Ústavní kolo štěstí

Při svých toulkách nálezy Ústavního stolce jsem narazil na vskutku zajímavý nález Pl. ÚS 3/12 ze dne 17. dubna 2013. Předesílám, že kauza nemá nic společného s rodinným právem, zato však v plné nahotě ukazuje katastrofální stav Ústavního stolce pod vedením Rychetského.

Lidé často nadávají, že všichni hradíme škody za špatná rozhodnutí soudních stolic. Málokdo si však uvědomuje, že v podstatě všechny náhrady za prohrané spory u Evropského soudu pro lidská práva jdou na vrub Ústavního stolce. A právě to je i tento případ, kdy stěžovateli bylo vyplaceno 4000 EUR (plus DPH).

Stěžovatel podal ústavní stížnost, která byla z procesních důvodů odmítnuta, aniž by se Ústavní stolec zabýval meritem věci. Stěžovatel tedy podal stížnost do Štrasburku a zde byl úspěšný.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl uvedeným rozsudkem ve věci Janýr a ostatní, že výklad přijatý Ústavním soudem výše citovaným usnesením ohledně procesních podmínek k věcnému posouzení ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu (konkrétně lhůty k podání ústavní stížnosti) zabránil stěžovateli domoci se věcného přezkumu celé jeho ústavní stížnosti. Tam bylo porušeno zejména jeho základní právo na přístup k soudu; proto došlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy.

Po tomto rozhodnutí ESLP se stěžovatel obrátil na Ústavní stolec s návrhem na obnovu řízení a nálezem, který jsem našel, bylo rozhodnuto o povolení obnovy řízení. S ohledem § 119 zákona o Ústavním soudu, který tuto situaci upravuje, Ústavní stolec ani jinou možnost neměl. Odvodnění mi však vyrazilo dech. Je veřejným tajemstvím, že Ústavní stolec vydává naprosto protichůdné nálezy. Pro obecné stolice je to báječná věc, protože se vždy najde nějaký nález, kterým lze podepřít nemravné rozhodnutí (dle potřeby někomu uškodit). Že to o sobě naprosto bezostyšně napíše Ústavní stolec, je už hodně na pováženou.

Pl. ÚS 3/12 čl. 54

Ve věci ústavních stížností stěžovatelů výše uvedená rozhodnutí ukazují,
že různé senáty Ústavního senátu mají na tuto problematiku různý názor.

No řekněte, není to báječné, když vrcholný orgán soustavy soudů nemá jednotný názor na projednávané věci? A to chce Rychetský znovu kandidovat na předsedu Ústavního stolce, aby byla, jak sám nedávno říkal, zachována rozhodovací kontinuita Ústavního stolce.

To si ale nemusíme za těžké peníze vydržovat plénum ústavních stolic, obhospodařovat palác na Joštově třídě a na výběr úspěšných stížností nám stačí jednoduché zařízení.