Soudní stolice falšují data o výživném

Počátkem roku mnozí čtenáři Adikie marně očekávali pravidelné zveřejnění Soudcovských tabulek výživného (přehledu statistických údajů o rozhodování o výživném) za rok 2017. Důvodem je, že se nám tady rozmohl takový nešvar. Je zde celá řada důkazů, že soudní stolice tyto data falšují.

Například jeden okresní soud do primárních podkladů uvedl, že se tam za celý rok nikdo neodvolal proti rozhodnutí o výživném, což je při absenci závazných tabulek výživného do očí bijící nesmysl. Navíc právě u toho soudu probíhalo řízení, se kterým je Adikia podrobně seznámena a s jistotou tak může říct, že minimálně v tomto příadě bylo podáno odvolání proti nezákonnému vyměření výživného jen podle momentální nálady opatrovnické soudní stolice. O falšování svědčí i dlouhodobé sledování těchto statistických údajů už od roku 2009.

Soudní stolice každý rok vybaví asi 40 000 rodičů svévolným rozhodnutím o výživném, přesto se jedná o velmi dobrý vzorek lidí, který senese srovnání s údaji Českého statistického úřadu.

Souhrn statistických údajů 2009 až 2017   

čistá mzda – Průměrná čistá měsíční mzda všech účastníků řízení bez ohledu na pohlaví zjištěná soudními stolicemi při vyměřování výživného.

hrubá mzda – Průměrná čistá měsíční mzda všech účastníků řízení bez ohledu na pohlaví zjištěná soudními stolicemi při vyměřování výživného přepočítaná na hrubou mzdu.

ČSÚ – Průměrná hrubá mzda podle údajů Českého statistického úřadu

medián – Průměrná reálná hrubá mzda většiny zaměstnanců

výživné – nejvyšší průměrné výživné (kategorie dětí 15 – 18 let) stanovené jen podle momentální nálady soudních stolic

Soubor čísel v tabulce asi nikomu nic moc neřekne a více nám napoví jejich grafické porovnání. V prvním grafu se podíváme na vývoj průměrné mzdy zjištěné soudními stolicemi při vyměřování výživného (červená barva) v porovnání s průměrnou mzdou podle ČSÚ (modrá barva).

Pokud pomineme onen "lehký" exces v roce 2014, kdy podle soudních stolic činila průměrná mzda 37419 Kč, jsou všechny sloupce vcelku vyrovnané. Většinou byla podle soudních stolic dokonce průměrná mzda nižší, než podle ČSÚ. No není to nádhera, jak jsou ty soudní stolice vůči plátcům výživného shovívavé, když takto snižují jejich možnosti a schopnosti podílet se výživě děti. A ty šmejdi pak neplatí výživné...

Problém je v tom, že zde porovnáváme jablka s hruškami. Výživné se určuje z čistého příjmu (přesněji mělo by se), proto to nelze srovnávat s hrubým příjmem. Statistika rozhodování soudních stolic o výživném by tedy také měla obsahovat informaci o hrubém příjmu povinných, aby se to takto nepletlo, což je zjevně účelem.

Adikia proto přepočítala průměrné čisté měsíční příjmy zjištěné soudními stolicemi v dokazování na průměrné hrubé příjmy a porovnala je s údaji dle ČSÚ.

Ejhle a najednou je všechno obráceně. Průměrná mzda, ze které soudní stolice vyměřovaly výživné, je ve všech sledovaných letech mnohem vyšší, než podle údajů ČSÚ.  Může to ale být jen statistická chyba. Jenže ani takové srovnání není zcela objektivní, protože drtivá většina lidí na průměrnou mzdu ani zdaleka nedosáhne. Napravíme to tedy mediánem mezd (průměrný příjem největší části sledovaných lidí). Bohužel v letech 2009 až 2011 ČSÚ medián neuváděl.

Ale , ale, nějak se nám to začíná vymykat statistické chybě. A to stále pracujeme s průměrným příjmem všech účastníků řízení bez ohledu na pohlaví, který je do značné míry ovlivněn nízkými příjmy, ze kterých na základě důkazního řízení vycházely soudní stolice při vyměřování výživného matkám. Dosadit tam příjmy, ze kterých vycházely v případě otců, tak si budete muset dát studenou sprchu.

A ještě se podíváme na graf, jak se vyvíjelo průměrné nejvyšší výživné (kategorie dětí 15 – 18 let) v porovnání s průměrným příjmem všech účastníků řízení bez ohledu na jejich pohlaví.  

Zde je jasný důkaz o tom, že soudním stolicím je nějaký Metodický pokyn Ministerstva nespravedlnosti na vyměřování výživného absolutně u prdele (vyměřování výživného procentem z příjmu), protože výživné nekopíruje výkyvy příjmů v jednotlivých letech a každý rok jen pozvolna stoupá. Nejspíše tak mezi soudními stolicemi existuje nějaká tajná dohoda, v jakém rozpětí budou v daném roce určovat výživné, protože s příjmy rodičů nelze dohledat žádnou spojitost.

Závěrem je nutno podotknout, že falšování statistických údajů o vyměřování výživného je dáno především absolutní ekonomickou negramotností opatrovnických soudních stolic.

Pokřivená data o rozhodování o výživném v roce 2017 si můžete prohlédnout ZDE.