Všietko je tu volako zmetené

V článcích Lidské hyeny v rouše beránčím Adikia podrobně rozebírá hrubě zkreslující informace „oficiálních“ médií, která se čím dál častěji propůjčují k lidskému hyenismu, když v otázce neplnění výživného neřeší podstatu problému a dělají reklamu zločincům. Po 23 letech budování demokracie se tak opět vracíme ke zločineckému režimu, kdy pravdivé informace vydává pouze samizdat.

Samizdat (samo-vydáváno) je způsob, jakým občanští aktivisté obcházejí cenzuru v represivních režimech, zejména v zemích východního bloku v době Studené války.

Někteří samizdatoví novináři však jdou ještě dál. Na serveru Britské listy se objevila tato výzva:

Výzva právníkům: Pokusme se srovnáním se západní Evropou zcivilizovat české zákony o exekucích

Vážení přátelé,

chci zahájit sbírku na financování právních odborníků, kteří by nám vytvořením srovnávací analýzy zákonů o exekucích z ČR a z vyspělých zemí západní Evropy pomohli příspět k nápravě dnešního skandálního stavu v České republice.

Zatím se ozvali dva právníci, ochotní se na projektu podílet. Než sbírku rozjedeme, potřebujeme příslib spolupráce i dalších právních odborníků, zejména osob schopných pracovat se zákonodárstvím zemí Evropské unie. Prosíme, ozvěte se.

Je fakt, že mnoho právníků na exekucích v současnosti v ČR vydělává. Jak to ale srovnají se svým svědomím, že parazitují na nespravedlnosti a ničí existenci bezbranných lidí? Nebylo by i pro ně ulehčením živit se slušně?

Nejsem právník, a proto mám o věci pouze rámcové představy. Avšak výchozí otázka je tato:

V zemích západní Evropy nekončí u exekutorů cca 20 procent obyvatelstva, jak je tomu zřejmě v ČR.

Vznikají z toho dvě otázky:

1. Jak je v tamějších zemích ošetřena legislativa a jaké existují záruky zajišťující, že se to neděje?

2. Porušuje neexistence obdobných záruk v ČR evropskou legislativu, například zákon o lidských právech?

Na stránkách exekutorské komory je pokud vím relativně přesný popis právního postupu při exekucích.

V první řadě by bylo zapotřebí zhodnocení tohoto popisu, jinými slovy: odpovídá skutečnosti? Dodržují se případné legislativní záruky, které jsou v něm obsaženy? Pokud ne, jak ne? Prostě srovnání zákona a praxe. Dále bude potřeba vypracovat srovnávací studii exekučních zákonů z několika vybraných zemí EU, možná by stačilo Německo, Rakousko, Francie a Británie. Porovnáním těchto zákonů s českou legislativou i praxí by měly vyvstat rozdíly, které by vysvětlily, proč je v ČR obětí exekucí tolik osob.

Posledním krokem by bylo - po identifikaci těchto rozdílů - zjištění, zda případně chybějící česká legislativa či případná pochybná praxe neporušuje zákony Evropské unie.

Jan Čulík – šéfredaktor

Zdroj Britské listy Výzva právníkům

Šest právníků se přihlásilo do projektu jak zcivilizovat exekutorskou praxi v ČR

Na apel Britských listů vytvořit právní tým, který by srovnal právní ustanovení, regulující exekutorskou praxi v České republice s obdobnými právními ustanoveními v západních zemích Evropské unie, se přihlásilo od včerejška šest právníků. Jeden z nich je univerzitní profesor. K projektu se také přihlásila europoslankyně ČSSD MUDr. Olga Sehnalová, která nabídla, že z informačních zdrojů Bruselu získá pro projekt údaje o tom, jak je exekutorská legislativa řešena v západních zemích.

Zdá se tedy, že je důvodné pokusit se projekt zahájit. Vyhlašujeme tedy na něj finanční sbírku. Prosíme, své příspěvky posílejte na normální konto Britských listů na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Označte, prosíme, zásilku variabilním symbolem 1111.

Usuzujeme, že hlavním účelem finančních prostředků bude zřejmě nutnost platit zahraniční právníky v poslední etapě tohoto projektu, totiž žalobě k Evropskému soudu na Českou republiku za případné porušování evropských zákonů ve věci exekutorské "kultury" v ČR. Půjde zřejmě o dlouhodobější projekt. O jeho pokroku budeme průběžně informovat.

Jan Čulík – šéfredaktor

Zdroj Britské listy Šest právníků se přihlásilo do projektu jak zcivilizovat exekutorskou praxi v ČR

Zde je vidět rozdíly mezi novináři a advokáty.  Zatím co jedni z hlouposti či dokonce z vlastního prospěchu podporují lidský hyenismus, druzí se snaží jít do hloubky problému a suplují práci úředníků Ministerstva zlovůle.

Tato aktivita však nepřinese odpověď na otázku vymáhání dluhů výživného, kdy tento problém ve vyspělých právních státech prakticky neznají, protože je zde výživné vyměřováno podle pevných pravidel vydávaných justicí – tabulek výživného, které jsou doplněny jasným prováděcím předpisem.

Nikdy se tak nemůže stát, že by povinnému bylo vyměřeno výživné více jak 20 % jeho příjmu, tak jako je to u nás!

Jistě i tak se může najít neplatič výživného a je potřeba si na něj „došlápnout“, ale vymáhání dluhu musí v první řadě plnit svůj účel a nesmí vést k obohacování třetích osob, které likviduje povinného a tím do budoucna i potřebné dítě. V případě dluhu na výživném by tedy vymáhání dluhu měl provádět státní úředník za běžný měsíční plat, tak jako je tomu například ve Francii, kde vymáhání dluhu na výživném zajišťují finanční úřady. Ostatně právo rodičů pečujících o děti na pomoc od státu je zakotveno v Listině základních práv a svobod. O soukromých lidských hyenách jako pomocnících rodičů pečujících o děti tam fakt není ani slovo!