činy křivé obvinění z trestného činu dle § 345 odst. 2 a odst. 3 písm. c) trestního zákoníku a zneužívání pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kterých se ve smyslu § 23 trestního zákoníku dopustili společným jednáním s pisatelem trestního oznámení JUDr. Jaroslavem Pytlounem, kdy trestní oznámení bylo podáno jménem (na hlavičkovém papíře) Obvodního soudu pro Prahu 4. Na zahájení mého trestního stíhání se prokazatelně podílela předsedkyně Obvodní soudu pro Prahu 4 JUDr. Jaroslava Pokorná viz. její korespondence ze dne 19. října 2010 s Policií ČR.

IV.

Trestní oznámení soudce JUDr. Pytlouna bylo OSZ pro Prahu 4 postoupeno Policii ČR. Věc dozorovala a obžalobu podávala státní zástupkyně Mgr. Radka Michková. Tím se dopustila trestného činu křivého obvinění z trestného činu dle § 345 odst. 2 a odst. 3 písm. c) trestního zákoníku a zneužívání pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kdy si jako státní zástupkyně musela být velmi dobře vědoma, že se nejedná o trestný čin ani přestupek.

V.

K věci jsem podával vysvětlení na MO Police ČR Praha 10 Vršovice, kde jsem podrobně vysvětlil, že jsem se psaním dopisů nemohl dopustit žádného trestného činu, ze kterých jsem byl podezříván. Podávám trestní oznámení na policejní komisaře nprap. Kricfalušije a nprap. Tesařovou, kteří prováděli můj výslech a věc postoupili SKPV v Praze 4 pro trestný čin zneužívání pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kdy policista musí být orientován v trestním právu a museli si tak být velmi dobře vědomi, že se nejedná o trestný čin ani přestupek. Celý výslech jsem nahrával skrytou kamerou a záznam mohu předat orgánům činným v trestním řízení. Právě z tohoto záznamu vyplývá, že policisté byli přesvědčeni o spáchání trestného činu, protože trestní oznámení bylo podáno soudci.  Citace nprap. Kricfalušije: „Ale podstatný je to, že soud je policii nadřízenej jo, v jakýchkoliv tědletěch věcech a to co soud stanoví, tak to já jsem povinen“.

VI.

Věc byla postoupena SKPV v Praze 4 kde mi komisař por. Bc. Lanada sdělil obvinění a prováděl další úkony trestního řízení. I zde jsem upozornil, že psaním dopisů jsem se nemohl dopustit trestného činu pohrdání soudem. Po provedení výslechů svědkyň „uražených“ soudkyň JUDr. Smitkové a Malíkové bylo předem naplánováno prostudování spisu, ale komisař por.  Bc. Lanada to náhle změnil. Důvodem byla zjevně skutečnost, že jedna ze svědkyň soudkyně JUDr. Malíková svědčila spíše v můj prospěch. Následně pak byl předvolán pisatel trestního oznámení soudce JUDr. Pytloun, který měl zjevně vyšetřování opět zvrátit v můj neprospěch. Ten však nebyl schopen definovat znaky trestného činu pohrdání soudem a jeho svědectví tak nakonec rovněž svědčilo v můj prospěch. Z průběhu vyšetřování a chování komisaře por. Bc. Landy bylo zjevné, že plní příkazy někoho jiného. Všechny úkony jsem nahrával skrytou kamerou a záznam mohu předat orgánům činným v trestním řízení.

Podávám trestní oznámení na komisaře por. Bc. Landu pro trestný čin zneužívání pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kdy kriminalista musí být orientován v trestním právu a musel si tak být velmi dobře vědomi, že se nejedná o trestný čin ani přestupek.

VII.

Rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 2 T 97/2011 ze dne 30. června 2011 jsem byl zproštěn obvinění, ale proti tomu se odvolala sama Obvodní státní zástupkyně JUDr. Václava Nováková, (které soudce JUDr. Pytloun směroval trestní oznámení), přestože odůvodnění rozhodnutí bylo naprosto vyčerpávající a jen těžko zpochybnitelné.

Podávám trestní oznámení na Obvodní státní zástupkyni JUDr. Václavu Novákovou pro trestný čin zneužívání pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, kdy si jako Obvodní státní zástupkyně musela být velmi dobře vědoma, že nejde o trestný čin a ani přestupek, a přes vyčerpávající odůvodnění Obvodního soudu pro Prahu 10 se ještě poměrně trapným odvoláním snažila věc zvrátit v můj neprospěch.

VII.

Od samého počátku je zřejmé, že jsem se žádného trestného činu nedopustil a přesto věc prošla hned několika orgány činnými v trestním řízení. Zejména tato skutečnost a chování orgánů v průběhu vyšetřování nasvědčuje, že jde o organizovanou zločineckou skupinu ve smyslu § 361 odst. 1 trestního zákoníku.

VIII.

U Obvodního soudu pro Prahu 4 je vedeno několik řízení, kde jsem účastníkem řízení. S ohledem na úskočnou kriminalizaci mojí osoby organizovanou soudci Obvodního soudu pro Prahu 4 jsem již několikrát podal námitku podjatosti. Moje námitky však jsou bez ohledu na pro všechny závaznou judikaturu Ústavního soudu účelově odmítány.

Nález Ústavního soudu III ÚS 441/04

Evropský soud pro lidská práva v řadě svých rozhodnutí vyložil, že nestrannost soudu má dva aspekty: nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, přičemž i pouhé zdání v tomto směru může mít význam (např. v rozhodnutí Piersack proti Belgii ze dne 21. září 1982, § 30, soud konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení; srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21. prosince 2000, § 42 - 44).

Už jen důvodnou pochybností o nestrannosti soudců Obvodního soudu pro Prahu 4 dochází k porušování mých základních lidských práv. S ohledem na úskočnou kriminalizaci mojí osoby je však více pravděpodobné, že vedení Obvodního soudu pro Prahu 4 zasahuje a ovlivňuje nezávislé rozhodování „podřízených“ soudců. Svědčí o tom řada nezákonných rozhodnutí těchto soudců, nejnověji nález Ústavního soudu IV. ÚS 3465/2012.

Z uvedeného důvodu žádám, aby bylo všemi prostředky zabráněno výše uvedeným osobám dále páchat trestnou činnost na mojí osobě.

IV.

Žádám, abych byl v souladu s trestním řádem informován o učiněných opatřeních.

                                                                                                                                 Luboš Meszner

Přílohy:
Trestní oznámení soudce JUDr. Pytlouna
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 2 T 97/2011
Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 15 C 165/2012

Vršovická justiční mafie

	Jára Pytlouš "Sumkovič" pisatel křivého trestního oznámení Bývalý člen zločinecké KSČ dnes Capo di Tutti (šéf) vršovické justiční mafie (sumka - rusky pytel)
	JUDr. Jaroslava Pokorná oficiální Capo di Tutti (šéf)
	JUDr. Donka Vocetkové Sotto Capo (podšéf) dříve Capo di Tutti (šéf) opatrovnické mafie na detašovaném pracovišti Znojemská.
	Mgr. Michael Květ Sotto Capo (podšéf) Snížená schopnost rozpoznat příznaky opilosti u soudní stolice Křišťanové zlité jak carský důstojník.
	JUDr. Dana Smitková Sotto Capo (podšéf)   typická blondýna
	JUDr. Václava Nováková Consigliere (poradce) legalizace zločinů vršovické justiční mafie
	Mgr. Radka Michková Sgarrista (sloužící pěšák)
	Bc. Petr Lanada Sgarrista (sloužící pěšák)  gramatika je vysloveně jeho hobby
	nprap. Tesařová Sgarrista (sloužící pěšák)  typická blondýna
	nprap. Kricfalušij Pepek Vyskoč v policejní uniformě   "Pomáhat a chránit, to mi tady neříkejte. To je jen nápis na dveřích u aut."