Výživná diskuse o výživném

Po dlouhých čtyřech letech, kdy byla z funkce ministryně zlovůle odejita JUDr. Kovářová, protože se snažila o zavedení jasných pravidel pro určování výživného a této funkce se opět ujal homosexuální deviant a lobbista exekuční mafie Pospíšil, kdy se o výživném smělo hovořit pouze v souvislosti s jeho vymáháním, se díky vládě „Ozubené plešky“ opět otevřelo téma výživné. Díky tomu se také výživné dostalo na obrazovku veřejnoprávní VAGINA TV v diskusním pořadu „Držte hubu s Jílkovou". Pochopitelně jeden pořad zjevně jednostranně moderovaný proti rozvedeným otcům nic nezmění, ale za otevření otázky výživného můžeme socanům jedině poděkovat. Teď bude záležet jen na nás, zda aktivně vstoupíme do této diskuse nebo budeme jen tupě zírat, jak se vede diskuse o nás bez nás, nebo za nás necháme hovořit neškodnou virtuální opozici zločinného systému.

Než se pustím do hodnocení vlastní diskuse „U Jílkové“, je nutno zmínit věci, které jste vidět nemohli. Že jsem mohl v tomto pořadu vystoupit, je třeba na prvním místě poděkovat panu Lubošovi Paterovi, kterého VAGINA TV oslovila a doporučil mě jako „odborníka přes výživné“, ačkoliv je v oblasti rodinného práva absolutní „jednička“ a zcela bezpochyby i mnohem lepší řečník. Právem by si tedy mohl užít hodinu slávy na televizní obrazovce, přesto doporučil právě mě, protože výživné a jeho vymáhání je moje „parketa“. Od pokryteckých rozvedených otců často slýchám, jak velká je škoda, že je otcovské hnutí rozdrobené, na místo spolupráce spolu válčíme a Adikia tyto vzájemné půtky ještě veřejně prezentuje. Zde jasně vidíte, že to absolutně není pravda! Pan Luboš Patera ve sdružení Spravedlnost dětem okolo sebe sdružuje lidi, kteří mají bohaté zkušenosti v různých oblastech souvisejících s rodinným právem, a tyto lidi pak dokáže využít ke společnému dílu ve prospěch rozvedených otců. Příkladem je seminář Setrvalé problémy opatrovnického soudnictví (ZDE), kde nikdo nepovyšoval to „svoje téma“ nad ostatními a všichni se vzájemně respektovali.

Těžko však lze spolupracovat s někým, kdo kromě sebe nikoho jiného za odborníka neuznává a potřebuje jen fanklub hlupáků bez vlastního názoru, kteří mu pochlebují. Stejně tak nelze spolupracovat s někým, kdo jen sbírá kontakty a buduje si vlastní jméno, jen aby získával klientelu pro spřátelené rozvodové advokátky nebo s někým, kdo si chce užít 15 minut slávy za řečnickým pultíkem, ačkoliv je naprostý loser a jen nesouvisle blekotá ukradené myšlenky, a pro dosažení čistě osobního prospěchu pak podrážejí nohy svým spoluhráčům (viz. Veřejné slyšení úspěch nebo hořká pachuť).

Za účast v pořadu údajně také vděčím předsedkyni svazu ukřivděných matek Lucii Asenové, která mě dle jejich slov údajně také doporučila. Pokud je to skutečně pravda, musím se hluboce poklonit její odvaze, kdy její názory pravidelně podrobuji tvrdé a nevybíravé kritice, za kterou by se mohla domáhat ochrany osobnosti (jako veřejně vystupující osoba by však neměla velkou šanci). Je si však velmi dobře vědoma, že ve válce zločinného systému proti rozvedeným otcům, jsou používány nečestné prostředky (což bylo vidět i v diskusi „U Jílkové“), proto z toho nedělá osobní problém a když odcházela z televize, s úsměvem na retech se na mojí adresu rozloučila slovy: „ A můžete o mně zase napsat nějaký pěkný článek.“

A teď si to srovnejte s chováním lidí, kteří by měli stát na stejné straně. Lze spolupracovat s předsedou Unie otců Mamazianem, který přeposílá soukromou korespondenci třetí osobě, které není určena a „čestný“ Hodina pak tuto korespondenci zneužívá k zastrašování svého kritika trestně právní šikanou?! (Více zde Senátní dozvuky – přestupkové řízení)  

S bonzáky a lidmi, kteří neunesou kritiku se prostě nedá spolupracovat!

Na druhém místě musím poděkovat mému podpůrnému týmu otců. Při výběru měli pochopitelně přednost spolupracovníci Adikie, kteří jsou naladěni na stejnou notu a se zločinným systémem mají bohaté zkušenosti. Diskuse „U Jílkové“ má totiž velmi rychlý spád, a než se někdo z diváků ve studiu dostane k mikrofonu, diskuse už je dávno někde jinde a sebelépe připravený příspěvek je už „mimo mísu“. Diskuse se také může vyhýbat určitému problému, kterých je v otázce výživného velmi mnoho (na většinu se také ani nedostalo), bylo tedy potřeba, aby podpůrný tým dokázal reagovat na aktuální stav diskuse a případně nahodil zamlčovaný problém, což bez bohatých zkušeností skutečně nelze. Bohužel díky určitému nedorozumění při komunikaci s VAGINA TV byl jeden člen mého týmu vyškrtnut, přesto byl můj tým ve studiu asi největší a všechno, na čem jsem se domluvili, splnil do posledního puntíku. Zužitkoval jsem poznatky, které jsem získal, když jsem se jako divák ve studiu účastnil jiného natáčení tohoto pořadu (Držte hubu s Jílkovu). Díky tomu se také většina mého týmu dostala k mikrofonu (ke slovu). Dokonce i jinak „neřízenou střelu THOMAS“ se podařilo ukočírovat. Je třeba si uvědomit, že Tomáš R. aktuálně neprožívá zrovna nejšťastnější období svého života ( viz.. reportáž Exekuční kancl U Suchánků), proto se nelze divit jeho emotivním reakcím, ale i to jsem chtěl, aby se doslalo na obrazovku.

Po zkušenostech z předchozího natáčení pořadu jsem mému týmu důtklivě kladl na srdce, aby se drželi otázek okolo výživného a nezatahovali do toho péči o děti, byť všichni dobře víme, že jsou to spojené nádoby. Už při minulém natáčení totiž Jílková osobně „čestného“ Hodinu a jeho fanklub střídavkářů  velmi důrazně upozornila, že si nepřeje rozšiřovat téma směrem ke střídavé péči o děti. V tom jí musím dát zcela za pravdu, kdy otázka vyměřování a vymáhání výživného je natolik široká, že ani několikahodinová diskuse by nepokryla všechny známé problémy. Je tedy škoda mrhat „vysílacím časem“ diskusí o střídavé péči, která je naprosto okrajovou záležitostí, kdy 90 % rozvedených otců tíží svévolné vyměřování výživného včetně samotných střídavkářů. Teď už nejspíše také chápete, proč Jílková vyrukovala na „čestného“ Hodinu, že s ním musí mluvit jako s malým dítětem.

Bylo zcela na místě, že „čestný“ Hodina zmínil spojitost péče o dítě s výživným a přihrál mi tím na smeč, kdy jsem chtěl uvést, že pokud si matka myslí, že dítě nepotřebuje otce a neumožňuje dítěti styk s otcem, zjevně tedy také nepotřebuje ani výživné od otce a v civilizovaných zemích se to řeší tak, že otec platí výživné na zvláštní účet, aby nebyl neplatičem výživného, a matka se k penězům nedostane do té doby, pokud nedojde k obnovení styku dítěte s otcem. Tím se celá situace překlápí a již to není otec, kdo neplacením výživného trestá dítě, ale matka, která se skrze dítě mstí otci.

Okamžitě mi blesklo hlavou, co si o tom tak mohou myslet diváci, když nedodržujeme pravidla diskuse a stále si melme to svoje. S takovými kretény se matka jen těžko může na něčem rozumně domluvit, tak ať se tedy potom nediví, že jim nejsou děti svěřovány do péče a zůstává na nich jen to placení výživného.

Právě tohle je jedna z dalších ukázek toho, jak je fanatické prosazování střídavé péče při každé příležitosti škodlivé.

Teď již doufám také všichni chápete, proč se pravidelně zlobím na fanatické střídavkáře, a že rozhodně nejde o nějaký osobní spor!

Z příspěvku fanatického střídavkáře jsem se snažil alespoň vytěžit neúnosnou a hlavně zbytečnou délku stoličního řízení o výživném, kdy není možné, aby se takový spor táhl dva roky a ani jeden z rodičů nevěděl, s jakým výživným může (musí) počítat, přičemž 4 měsíce jsou znakem trestného činu zanedbání povinné výživy. Pokud na straně otce dojde ke ztrátě zaměstnání (příjmu), tak dříve než soudní stolice rozhodne o případném snížení výživného, už dávno sedí v kriminále za neplacení výživného nebo je ožebračen exekuční mafií. I když jsem si drze vzal slovo, stihl jsem říct pouze první větu a nasraná Jílková dalo slovo druhé straně.

Pokračování příště.