Tři roky diskuse o nezákonném určování výživného

V roce 2018 otevřelo Ministerstvo zlovůle diskusi k doporučujícím tabulkám výživného.  Zde je ona výzva.

Analýza využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného

Ministerstvo spravedlnosti připravilo analytický materiál, který vyhodnocuje využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného a obsahuje návrhy na její možnou aktualizaci. Tento dokument předkládá k veřejné konzultaci.

Analýza se podrobně zabývá využíváním doporučených výchozích rozmezí pro stanovení výše výživného v otázkách výživného na nezaopatřené děti, které připravilo Ministerstvo spravedlnosti v roce 2010 za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů. Analytický materiál zpracovává množství statistických dat z rozhodovací činnosti soudů, ale i další informace. Neopomíjí ani aktuální sociologické výzkumy, které se věnují tématu rodiny. Na základě poznatků z provedené analýzy jsou v dokumentu navrženy možné změny doporučující tabulky směřující ke zvýšení její přesnosti a efektivity.

Cílem veřejné konzultace je získat zpětnou vazbu od odborné i jinak zainteresované veřejnosti ke zvažovaným úpravám doporučující tabulky. Aktualizovaná verze tabulky by měla sloužit primárně veřejnosti, jež by si s její pomocí mohla sama určit orientační výši výživného. Nadále se předpokládá, že tabulka zůstane doporučenou pomůckou, která z povahy věci není schopna nahradit potřebu zohledňovat individuální zvláštnosti každého případu.

Veškeré připomínky a náměty uvítá Ministerstvo spravedlnosti do 31. srpna 2021 na e-mailové adrese ol@msp.justice.cz. U připomínek prosím uveďte, k jaké konkrétní záležitosti se připomínka vztahuje, jakou změnu navrhujete a odůvodnění této změny. Z organizačních důvodů prosíme o sdělení jména a příjmení, e-mailové adresy a případně i telefonního kontaktu na osobu, s níž bude možné připomínky projednat.

K čemu za tři roky „diskuse“ s veřejností dospělo Ministerstvo zlovůle se můžete podívat ZDE:  

Určování výživného dětem – analýza a doporučení pro veřejnost (červenec 2021) 

Zde je pak náš příspěvek do veřejné diskuse zaslaný těsně před uzávěrkou.

Připomínky k analýze využívání doporučujících tabulek k určování výživného

Naše volné sdružení rozvedených otců se otázkou určování výživného zabývá už 15 let. Bohužel však po celou dobu čelíme bezprecedentnímu vytěsňování z diskuse na toto téma či úplné ignoraci, přestože právě rozvedení otcové jsou nejčastějšími plátci výživného. Na místo toho jsou k diskusi zváni všelijací hochštapleřin (např. Vaše výživné), kteří v údajném zájmu dětí nechutně parazitují na jejich neštěstí. Od takových lidí pak rozhodně nelze očekávat snahu o systémové změny ke spravedlivějšímu určování výživného. 

V přiložené analýze se překvapivě objevují doposud neslýchané pokrokové myšlenky (např. zohlednění míry osobní péče o dítě nebo nezbytné životní minimum plátce výživného). Všechny tyto pokrokové myšlenky jsme však již před více jak 10 lety zakomponovali do našeho návrhu zákona o výživném. Jednalo se o výběr z německých a francouzských tabulek výživného.  Přesněji z prováděcích předpisů k těmto tabulkám upravených na naše poměry. Samotné tabulky jsou totiž bez prováděcího předpisu absolutně bezcenné. Návrh zákona o výživném si od nás převzali např. senátorka Syková, poslanec Foldyna a dokonce i sám současný premiér Babiš (tehdy ve funkci ministra financí). Tím však jakákoliv další spolupráce skončila. Na druhou stranu se v analýze objevují citace jedné osoby, která veškeré svoje znalosti o výživném čerpala právě z otcovských spolků. Jediný rozdíl je v tom, že je ženského pohlaví.

Základ analýzy se stále opírá o zaběhnutou justiční praxi, která však brutálně ignoruje čl. 4 LZPS.

Listina základních práv a svobod

Článek 4

(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.

(3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.

(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. 

Nový občanský zákoník stejně jako předchozí zákon o rodině formuluje vyživovací povinnost pouze v obecné rovině. Sebedokonalejší metodická pomůcka na určování výživného tedy nemůže splnit literu čl. 4 LZPS, pokud nebude vydána zákonem.

V analýze se bohužel opakují stále stejné zvrácenosti, jako je potencionalita příjmu či promítání životní úrovně povinného do výše výživného. Potencionalita příjmu je vůči rozvedeným rodičům tvrdě diskriminační, protože je zde tisíce rodin, kde třeba i oba rodiče nepracují, nechávají žít svoje děti v bídě a nikdo jim neurčuje, kolik mají vydělávat a ještě od státu dostávají štědré dávky. Jediný rozdíl je v tom, že se nejedná o rozvedené rodiče. Podíl dítěte na životní úrovni rodiče pak lze nejlépe dosáhnout jedině tím, že budou do péče o dítě zapojeni oba rodiče.      

Ačkoliv muselo někomu dát hodně práce takovou analýzu připravit, jde o zcela marnou práci, protože opatrovnická justice je ekonomicky negramotná (viz. veřejné vystoupení předsedkyně opatrovnických soudců v ČT). Vyživovací povinnost je tak v rozporu s čl. 4 LZPS určována jen podle momentální nálady konkrétního soudce a čím více proměnných faktorů bude při určování výživného rozhodujících, tím více se to bude vzdalovat spravedlivému určení výživného.

Právě z výše uvedených důvodů jsme upustili od našeho původního záměru o zavedení tabulkového výživného a dnes se kloníme k jednotné zákonem stanovené minimální sazbě výživného např. na úrovni státem určeného životního minima dítěte (polovina pro každého z rodičů). O jiných zákonných povinnostech také nerozhodují soudy, ale jsou jasně dány zákonem (např. daň z příjmu, odvody na sociální a zdravotní pojištění). Kromě naplnění čl. 4 LZPS by to jako vedlejší efekt umožnilo zeštíhlit přebujelou justici, kdy máme více soudců, jak Japonsko se 100 milióny obyvatel.

Máme zásadní výhrady i k novému zákonu o náhradním výživném. Tím není řečeno, že stát by v některých případech neměl pomáhat potřebným dětem, ale lze to udělat způsobem, který by nezatěžoval státní rozpočet a hlavně nevedl rozvedené rodiče do války o každou korunu. Zrušením trestného činu zanedbání povinné výživy lze ze státního rozpočtu ušetřit až 34 000 Kč měsíčně za jednoho uvězněného neplatiče výživného. Z toho by bylo možné uspokojit nejen děti onoho neplatiče, ale případně i další děti, pokud by zrušením toho trestného činu případně došlo k větší neochotě rodičů řádně platit výživné. A to do toho nejsou započítány obrovské náklady státu na odstíhání  a odsouzení neplatičů výživného.

Je rovněž potřeba udělat hloubkovou kontrolu samoživitelů, protože drtivá většina z nich žije normálním partnerským životem, což má pochopitelně zásadní vliv na schopnost podílet se výživě dětí.    

Naše volné sdružení je připraveno spolupracovat na smysluplných systémových změnách v oblasti výživného. Legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti však musí zásadně změnit svoje myšlení. V opačném případě to bude trvat dalších deset let, než tento odbor dojde ke stejným závěrům jako naše sdružení. 

Za volné sdružení rozvedených otců  
Luboš Meszner
 

To je pochopitelně jen velmi stručné shrnutí celého problému s určováním výživného. Zákonná úprava by kromě výše výživného také musela obsahovat stanovení doby vyživovací povinnosti. Vyživovací povinnost nesmí být vykládána jako maximum možného, jako je tomu v současné době.  

Příklad 

Jestliže jsou rodiče schopni se živit se středním vzděláním a ještě vyživovat dítě, pak dítě musí být schopno se samo živit po dokončení středního vzdělání.

Nutno podotknout, že zákonem uložené minimální výživné ani omezení doby vyživovací povinnosti žádnému z rodičů nebrání v tom, aby na svoje dítě vynakládal mnohem více prostředků či jej podporoval ve vyšším vzdělání, pokud nebude vzájemný vztah devastován necitlivým rozhodováním soudních stolic svěřováním dětí do výlučné péče matek.

Ačkoliv byl uveden požadovaný kontakt, do dnešního dne se nikdo z Ministerstva zlovůle neobtěžoval zaslat ani krátký slušnostní vzkaz, že děkují za připomínky. Co ale také chtít od úředníků, kterým šéfuje domovnice Benešová.