Tisíce Čechů pobouřil případ hocha, který po otci zdědil dluhy

Před několika dny se na Novinkách.cz objevil článek s dramatickým obsahem, že chce devítiletého chlapce oškubat exekutorský sup. To mělo pobouřit tisíce Čechů  viz. nový článek Tisíce Čechů pobouřil případ hocha, který po otci zdědil dluhy.

Dluhy se mají platit, o tom není sporu, avšak vymožení dluhu musí plnit svůj účel, tedy vymožení pohledávky a cílem nemůže být dluhová past v podobě nehorázných zisků advokátů a exekutorů, ze které dlužník nemá úniku.  Původní článek je však mistrovskou mystifikací, založenou na nebohé matce samoživitelce a nezletilém dítěti, ve snaze očernit exekutorské supy. V tomto směru se článek trefil do černého, kdy exekutorské supy má dnes za zády kde kdo, často i za bagatelní dluhy a změna legislativy v otázce odměn advokátů a exekutorů či pravomocí exekutorů je více než potřebná.

Stejně však jako auto není stejné jako jiné auto, jsou také značné rozdíly i mezi dluhem a dluhem. Pokud si někdo vezme půjčku, činí tak dobrovolně s vědomím, že dluh bude muset splácet. V opačném případě by to byl trestný čin podvod. Jsou však také dluhy, o kterých nemáte ani nejmenší tušení, protože jste nikde žádný dluh neudělali. Třeba i několik let tak žijete v přesvědčení, že nikomu nic nedlužíte a tomu i přizpůsobíte svůj rozpočet. Jednoho krásného dne však obdržíte pozvánku k soudní stolici a během několika minut se z krásného dne stane noční můra, kdy z vás soudní stolice udělá dlužníka výživného za několik let zpět. Řada lidí se také podivuje nad tím, jak někdo může mít dluh na běžném výživném. Srovnejme to tedy s jiným dluhem. U každé půjčky je předem dána její výše, výše úroků a výše splátek. Je tedy na každém, aby se svobodně rozhodl, zda na tyto předem jasné podmínky přistoupí. V případě výživného zde neexistují žádná pravidla a o výši budoucího dluhu rozhoduje soudní stolice jen podle svojí nálady. Úvaha, zda je dlužník reálně schopen dluh splácet tak není na zdravé úvaze dlužníka, ale na nezdravé úvaze soudní stolice, která při svých nehorázných platech není schopna rozlišit tak jemnou nuanci jako je 1 000,- Kč, která je při průměrném platu budoucího dlužníka vcelku zásadní. I takové věci umožňují naše zákony.

To však nikoho nepobuřuje, protože i zde je zneužívána mystifikace založená na nebohé matce samoživitelce a nezletilém dítěti.

Vraťme se tedy na začátek k „nebohé“ matce samoživitelce a nezletilému dítěti. To si žádnou půjčku vzít nemůže, tedy ani nemůže nastat situace, že by půjčku nesplácelo a přilétl na něj exekutorský sup. Chyba tedy nastala někde jinde. Adikia si vše nechala vysvětlit od několika notářů, ale údajně s ohledem na medializaci kauzy se k tomu nechtěli příliš vyjadřovat.  Záhy pochopíte proč. Dítě zastoupené matkou by mohlo přijmout dědictví pouze v případě, že by dítě bylo jediným dědicem a nebyly zde ještě jiné okolnosti např. doposud nevypořádané SJM mezi matkou a otcem.  Ve všech ostatních případech (např. více dědiců) by dědickou smlouvu musel schválit opatrovnický soud. Už chápete, proč se k tomu nikdo nechce vyjadřovat?

Protože je to především obrovský průser opatrovnické soudní stolice!

Ono dědictví totiž bylo spíše Danajským darem, kdy mimo dluhů šlo také o dva neprodejné byty v Teplické „rezervaci“ (kde také jinde by mohl rozvedený otec bydlet) a bylo na zvážení opatrovnické soudní stolice, zda takové dědictví vůbec přijmout. Zda se vůbec kdy podaří byty v „rezervaci“ prodat a umořit tím dluhy přijaté v dědictví. Zda matka samoživitelka bude do té doby krom nájmu za svůj byt také schopna platit nájemné za další dva byty. Selským rozumem vzato to je naprostý nesmysl. Matka však nepochybně měla šanci se k tomu vyjádřit a trvat na odmítnutí dědictví. Zlovolná rozhodnutí soudní stolice o výživném bez reálného základu však formují matky v nenažrané krávy absolutně neschopné logického úsudku a to je podle všeho i tento případ. Dítě po otci zdědilo majetek a nenažraná kráva zajásala. Teď se konečně budeme mít báječně. Fotr už nebude otravovat, že chce dítě půjčovat a spadne nám do klína vše, co se mi z něj nepodařilo vytřískat přes výživné.

 U dveří „nebohé“ matky a nezletilého dítěte teď stojí ohavný nenažraný exekutorský sup a tisíce lidí to pobuřuje. Skutečný sup v soudcovském taláru se na svém bidle (přesněji bydle) drze velebí dál. Takto však dopadnou všechny děti, pokud bude soudní stolice z rozvedených otců dělat dlužníky.