Výživný masakr o výživné pokračuje – pokračování PŘÍBĚHU

Ještě ani není písemné vyhotovení rozhodnutí morálního bahna (soudců Sváčkova soudu v Praze JUDr. Lubomíra Velce (KSČ), JUDr. Zuzany Sváčkové (KSČ) a Mgr. Viktora Sedláka) a již se naplno rozeběhly práce na ústavní stížnosti. S ohledem na povinné zastoupení advokátem před Ústavním soudem a mojí finanční situaci jsem požádal Českou advokátní komoru o bezplatné zastoupení advokátem. Po vyplnění poměrně šíleného předepsaného formuláře jsem spolu s dalšími doklady žádost odeslal do Brna a téměř obratem mi přišlo rozhodnutí, podle kterého mi byl k zastoupení přidělen advokát Mgr. Jan Hrudka za sníženou odměnu ve výši 500,- Kč za jeden úkon právní služby. Jde tak již o další nezávislý orgán, který tím fakticky uznal, že moje finanční situace rozhodně není taková, abych mohl platit výživné větší jak dvojnásobek průměrného výživného (2 749,- Kč) z průměrného čistého příjmu (22 795,- Kč).  Při čistém příjmu 22 795,- Kč bych totiž nikdy neměl nárok na zlevněné advokátní služby.

Advokát Mgr. Jan Hrudka působí v renomované „rodinné“ advokátní kanceláři AK Hrudka a partneři se sídlem ve Vodičkově ulici v Praze 1 (kousek od Václaváku). Už jen to vypovídá, že se rozhodně nejedná o advokátní kancelář, který by jen cizopasila na neštěstí  rozpadajících se rodin. Mladý advokát Mgr. Hrudka se mimo jiné zabývá i oblastí rodinného práva a zastupuje (či zastupoval) celou řadu otců. Přestože je pro něj zastoupení za sníženou odměnu spíše charitou, rozhodně se tak celé věci nestavěl a postupoval přesně tak, jak ve svojí nové knížce popsala známá „rozvodová“ advokátka Klára Samková, a měl by postupovat každý solidní advokát. Nezajímal se pouze o rozhodnutí, proti kterému by měl vypracovat ústavní stížnost, ale chtěl dopodrobna znát celé pozadí věci. Protože v oblasti výživného nejsem žádným „jelimánkem“ ušetřili jsme mnoho času. Nemusel mi vysvětlovat, že „plakat“ u Ústavního soudu, že mi nemravní soudci s komunistickou minulostí vyměřili nemravné výživné jen podle svojí momentální nálady (přesněji zlovůle), je naprosto zbytečné. To náš Ústavní soud absolutně nezajímá, byť se jedná o hrubé porušení čl. 4 LZPS a je třeba najít jiný podnětný ústavně právní rozměr stížnosti. V daném případě se jich nabízí hned několik. Předvídatelnost práva a spravedlivý soudní proces - excesní hodnocení důkazů, neúplné dokazovaní, podjatost soudců či řada procesních pochybení. Ústavní stížnost tak bude hotova ještě dříve, než dorazí písemné zvratky nemravných soudců Sváčkova soudu.

Pro pobavení právních fajnšmekrů zveřejňuji nejlepší „perly“ nemravných soudců Sváčkova soudu v Praze. Při druhém jednání došlo ke změně přísedícího soudce. Podle § 119 odst. 3) o. s. ř. má být na začátku jednání sdělen obsah přednesů a provedených důkazů.

Občanský soudní řád
§ 119

(3) Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.

Pokud pomineme, že obsah sdělovala přísedící soudkyně JUDr. Sváčková (KSČ) a nikoliv předseda senátu JUDr. Velc (KSČ) jak říká zákon, lze za 5 minut (dle zvukového záznamu) sdělit obsah přednesů a provedených důkazů, když předchozí jednání trvalo téměř dvě hodiny?

Mnozí z vás měli možnost prostřednictvím JusticeTV sledovat soudní proces s „justiční mafií“ nebo s poslancem Bártou. V obou případech soud odložil jednání za účelem vynesení rozsudku stejně jako v mém případě. Ačkoliv zákon říká něco jiného, lze tento postup chápat tak, že soud si chce rozsudek připravit, aby měl hlavu a patu. Vypadá to o něco lépe, než když soud rozhodne hned po závěrečných řečech. To vzbuzuje (často i oprávněný) dojem, že o věci bylo již rozhodnuto před jednáním a veškerá snaha účastníka při jednání je zcela marná. Když pak soudci v obou uvedených případech (justiční mafie a Bárta) četli odůvodnění rozhodnutí, trvalo jim to asi hodinu (nebýt stativu, tak mi upadly obě ruce).  A teď se podívejte na protokol z vyhlášení mého rozsudku. Kdo najde nějaké odůvodnění, má u mne basu piva.

Protokol z vyhlášení rozsudku