Na první pohled by se mohlo zdát, že základním předpokladem pro výkon advokacie je bezpáteřnost. Kdo by jinak mohl zastupovat mačetové útočníky z Nového Boru nebo žháře z Vítkova? Ve skutečnosti je však jediným úkolem advokáta, pro obviněného zajistit spravedlivý soudní proces. Nic víc, nic méně. Kde však je ta hranice? Pokud si někdo za nemalý bakšiš najmeme advokáta (nebo je mu přidělen), právem očekává, že pro svého klienta udělá maximum. Jinak by taková služba ani neměla smysl, kdy blekotat hlouposti u soudu může každý sám.

Po revoluci nedošlo k reformě naší soudní stolice a tak si zachovala svůj původní komunistický model pojetí práva – přepjatý formalismus. Co není v hlavě soudní stolice, to obvykle dohání svým mocenským postavením. Za tohoto stavu je pro soudní stolici ideální advokát, který svého klienta obhajuje jen formálně.  Oddrmolí nějaké pasáže zákonů a hlavně nesmí přijít s nějakou sofistikovanou právní úvahou, která by převyšovala úroveň chápání soudní stolice. To podle bývalého ministra NEspravedlnosti a zároveň také bývalého předsedy České advokátní komory Karla Čermáka soudní stolici strašně zdržuje, proto také podal formální (jaký jiný by také právě on mohl podat) podnět ke kárné žalobě na vynikajícího mladého advokáta JUDr. Petra Kočího.   

JUDr. Petr Kočí u mostecké soudní stolice zastupoval členku Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šléglovou stíhanou za projevy neonacismu. Šléglová si prostřednictvím Kočího stěžovala na podjatost odborníka na extremismus Michala Mazla pro jeho židovský původ odvozený z jeho příjmení (údajně vzniklo z hebrejského slova Moše). "Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá velmi citlivě otázku šoa (holocaustu) a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru," napsal JUDr. Petr Kočí ve stížnosti. To napružilo samotného předsedu Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského, a přestože sám říká, že se soudci Ústavního soudu zásadně ke kauzám u obecné stolice nevyjadřují (Ústavní soudci se zásadně nevyjadřují), v médiích horoval za jeho doživotní vyloučení z advokacie. Podle JUDr. Petra Kočího však mají při výkonu advokacie oprávněné zájmy klienta přednost nejen před zájmy advokáta, ale i před ohledem na jiné advokáty a další lidi. Krom vynikajících znalostí zákonů či sofistikovaných právních úvah už jen tím do značné míry vyčnívá z advokátního stavu. To je třeba důsledně potírat z důvodu „nekalé“ konkurence. Kam by potom přišli formalističtí advokáti nebo advokáti „Čermákové“, jejichž advokátní úspěchy jsou založeny spíše na známostech než na znalostech práva?

Advokát JUDr. Petr Kočí má ještě navíc u vedení České advokátní komory vroubek za advokátní taláry. Ta v zájmu advokátů zajistila výhradního výrobce talárů, aby nemuseli běhat po obchodech s pracovním oblečením, a advokátní holobrádek Kočí do toho začne šťourat s tím, že by si chtěl vybírat z širší konkurenční nabídky a ještě o tom žvaní před novináři. Co kdyby v souvislosti s taláry někdo začal podezřívat vedení České advokátní komory z nějaké levoty?

Před několika dny se konalo kárné řízení jehož výsledek asi nikoho nepřekvapí.

Kárné řízení s advokátem JUDr. Petrem Kočím, Ph.D.

Kárné opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu advokacie na dobu 12 měsíců uložil advokátovi JUDr. Petru Kočímu, Ph.D., kárný senát ČAK.

Kárný žalobce vinil jmenovaného advokáta, že porušil zákon o advokacii a stavovské předpisy, když v průběhu soudního řízení, v němž obhajoval osobu stíhanou za projevy neonacismu, vznesl námitku podjatosti znalce, kterou mimo jiné odůvodnil jeho údajným židovským původem.

Podle kárného senátu ČAK kárně obviněný advokát dovozoval podjatost znalce z jeho původu, a to je zcela nepřijatelné. Není pravdou, že advokát musí respektovat pokyn svého klienta za všech okolností, čímž JUDr. Kočí obhajoval svůj postup. Advokát je v prvé řadě vázán právními předpisy včetně stavovských, a teprve v jejich rámci pokyny klienta.

Rozhodnutí kárného senátu ČAK není dosud pravomocné. Pokud se JUDr. Petr Kočí, Ph.D., odvolá k odvolacímu kárnému senátu ČAK, bude mít odvolání odkladný účinek.

PhDr. Iva Chaloupková,
vedoucí odboru vnějších vztahů a tisková mluvčí České advokátní komory

Zdroj Česká advokátní komora Kárné řízení s advokátem JUDr. Petrem Kočím, Ph.D.

Můžete si říct, že na jednom byť vynikajícím advokátovi vám vcelku nezáleží a není to váš problém. Rozhodně je a velký! Tady totiž nejde o advokáta JUDr. Petra Kočího, ale právě o vás! Rozvod v našich poměrech je vstupenkou do trestního práva a kdo z advokátů bude po tomto rozhodnutí nasazovat svoje živobytí za vaše práva? Jde o konec spravedlivého procesu, protože jediným, kdo může obviněného obhajovat je člen České advokátní komory vázaný „vyšším principem mravním“. Je tedy v postavení obhájce ve smyslu Kladiva na čarodějnice, tedy absolutně k ničemu.

Lze předpokládat, že se JUDr. Petr Kočí odvolá a věc skončí až u soudní stolice. Na každé špatné věci lze najít i pozitivní stránku věci.

Braňte se nacistickým projevům advokátů!

Máme zde jasný veřejně prezentovaný názor České advokátní komory:

„Advokát je v prvé řadě vázán právními předpisy včetně stavovských, a teprve v jejich rámci pokyny klienta.“

To je výrazná změna, kdy doposud platilo, že advokát pouze vyjadřuje názory svého klienta a tedy za ně nenese žádnou odpovědnost, byť by to byla ta nejsprostější lež či pomluva. Tak je to alespoň uvedeno v rozhodnutí Vrchní stolice v Praze, která před lety zamítla mojí žalobu na ochranu osobnosti proti jednomu advokátovi.

Pokud je nepatřičná námitka podjatosti s ohledem možný židovský původ soudního znalce, je tedy krom společné či střídavé péče stejně nepatřičný jakýkoliv jiný návrh přednesený advokátem matky, kterým by měly být děti svěřeny do (pře)výchovy pouze jednomu z rodičů, stejně jako při nacistické germanizaci slovanských národů a okamžitě podejte na advokáta návrh na kárné řízení.