Trestné činy se od sebe odlišují svojí společenskou nebezpečností a podle toho jsou také ohodnoceny příslušnou trestní sazbou. Starý trestní zákoník navíc v jednotlivých případech umožňoval posoudit stupeň společenské nebezpečnosti. Podle uvážení orgánů činných v trestním řízení mohl pachatel trestného činu uniknout trestnímu stíhání, přestože skutek naplňoval znaky trestného činu. Jak to fungovalo v praxi, si asi každý dokáže představit.

Možná proto nový Trestní zákoník posunul „hodnocení stupně společenské nebezpečnosti“ do jiné roviny. Trestně právní řešení představuje „utima ratio“ (nejzazší možnost) v případech společenský nebezpečných, kde nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (civilně právní cestou). Více informací o subsidiaritě trestní represe naleznete v článku  Zanedbání povinné výživy nemůže být trestným činem. V České republice asi nikoho nepřekvapí, že orgány činné v trestním řízení se po několika letech naučili „pracovat“ i s tímto ustanovením.

Loupež versus zanedbání povinné výživy

Trestní zákoník

§ 173 Loupež

(1) Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

 

§ 196 Zanedbání povinné výživy

(1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo
b) byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

Slovy zákona je zanedbání povinné výživy pouze přečin a loupež je trestný čin s vice jak trojnásobnou horní sazbou. A jak je to u těchto trestných činů z pohledu subsidiarity trestní represe (dříve stupněm společenské nebezpečnosti)?  

V tomto případě činí dva roky vězení jakousi dělicí čáru mezi oběma skutky. Při zanedbání výživy podle odstavce (1) jde o horní sazbu a u loupeže o nejnižší sazbu.

Zanedbání povinné výživy

Pokud to neodporuje dobrým mravům je neplnění přiměřeného (nikoliv zlovolně vyměřeného) výživného hanebné. Fakticky to však (krom dítěte) může být každému (společnosti) u zadele. Dítě má ještě druhého rodiče a povinností státu je postarat se o potřebné děti. K čemu jinému všichni povinně platíme sociální pojištění? K rozdávání nepřizpůsobivým občanům, kteří nechtějí pracovat (Většina Romů, kteří by mohli pracovat, si zaměstnání nehledá)?!

 V rámci zásady „ultima ratio“ lze v případě neplnění výživného využít výkon rozhodnutí (exekuci na dlužné výživné), což je pokud se bavíme o „hanebných“ neplatičích (nikoliv o neschopnosti plnění díky zlovolně vyměřenému výživnému) nepochybně účinnější. I to je však za hranicí zákonnosti, protože zde není žádný zákon o výživném a výživné je určováno jen podle momentální nálady soudní stolice.

Podle soudní stolice JUDr. Petra Zelenky však nelze uvažovat o subsidiaritě trestní represe a neplatiče svědomí (pro rozpor s dobrými mravy) odsoudil ke 4 měsícům vězení s podmínkou na 2 roky (Houstone, máme problém! A sakra velký!)

Loupež

S Nikolou Šuhajem loupežníkem (bohatým bral a chudým dával) se dnes určitě nepotkáte. Zde by určitě šlo uvažovat o velmi nízké společenské nebezpečnosti, zejména pokud by si počíhal na nějakého kmotra z bandy Peterse Ovretima (Petra Přesčase). Nikomu z občanů (společnosti) však určitě není u zadele, že by se mohl stát náhodnou obětí loupežného přepadení a civět do hlavně kvéru, byť by pachatelem byla „křehká“ žena toho času na mateřské dovolené.

Novinky. cz Nad policistkou-lupičkou na mateřské se soud smiloval, dostala jen podmínku

Mladá žena pravidelně cvrnkala výherní automaty, ale po narození dítěte už jen příležitostně. Od manžela dostala peníze na chod domácnosti a místo na nákup zamířila k výherním automatům, kde peníze prohrála. (Kdyby to byl otec, článek by nepochybně zněl jinak. Vždy to byl gambler a jeho zhoubná vášeň ho neopustila ani po narození dítěte. Na místo rodiny živil výherní automaty.) Než aby právem dostala na držku od manžela, rozhodla se získat peníze zpět loupežným přepadením obsluhy herny. Její maskování však bylo chabé a jako pravidelnou návštěvnici jí obsluha herny poznala. Její zdržení tak bylo otázkou několika hodin, za které ještě nestihla peníze utratit. Vzhledem k tehdy devítiměsíčnímu dítěti ale nakonec nemusela do vazby. (Kdyby to byl otec, o nevhodnosti vazby by nikdo ani neuvažoval, přestože dítě potřebuje oba rodiče.) Údajně jediné (opravdu jediné?!), co hrálo v neprospěch obžalované, byl fakt, že čin spáchala jako policistka (pomáhač je pomáhačem i když právě není ve službě!), tedy žena zákona, která má naopak veřejnost chránit, a nikoli sama zločiny páchat. Zdá se tedy, že gamblerství je běžným morálním profilem pomáhačů. Policistce hrozilo až deset let za mřížemi.

Jaký jiný právní prostředek lze v rámci subsidiarity trestní represe v tomto případě přednostně využít?

Na tuto otázku nám dal odpověď předseda senátu berounské stolice Mgr. Aleš Grombíř.

„Byl to prostě zkrat. Bylo tam okamžité přiznání, ty peníze se hned vrátily a ani škoda tak nevznikla. Ona navíc měla čerstvě narozené dítě a všechny tyto okolnosti hrály k tomu, že by přímá represe v podobě nepodmíněného trestu byla tvrdá.“  

Podle novinářů senát vedený Grombířem prokázal velkou shovívavost a přivřel obě oči, když ženě zákona, která byla v době loupeže na mateřské dovolené, uložil jen tříletou podmínku se zkušební dobou pět roků. Díky tomu může dál vychovávat své nyní téměř dvouleté dítě.

Podle Adikie jde o ukázkový příklad zde zcela běžné subsidiarity trestní represe podle pohlaví pachatele.

Kolik by dostal její manžel, kdyby se vrátila domů bez peněz a „ve zkratu“ jí dal právem přes tlamu? Uvažoval by někdo o nevhodnosti vazby, protože je otcem malého dítěte? Nepochybně by byl ihned vykázán z domova za domácí násilí a byl hodně rád, kdyby skončil jen s podmínkou.

Jakou shovívavost projevil stoličník JUDr. Zelenka nad otcem, kterému opatrovnická stolice zmrzačila dítě a jemu život? Čtyři měsíce s podmínkou na dva roky!

Jak přivírá soudní stolice oči nad neplatiči svědomí (pro rozpor s dobrými mravy) nebo pro neschopnost plnit výživné pro jeho nereálnou výši? Věznice praskají ve švech, protože se za poslední dva roky zdvojnásobil počet odsouzených za neplnění výživného!

Tip Adikie

Dlužíte na výživném a hrozí vám trestní stíhání? To by neměl být problém, i když nemáte peníze na advokáta.

Účinný ochranný právní prostředek lze pořídit za pouhých 65,- Kč!

Podle prodejce jde o doplněk na maškarní, ale možnostem využití se meze nekladou. Spravedlnost v podání naší soudní stolice je také maškarní, tohle by tedy mělo zabrat!

Kliknutím na obrázek se přenesete do internetového obchodu, kde si movitější otcové mohou vybrat model i se zadnicí. V případě více společensky nebezpečných zločinů Adikia doporučuje zakoupit zástěru, na které je krom poprsí vyobrazen i ženský pohlavní orgán.