V kotli pekelném ať se usmaží!

Kdo je tím hříšníkem? Spoluautorka Zákona o rodině, spoluautorka Metodického pokynu na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného a živoucí Mengele rodinného práva, který zmrzačil stovky dětí a zničil životy dlouhé řady otců, soudní stolice JUDr. Hana Nová.

Účast veřejnosti na jednání je jednou z překážek opatrovnických soudních stolic v jejich zločinech, proto se všemi možnými způsoby snaží veřejnost odradit z účasti na jednání.  Nejčastěji početnou ozbrojenou ochrankou, připravenou onanovat svoji méněcennost násilím na návštěvnících jednání.

Když se ani to nedaří, jsou zde ještě další způsoby, jak se zbavit svědků zločinného jednání - vyloučením veřejnosti z jednání. K tomu stačí jakákoliv záminka. Například, když si veřejnost začne stěžovat, že ozbrojená justiční ochranka vysílačkami ruší jednání, což soudní stolice přehlíží, přestože před začátkem jednání veřejnosti zle vyčinila za neznatelné zabručení mobilního telefonu (Logické rozhodnutí opatrovnické soudkyně). Dnes s odstupem času a na základě dalších informací celá situace vypadá trošku jinak. Jednání se jako veřejnost účastnil i pan Hodina z portálu Střídavka.cz, který se obvykle jednání jiných otců neúčastní, krom jednání, kde lze očekávat nějaký „problém“, například trestního řízení proti Uváčikové, které nakonec skončilo (ne)slavnou potyčkou Fialy s justiční ochrankou. A byl to právě pan Hodina, kdo uprostřed jednání začal na soudní stolici Novou pokřikovat, že justiční ochranka ruší jednání. Pan Hodina však rozhodně není žádným nováčkem, který by nevěděl, jak se má chovat v jednací místnosti. Jeho hlavní činností je zneužívání práva menšinových vlastníků akcií k vydírání většinových vlastníků firem a u soudu je jako doma. Zde by si však nejspíše nedovolil bez vyzvání vykřikovat na soudní stolici.

Soudní stolice Nová si celé jednání nahrávala na videokameru a dnes tak má opatrovnická stoliční mafie pod vedením kolínské stolice Kantůrkové skvělý argument, proč by měla být z opatrovnických sporů vyloučena veřejnost, až se budou projednávat „doplňkové zákony“ (nové Občanské soudní řády) k novému Občanskému zákoníku. Ač nejsem vyznavačem konspiračních teorií, vše nasvědčuje, že pan Hodina je agent provokatér sloužící zločineckému systému! Ačkoliv měl být z jednání vyloučen pan Hodina (spolu s ochrankou, která rušila jednání), soudní stolice Nová jeho provokaci zneužívá k vyloučení veřejnosti i v dalším řízení.

Účast veřejnosti na jednání je naprosto nezbytná, dobře si však rozmyslete, koho si na jednání pozvete!

Ve stejné věci probíhalo odvolací řízení u Městské stolice v Praze a zde veřejnost vyloučena nebyla, přesto Nová na dalším jednání opět vyvěsila usnesení, kterým vyloučila veřejnost z jednání.

Několik občanů tedy využilo svého práva ve smyslu § 116 odst. 3 o. s. ř. a požádalo o možnost účastnit se na jednání.

Občanský soudní řád

§ 116

(3)Jestliže byla veřejnost vyloučena, soud může povolit jednotlivým fyzickým osobám, aby byly při jednání nebo jeho části přítomny; současně je poučí, že jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání o utajovaných informacích, obchodním tajemství nebo zájmech účastníků dozvěděly.

To byla opět komedie na právní stát. Jak požádat o možnost účastnit se jednání, když justiční ochranka krom účastníků řízení všem ostatním brání v přístupu do jednací místnosti?! Pokřikováním od dveří? Veřejnosti se nakonec podařilo proniknout do jednací místnosti a pomatená soudní stolice Nová nevěděla, co má dělat. Situaci vyřešila svým typicky „logickým“ způsobem: „Odejděte z jednací místnosti“.  „Promiňte, ale jak máme z chodby přes zavřené dveře požádat o možnost účastnit se na jednání?“ „Já o tom rozhodnu,“ a veřejnost byla vykázána, aby po chvíli byla opět vpuštěna do jednací místnosti za účelem lustrace, opsání osobních údajů a odmítnutí požadavku účastnit se jednání bez uvedení důvodu.

V kotli pekelném ať se usmaží!

Obvodní státní zastupitelství Praha 10
ul. 28. pluku 1533/29b
100 83 Praha 10

Podavatel:  JK
korespondenční adresa: xxx
ID datové schránky: xxx

Věc:  Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin 

 V Praze dne:  11. 3. 2013 

Podávám tímto trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Hanou Novou spáchán trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) písm. b) zákona č. 40/2009 Sb. – Trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) a maření úkolu úřední osoby dle § 330 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku.

Odůvodnění:

Dne 6. 3. 2013 jsem se dostavil do justičního areálu na Míčankách, abych využil své občanské právo zúčastnit se soudního jednání dle svého svobodného výběru, když je mi známo, že podle Ústavy ČR a podle § 116 Občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) jsou soudní jednáni veřejná. Chtěl jsem se tedy zúčastnit jako veřejnost jednání ve věci sp. zn. P35/2012, které se mělo konat od 13 hodin v jednací síni č . 3.314.

Před zahájením jednání bylo na dveře jednací síně vyvěšeno usnesení, kterým podezřelá, soudkyně JUDr. Hana Nová, rozhodla, že vylučuje veřejnost z uvedeného ústního jednání s odůvodněním, že je údajně důvodná obava, že by osoby přítomné v jednací síni jako veřejnost mohli rušit důstojný průběh jednaní.

Poté, kdy zástupce účastníka řízení vymohl na podezřelé soudkyni, abychom já a další občan mohli vstoupit do jednací síně a soudkyni požádat, aby nám povolila podle § 116 odst. 3 OSŘ přítomnost při jednání, učinili jsme tak a soudkyně této naší žádosti nevyhověla a vykázala nás z jednací síně. Kopii zmíněného usnesení přikládám (příloha č. 1).

Podle § 116 odst. 2. OSŘ může být veřejnost pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, obchodním tajemstvím, důležitým zájmem účastníků nebo mravnost. Žádný z těchto zákonem vymezených důvodů pro vyloučení veřejnosti v uvedeném případě nenastal a žádný z takovýchto důvodů podezřelá soudkyně ve zmiňovaném usnesení neuvádí.

Soudkyně sama nemůže rozšiřovat důvody pro vyloučení veřejnosti nad rámec zákona podle svévole. Je tedy zřejmé, že podezřelá soudkyně předmětným usnesením překročila svou pravomoc úřední osoby a vykonávala jí v rozporu se zákonem.

Je mi také známo, že v uvedené věci se dne 13. 2. 2013 konalo u Městského soudu v Praze ústní jednání za účasti veřejnosti. Městský soud tehdy žádný ze zákonem vymezených důvodů pro vyloučení veřejnosti neshledal, což je důkazem podporujícím podezření ze zneužití pravomoci podezřelou soudkyní.

Toto podezření potvrzuje i názor Ústavního soudu:

Soudní řízení je tradičně postaveno na principu veřejnosti a ústavodárce význam tohoto principu zdůraznil tím, že jej zakotvil jak v čl. 96 odst. 2 Ústavy, tak v čl. 38 odst. 2 Listiny. Podle nauky princip veřejnosti spočívá v tom, že soudnímu projednávání věci může být v zásadě kdokoliv přítomen, i osoba na daném případu bezprostředně nezainteresovaná, a sleduje jednak prvek kontroly činnosti soudů a jednak prvek prevence (Pavlíček, V., Hřebejk, J.: Ústava a ústavní řád české republiky. Svazek I. Ústava České republiky. Linde Praha: 1994. str. 233). Jinak řečeno, veřejnost jednání má především umožňovat kontrolu řádného výkonu soudnictví, posouzení "jak ze strany státu koná se spravedlnost", má zabraňovat "utajené", tzv. kabinetní justici. Podle některých názorů je veřejnost jednání zároveň zárukou soudcovské nezávislosti, zřejmě proto, že veřejnost se může přesvědčit o tom, že soudce nejedná a nerozhoduje pod nějakým viditelným dohledem či nátlakem (Sládeček, V., Mikule, V, Sydlová, J.: Ústava České republiky. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007. str. 798. bod 12). Ještě jinak řečeno, jde o všeobecný požadavek na transparentnost soudní moci (Klíma, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. str. 498).

Ústavní soud se rovněž v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/04 ze dne 8. 11. 2005 (N 205/39 SbNU 171; 20/2006 Sb.) přihlásil k tomu, že obecné právní vědomí tradičně vnímá právo na veřejné projednání věci jako nástroj veřejné kontroly justice. Účelem veřejného jednání "jest, aby se každý přesvědčit mohl o tom, jak ze strany státu koná se spravedlnost, kteroužto kontrolou obecenstva nemožnou se stává všeliká strannost soudců" (srov. heslo "veřejný" in: Riegrův slovník naučný, IX, Praha 1872, str. 997). Tento účel veřejného projednání věci byl po dlouhou dobu v českých zemích pokládán za jediný. Z judikatury prvorepublikového československého Nejvyššího soudu se opakovaně podává, že "účel, který zákon ustanovením o veřejnosti hlavního líčení jedině sleduje jest, by se soudní řízení nekonalo bez umožnění veřejné jeho kontroly. V tomto jediném účelu veřejnosti hlavního přelíčení není podle zákona rozdílu mezi řízením před porotou a před senátem a nesleduje zákon zejména ani při porotě záměr, by bylo mocným dojmem nálady posluchačstva v porotní síni působeno na porotu." [srov. rozhodnutí č. 4336/1932 in: F. Vážný, Rozhodnutí Nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních (dále jen "Vážný"), XIII, 1932, str. 568]. Obdobně pak dospěl prvorepublikový Nejvyšší soud k závěru, že "účelem zákona je veřejná kontrolovatelnost konání spravedlnosti, souzení na bílém dni, nikterak v temnu tajnosti soudního řízení. Podává se tudíž pojem veřejnosti jako protiklad tajnosti a je jen otázkou praktikability, do jaké míry zjednán být může obecenstvu přístup k líčení za šetření neporušitelného postulátu nepřípustnosti vlivů nepříznivě působících na zákonný postup řízení a na činitele na něm zúčastněné" (srov. rozhodnutí č. 1729/1925 in: Vážný, VI, 1925, str. 549).

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2672/07 ze dne 14. 2. 2008
(kopii nálezu ÚS přikládám jako přílohu č.2)

 Druhou osobou, která se dožadovala svého práva účastnit se jednání, byl pan Luboš Meszner, trv. bytem ………… Praha 4, který protiprávní jednání soudkyně JUDr. Hany Nové může svědecky potvrdit.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se domnívám, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu zneužité pravomoci úřední osoby ve smyslu § 329 odst. 1 písm. a) písm. b) trestního zákoníku. Zároveň tak byla naplněna i podstata trestného činu maření úkolu úřední osoby dle § 330 odst.1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, kdy svým postupem zmařila splnění povinnosti respektovat ustálenou judikaturu Ústavního soudu (nález II. ÚS 2672/07), která je ve smyslu článku 89 odst. 2 Ústavy ČR závazná pro všechny orgány i osoby.

Žádám, abych byl v souladu s ustanovením § 158 odst. 2 trestního řádu ve lhůtě do 1 měsíce od obdržení tohoto oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních.

S pozdravem JK

Příloha č. 1: listinný důkaz – kopie usnesení o vyloučení veřejnosti
Příloha č. 2: Nález ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2672/07 ze dne 14. 2. 2008