Symbolická stolice soudní stolice v písemné podobě – pokračování PŘÍBĚHU

V silvestrovském vydání Adikie byl zveřejněn záznam vyhlášení Symbolické stolice soudní stolice JUDr. Ondřeje Růžičky ve věci nemajetkového odškodnění za úskočnou kriminalizaci. Dnes se můžete podívat na její písemnou podobu na konci článku. Úvod můžete přeskočit, zajímavé je to až ke konci (označeno červeně na levé straně).

Symbolické odškodnění ve výši 15 000,- Kč je naprosto směšné a advokátce Vaverkové jsem předal podklady pro odvolání. To však čistě jen z principu. Náklady na zastoupení advokátkou Vaverkovou při úskočné kriminalizaci mi již žalovaná (Ministerstvo zlovůle) „zacvakala“ a výše odškodnění za nemajetkovou újmu už pro mě není zásadní. Ze zákona mám na odškodnění jistě nárok, ale raději si vydělávám peníze poctivým řemeslem, zvláště když by měli náhradu zaplatit všichni občané na místo skutečných viníků. O tento rozpor a jeho nemravnost mi jde především!

Od samého počátku je naprosto jasné, že jsem se žádného trestného činu nedopustil a jde o křivé obvinění z trestného činu. Pokud bych však hned v samém počátku na pisatele trestního oznámení komouše Járu Pytlouše ve funkci soudní stolice podal trestní oznámení, sám bych se tím fakticky odsoudil. Je to vcelku jednoduchá rovnice. K nějakému trestnému činu došlo. Buď se pisatel oznámení soudní stolice komouš Jára Pytlouš dopustil křivého obvinění z trestného činu nebo jsem se dopustil pohrdání soudem. Navíc (pohlavní) orgány činné v trestním řízení systematicky na základě pokynu obecné povahy Nejvyššího státního zástupce (Nová taktika (praktika) řešení trestních oznámení na soudce?) kryjí zločiny soudních stolic a trestní oznámení, postavené jen „domněnce“ (s)prostého občana, by nepochybně skončilo v koši. Kdo by tuto „rovnici“ prohrál, si snad každý dokáže spočítat.

V těchto případech je tedy potřeba se nejdříve plně soustředit na svoji vlastní obhajobu, s obrovským sebezapřením „překousnout“ veškerou zlost, ani náznakem nepřecházet do protiútoku a trpělivě čekat na vhodnou příležitost.  Není totiž kam spěchat, kdy promlčecí lhůta trestného činu je minimálně 3 roky.

Trestní oznámení na Járu Pytlouše jsem mohl podat hned po zastavení mého trestního stíhání. Tím bych si ale zase ztížil situaci při odškodňování, kdy  Ministerstvo zlovůle systematicky kryje zločiny soudních stolic. Musel jsem tedy čekat, až jak se „žalovaná“ (Ministerstvo zlovůle) projeví. Vyplacená majetková náhrada za advokátku Vaverkovou by šla použít jako škoda způsobená státní zástupkyní Radkou Michkovou, která věc dozorovala, ale omluva ukrytá kdesi v hloubi dopisu, je pro podání trestního oznámení slabý argument. Musel jsem se tedy dožadovat také náhrady nemajetkové újmy, čímž se věc posunula před soudní stolici, která chtě nechtě musí hodnotit všechny okolnosti trestního stíhání, aby se ve stolici soudní stolice objevil podíl pisatele oznámení komouše Járy Pytlouše. A je to tam!

 ..soudce jako osoba znalá práva a profesně zdatná měla posoudit toto jednání v souladu s ustanoveními trestních předpisů a postižení žalobce řešit jiným způsobem.

..je to stát kdo by měl skrze svůj orgán posoudit relevantní možnost postihu žalobce za jeho „trestu-hodné“ jednání, což se v tomto případě nestalo a ze strany Obvodního soudu pro Prahu 4 nebyl zvolen přiměřený způsob vyřízení nevhodného chování žalobce. Právě nevhodné použití možnosti postihu žalobce ze strany fundovaného vrcholného orgánu státu a s tím související pohled orgánů jemu „podřízených“ vedoucí k proběhnutí trestního stíhání žalobce je důvodem pro odškodnění žalobce v penězích.

Bylo to tam již při ústním vyhlášení stolice, ale s podáním trestního oznámení jsem nespěchal, protože jsem se obával, že by nový prezident, jak bývá zvykem, mohl vyhlásit amnestii. Klaus tento můj problém vyřešil a tak již nic nebrání v podání trestního oznámení na Járu Pytlouše a celou vršovickou chobotnici, která se podílela na mojí trestněprávní šikaně. Zároveň také bude podán návrh na vyloučení všech soudních stolic Obvodní stolice pro Prahu 4 z projednávání mých věcí.