Podle právního zástupce mého holomka Petra Mesznera se náš vzájemný vztah poslední dobou zlepšuje. To převzala do odůvodnění svojí stolice soudní stolice Mgr. Ivča Jarešová, aby měla alespoň nějaký argument, na základě kterého by mohla odmítnout můj návrh na zrušení výživného pro rozpor s dobrými mravy. Tak se ty zlepšující vztahy podíváme.

Dopis syna otcovi

Dopis otce synovi

Ahoj Petře

Když jsem četl Tvůj dopis ze dne 3. dubna 2013, dlouho jsem nemohl věřit vlastním očím. Buď, si ze mě děláš legraci nebo sprostě lžeš. To z prostého textu nelze jednoznačně identifikovat.  V obou případech je však takové jednání vůči otci hluboce nemravné!

V dopise jsem Ti zaslal „roztrhanou obálku“ proto, abys podle data odeslání věděl, že jsem na Tvůj svátek pamatoval včas a skutečně jsem si jen spletl adresu, čímž se moje přání opozdilo. O přání si můžeš myslet cokoliv, bez ohledu na to však zůstává faktem, že jsem tím projevil elementární slušnost, kterou jsi vůči mně neprojevil u příležitosti těchto Velikonoc. Je pak docela směšné tvrzení Tvého právního zástupce, které do svého odůvodnění trapně převzala soudkyně Jarešová, že se naše vztahy poslední dobou zlepšují.

Soudy porušily moje základní lidská práva, Ústavní soud mi dal za pravdu a Ty nechápeš, jak se z toho mohu radovat? Děkuji Ti za vyjádřenou upřímnost, která plně vysvětluje Tvoje chování. Otec je pro Tebe jen otrok bez základních lidských práv. Věřím, že tento názor přijdeš osobně přednést k odvolacímu soudu a nebudeš se trapně skrývat za hloupá tvrzení Tvého právního zástupce, že Tě zatahuji do porozvodových sporů rodičů. 

Od Tvých 14 let jsem neměl možnost se podílet na Tvojí výchově. Kdo Tě naučil tak sprostě lhát? Pokud píšeš o nějakém neplacení výživného, pak je to v první řadě důsledek Tvého nemravného chování, kdy jsi mě ani přes písemnou výzvu nepředložil doklad o pokračujícím studiu. Na místo toho jsi předložil doklad o studiu orgánům činným v trestním řízení a právo na výživné zneužil k mojí trestní a exekuční šikaně.

Citace z nálezu Ústavního soudu

„Není přípustné, aby později vynaložené hotové výdaje soudního exekutora nesl stěžovatel; naopak tyto jdou k tíži oprávněného, který adekvátně procesně nereagoval, tj. nevzal zpět návrh na nařízení exekuce a dopustil tak vznik neúčelných nákladů.“

Možná jsi tento právní text Ústavního soudu zcela nepochopil. Přeložím jej tedy tak, abys to pochopil. V exekučním řízení jsi byl zastoupen advokátem, který Tě měl řádně poučit o procesních věcech. Společně jste se však těšili, jak mi „osladíte život“ náklady exekuce. Vůči vlastnímu otci ses zachoval jako největší šmejd! Takové jednání nelze považovat za mravné, a pokud bych Ti měl plnit výživné, odporovalo by to dobrým mravům demokratické společnosti.

V dopise jsem Tě prosil o pomoc v nemoci, kdy jsem bez cizí pomoci nebyl schopen si ani dojít na záchod. Zároveň jsem uvedl, že manželka chodí do práce a nemůže o mě celodenně pečovat. Pokud jsi mi ani přes opakované žádosti na sebe nedal telefonní číslo a funkční emailovou adresu, je jen logické, že dopis s prosbou o pomoc přišel s určitým časovým odstupem. Už jen to je z Tvojí strany hanebné. Dopis s prosbou o pomoc byl podán k poštovní přepravě dne 8. března 2013. Dopis jsi údajně převzal spolu s dalším dopisem (opakovaným přáním k svátku), kde Ti vyčítám neposkytnutí pomoci v nemoci. Následující dopis byl předán k poštovní přepravě dne 15. března 2013.  Mezi dopisy je tak více jak týden časový odstup a skutečně není moje chyba, že si poštu hned nepřebíráš. Pokud uvádíš, že se Tě tím snažím nějak očerňovat, pak je to přesně obráceně. Snadno vyvratitelnou lží se trapně snažíš zamaskovat „černé“ chování k otci. Moje zdravotní obtíže přetrvávají, proto chodím na infuze, po kterých se mi může udělat nevolno, a proto mám mít doprovod domů. Nic tedy není ztraceno a zájem o otce tak ještě můžeš projevit. Zavolej mi (nebo napiš email) a já Ti řeknu, kdy jdu na další infuze. Není to nic časově náročného, co bys ve dnech, kdy nejsi ve škole, nezvládl. Nemusíš nikde čekat a skutečně jde jen o doprovod domů (cca ½ hodiny). 

Na Tvojí údajnou smířlivou nabídku jsem bezprostředně reagoval a žádal jsem Tě o osobní schůzku. Nezaznamenal jsem, že bys navrhl nějaký termín schůzky. Vcelku logicky tedy k žádné dohodě ani nemohlo dojít, to však rozhodně není moje chyba. Pokud vycházíš z představy, že syn bude otci diktovat nějaké podmínky, pak věz, že Tvoje představa je naprosto scestná.

Již v druhém dopise tvrdíš, že máš finanční potíže. Tomu však nemohu věřit, protože to není tak dávno, kdy Tvoje matka v rámci svědecké výpovědi uvedla, že máš na svém účtu více jak 400 000,- Kč. Někdo z Vás dvou tedy musí lhát! Chtěl jsem se tomu vyhnout, ale za dané situace mi nezbývá nic jiného, než na Tvoji matku podat trestní oznámení pro křivou svědeckou výpověď, protože jinak se pravdy asi nikdy nedobereme.

V dopise ze dne 13. února 2013 jsem Tě upozornil na článek 26. odst. 3 Všeobecné deklarace o lidských právech, k jejímuž plnění se Česká republika zavázala svým podpisem. Pro jistotu Ti tento článek zopakuji.

Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti. 

Je pravděpodobné, že jsi o tomto článku nevěděl. To však není moje chyba. Poučit o právech Tě měl právní zástupce, kterého si proti vlastnímu otci najímáš. Nepamatuji se, že bys mě kdy žádal o souhlas se studiem na vysoké škole! Kdybys měl v sobě alespoň trošku slušnosti a respektoval mě jako otce, mohli jsme se tak vyhnout řadě problémů. Ty však spoléháš na katastrofální stav naší justice, která ignoruje mezinárodní smlouvy, a zneužíváš domnělého práva k mojí šikaně.

Ukončením středního odborného vzdělání jsi dosáhl schopnosti se sám živit. Záměr pokračovat jsi se mnou nekonzultoval a dokonce přes moji písemnou výzvu jsi mi ani nezaslal doklad o pokračujícím studiu. Ber tedy prosím na vědomí, že jsem Ti nikdy nedal souhlas se studiem na vysoké škole a moje vyživovací povinnost k Tobě tím skončila!

Až do současné doby jsem Ti zneužívání práva toleroval a nápravy se domáhám pouze v rámci civilního řízení č. j. 21 C 242/2010 vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4. V tomto řízení jsi měl možnost svoje chování vysvětlit a případné právo na výživné obhájit. K soudu však zásadně nechodíš. Proti rozhodnutí ze dne 6. února 2013 jsem se odvolal. Odvolání Ti zasílám v příloze tohoto dopisu.  Současný stav je tedy takový, že jsi účastníkem řízení, kde se řeší sporná otázka Tvého práva na výživné. 

S ohledem na uvedené skutečnosti Tě velmi důrazně upozorňuji, že pokud budeš i nadále zneužívat dnes již nevykonatelný opatrovnický rozsudek P 129/2003 ze dne 16. listopadu 2006, nebudu ani minutu váhat a podám na Tebe trestní oznámení.

Tomu bych se však skutečně rád vyhnul, proto Tě opakovaně žádám o osobní schůzku, kde si všechno můžeme vysvětlit a pokusit se najít nějaké rozumné řešení našeho vzájemného vztahu. Pro urychlení věci mě kontaktuj na email ………… nebo na mobil …………...

 

V Praze dne 15. dubna 2013

                                                                                                                                                     otec