Vymahači jdou do sebe, Asenová leze po zdi

Exekutorští mafiáni nejspíše pochopili, že se nad nimi zatahují mračna a mohli by také úplně skončit, proto dali hlavy dohromady a „jdou do sebe“. Kromě zavedení teritoriality (místní příslušnosti) teď dokonce navrhují zavedení záloh na provedení exekuce.

Věřitelé by měli platit zálohy na provedení exekuce – sníží se počet exekucí

V současné době nemají věřitelé s vedením exekuce žádné náklady, přestože tyto vznikají. V důsledku to může vést k negativním projevům: K soudu jsou podávány návrhy na zahájení exekuce proti nemajetným osobám či proti dlužníkům, kteří čelí většímu počtu exekucí. Věřitelé leckdy nepřistupují ke správě svých pohledávek odpovědně a žalují každého dlužníka, bez zvážení konkrétních rozměrů kauzy. Uvedená skutečnost má dopad na celkový počet exekucí.

Záloha kryje náklady exekuce, nikoliv odměnu soudního exekutora. Spotřebuje se typicky v těch řízeních, v nichž dlužník nedisponuje žádným postižitelným majetkem. Takové exekuce jsou ukončovány negativně, bez toho, že by byla vymožena pohledávka. Náklady na provedení těchto kauz však nesou soudní exekutoři z vlastních prostředků. Ačkoliv jsou úředními osobami a stát na ně přenesl svou pravomoc vykonávat právo, jako jediná právnická profese (na rozdíl od insolvenčních správců nebo likvidátorů) nemají zákonem zaručenu minimální odměnu. Není přitom myslitelné, aby neúspěšná řízení, která jsou vykonávána na základě návrhu věřitele a ve prospěch státní garance vymáhání spravedlnosti, dotovali soudní exekutoři ze svých zdrojů – zvláště za situace, kdy jim byly razantním způsobem sníženy odměny a kdy některé exekutorské úřady hlásí rozpočtové potíže.

Zdroj Exekutorská komora Věřitelé by měli platit zálohy

Zálohy na výkon rozhodnutí však rozhodně nejsou žádnou novinkou, kdy vybírání záloh je zakotveno ve vymahačském řádu a vyhlášce 330/2001 Sb. o odměnách vymahačů.

Vymahačský  řád

§ 30

Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů:

b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte.

Vyhláška 330/2001 Sb. o odměnách vymahačů

§ 12

Záloha na náklady exekuce

(1) Výši zálohy na náklady exekuce a lhůtu k její úhradě určuje exekutor.

Pokud tedy vymahači v honbě za ziskem bezhlavě přijímají každý návrh na provedení výkonu rozhodnutí, aniž by si od oprávněného nebo jinak zjistili, jaká je reálná šance na vymožení dluhu a pak jim z toho vznikají ztráty, tak je to jen jejich pitomost, neboli-li „podnikatelské riziko“. Takto ale vymáhání práva skutečně nemůže fungovat a je to jasný důkaz o tom, že zavedení soukromých vymahačů byl naprosto chybný krok, protože pokud je státem garantováno vymáhání práva, pak také musí být státem garantováno financování této činnosti. Na co asi všichni platíme daně?!  Zavedení záloh na výkon rozhodnutí je tedy zcela správný krok, ale mělo by to být formou soudního poplatku, tak jako je tomu např. v sousedním Německu (více ZDE). Není zde totiž žádný důvod dělat nějaké rozdíly mezi různými druhy civilních řízení, kdy až na určité výjimky (např. výživné), je každé zahájení řízení podmíněno uhrazením soudního poplatku. To by alespoň částečně zabránilo zatěžování stoliční soustavy předem bezúspěšnému vymáháním pohledávek.

Místní příslušnost (teritorialita) vymahačů je také již dnes upravena vymahačským řádem, bohužel natolik nesrozumitelně, že to vede k jejímu obcházení. V § 28 vymahačského řádu je uvedeno, že exekuci vede ten vymahač, kterého si vybere oprávněný, a jeho úkony se považují za úkony exekučního soudu.

§ 28

Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Vymahačský řád potom v § 45 upravuje věcnou a místní příslušnost exekučního soudu

§ 45

Věcná a místní příslušnost exekučního soudu

(1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.

(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Při striktním dodržování platného vymahčského řádu by tedy měl být místně příslušný vymahač, v jehož obvodu má povinný místo trvalého pobytu, tedy nikoliv vymahač z druhého konce republiky a pokud oprávněný ve svém návrhu označí místně nepříslušného vymahače, měl by být takový návrh odmítnut.

Navíc je zde ještě taková „drobnost“. Pokud jsou úkony vymahače považovány za úkony exekučního soudu, pak si oprávněný jen těžko může vybírat svého vymahače, protože ani v jiných řízeních si účastnici řízení nemohou svobodně vybírat svoji soudní stolici.  

Ačkoliv byl spolek ukřivděných „platebních míst“ s exekutorskými vymahači vždy jedna ruka a ve více než malém množství jim dohazoval zákaznice, jejich ředitelka Asenová se z návrhu svých obchodních partnerů na místní příslušnost a zálohy teď může posrat.

„Vzhledem k faktu, že průměrná výše zálohy pro exekutora by se měla pohybovat kolem 7 000 korun, se z mého pohledu jedná o bezprecedentní krok namířený nejen proti rodičům samoživitelům, ale vůči všem drobným věřitelům,“ řekla ParlamentnímListům.cz ředitelka Asociace neúplných rodin Lucie Asenová. Jak dodala, vůbec si nedovede představit, jak například ze dne na den přežívající nezabezpečená matka dvou dětí sežene najednou tak vysoký obnos.

Zdroj Parlamentní listy.cz  Věřitelé by měli platit zálohy

Vypitá Asenová si zřejmě nepřečetla celý článek svých doposud velmi oblíbených obchodních partnerů, neboť zálohy na výkon rozhodnutí se netýkají výživného viz. závěr článku vymahačů o jejich návrhu na zavedení záloh.

Věřitelé by měli platit zálohy na provedení exekuce – sníží se počet exekucí

V rámci legislativního procesu lze také uvažovat, že záloha bude odpuštěna věřitelům, jejichž finanční situace nedovoluje nést zálohy na náklady řízení. V současné době jde o rodiče, kteří prostřednictvím soudního exekutora vymáhají výživné pro své děti po druhém partnerovi. Okruh osob osvobozených od záloh by se však dle názoru Exekutorské komory ČR mohl rozšířit.

Zdroj Exekutorská komora Věřitelé by měli platit zálohy

Rovněž je zde také  § 90 vymahačského řádu, který vybírání záloh v případě výživného výslovně zakazuje.  

Vymahačský řád

§ 90

 (3) Nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).

Proč tedy vypitá Asenová tak vyšiluje? Že by jako věhlasná bojovnice za práva „platebních míst“ neznala platné zákony? Takové právní „experty“ má i otcovské hnutí v Unii otců.  Zda to spíš nebude tím, že si je velmi dobře vědoma, že právě nejčastějším případem, kdy z povinného už nelze nic vyždímat, jsou právě rozvedení otcové a zpoplatnění návrhu na výkon rozhodnutí by výrazně omezilo možnost je touto cestou právně šikanovat.

 „Navíc pak třeba bude čekat klidně rok, než jí exekutor oznámí, že je dlužník (otec dítěte) nemajetný. Již dnes nedochází k vymáhání dlužných alimentů v takové míře, v jaké by to bylo záhodno. Nastavením dalších přísnějších pravidel by se vymahatelnost těchto dluhů dál ještě více rapidně zkomplikovala. Kde je jistota, že zaplacená obligatorní záloha nebude exekutorovi prostě stačit k tomu, aby po roce věřiteli dopisem prohlásil, že dlužník nic nevlastní?" ptá se Asenová.

Zdroj Parlamentní listy.cz  Exekutoři vymysleli další fígl

Na tomto místě je nutno připomenout, že výkon rozhodnutí (exekuce) je hra s ohněm, při které si snadno může spálit prsty i oprávněný (více ZDE). To je potřeba vysvětlit všem nešťastným matkám, které se díky bezcennému cáru papíru s výživným vycucaným z prstu nemravným lidským odpadem v talárech dostávají do složité životní situace a stávají se pak snadnou kořistí parazitů na jejich neštěstí, jako je právě spolek ukřivděných „platebních míst“ Asenové, kteří je na rizika výkonu rozhodnutí předem neupozorní. V řadě případů by se totiž také mohlo jednat o trestný čin podvod dle § 209 trestního zákoníku, jestliže si je „platební místo“ velmi dobře vědomo, že rozvedený otec je bez příjmu a je nemajetný a tuto podstatnou skutečnost v návrhu na výkon rozhodnutí zamlčí.

Trestní zákoník.

§ 209 Podvod

(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.   

A co tak strašně vadí spolku ukřivděných „platebních míst“ na místní příslušnosti vymahačů?  

Příkladem toho, jak může i ve společnosti obecně spíše nenáviděný exekutor pomoci, je i příběh samoživitelky Martiny B. Žije v Praze se dvěma dětmi a marně se domáhala toho, aby jí expartner alimenty určené soudem platil. To bylo stresující, omezující – jak pro ni, tak i pro děti. Nakonec musel vstoupit do věci exekutor. „I když to pro mne vůbec nebylo jednoduché, zvládla jsem alimenty za součinnosti ANR vymoci. Mohla jsem si zvolit ale takového exekutora, který po manželovi skutečně pátral a peníze vymohl. Kdybych musela tenkrát platit zálohu ve výši několika tisíc, byla bych v koncích, stejně jako desetitisíce jiných lidí, v obdobné životní situaci. Vymáhání bych asi musela vzdát a peníze bývalému manželovi odpustit“, řekla paní Martina B.

Zdroj Parlamentní listy.cz  Exekutoři vymysleli další fígl

Vyjádření paní Martiny B. je zjevně účelově citová manipulace, protože tisíce lidí ve stejné situaci jako byla ona, žádnou zálohu platit nemusí, neboť to vylučuje § 90 odst. 3 vymahačského řádu! Dostáváme se tím však důvodu, proč se spolku ukřivděných „platebních míst“ nezamlouvá na místní příslušnosti vymahačů. Ještě lépe to lze vyčíst s vyjádření vypité Asenové.

Jestliže si někdo stěžuje na neslušnou formu vymáhání dluhů, tak tu by měl korigovat stát. Na každý pád, pokud matkám stát zakáže, aby se obrátily pro vymožení alimentů na exekutorskou kancelář, která má vymahatelnost s nejvyšším procentem úspěchů a místo toho je bude nutit, aby dopředu zaplatily za nejistý výsledek někomu, kdo tak dostane svůj obnos a nebude už mít motivaci tvrdě dlužníka hledat a pátrat po jeho majetku, není to fér. Já k tomu musím dodat, že by se přece nemělo zapomínat i na to, že jsou exekutoři též podnikatelé a tudíž, ti co jsou podnikaví, mají větší úspěch i větší počet zakázek. Ti, co se jim nedaří, třeba i kvůli tomu, že nejsou tak schopní, by tak nyní ale měli zaručený přísun peněz. To mně připadá jako návrat k socialismu,“ konstatovala Asenová

Zdroj Parlamentní listy.cz  Exekutoři vymysleli další fígl

Podle vypité Asenové je tedy rozdíl mezi vymahači v tom, že někteří jsou více a jiní méně podnikaví. Jenže zde se nebavíme o podnikání, tedy dobrovolném vztahu zákazník a prodejce, ale o státem garantovaném vymáhání práva, které musí být vymáháno ve všech případech stejně a v neposlední řadě jsou zde také základní lidská práva povinných, která jsou vypité Asenové zjevně lhostejná, kdy si (jak vyplývá z první věty) je velmi dobře vědoma, že „úspěchy“ vymahačů jsou především dány stupněm neslušnosti formy vymáhání dluhu!

Zde jasně vidíte, že spolku ukřivděných „platebních míst“ absolutně nejde o zájem dětí či spravedlnost, ale je to jen zástěrka nechutného parazitování na neštěstí rozvedených rodin, ať už z nějakého osobního prospěchu nebo jako „ventil“ nenávisti k rozvedeným otcům. V opačném případě by totiž spolek ukřivděných „platebních míst“ především usiloval o jednotná pravidla pro určování výživného, která jsou klíčem celého problému s „neplacením“ výživného.

A hovořit o nějakém návratu k socialismu, když je zde justice zaplevelená bývalými komunisty???  K tomu opravdu není co dodat.