Vzácná shoda

Mezi některými otcovskými aktivisty často nepanovala zrovna přátelská atmosféra a na řadu věcí máme často odlišné názory (viz. postuláty níže), ale vzácně se shodujeme v hodnocení pořadu Otisky doby na téma výživné, který minulý týden odvysílala Česká televize.

Buzerant Pospíšil rád terorizuje ostatní

Pokud jste viděli poslední díl Otisků doby - o alimentech - pak jste především mohli vidět, co za neskutečné hovado je buzerant Pospíšil.

A dobrou zprávou pak jistě je, že pokud má TOP 09 takového dementa ve svém čele, pak nutně půjde do kopru i s ním, což se už - konečně -  v současnosti delší dobu děje.

Protože tvrdit o sobě, že jsou pravicová strana - a současně ve dne v noci přemýšlet, jak zneužívat státní moci k šikanování a teorizování druhých, dost dobře nejde. To jsou totiž vlastnosti typické pro levici, nikoliv pro pravicové myšlení, respektující - jako nedotknutelnou - svobodu jednotlivce.

A pokud jste viděli Pospíšilovo vystupování v tomto pořadu, pak je vám ihned jasné, proč ta justice takhle vypadá. Protože on je jejím skutečně representativním obrázkem.

Vzdor presentaci nesmyslů tímto myšlenkově vykastrovaným ubožákem, měl tento pořad celou řadu zajímavých prvků a nebyl jen mlácením prázdné slámy proklínáním zlých a nezodpovědných neplatičů výživného, jak bych od ČT asi jinak i čekal.

Především v pořadu - a to ze všech stran - zaznělo, že je holým nesmyslem někoho zavírat do vězení kvůli neplacení výživného.

Sláva !! Po 15-ti letech existence našeho sdružení se i ČT dopracovala k obsahu jeho ustanovujícího prohlášení - jako jedině správnému. Gratulujeme ! Vaše zpoždění chápeme a omlouváme, je ostatně typické. Buďme rádi, že je - zatím - jenom 15 let.

V pořadu rovněž - a to zcela naprosto jednotně - zaznívalo zděšení ze stavu justice, která je v naprostém chaosu. Nikdo neví, jak určovat výživné, žádná pravidla neexistují, osudy lidí, natož dětí, nikoho na soudech nezajímají ani v nejmenším, za stejných okolností může být vyměřeno výživné až stonásobně vyšší - logicky se proto ptám : Jak to, že první otázka moderující redaktorky Voldánové - a to právě na Pospíšila - nezněla takto : Pane bývalý ministře spravedlnosti, jestliže tohle je současný stav justice, jak je možné, že sedíte v evropském parlamentu, a ne ve vězení, kam jedině patříte ??

Naprosto demagogicky a populisticky bylo opětovně a stále dokola presentováno neplacení výživného jako nezodpovědnost a cynismus těch, co výživné neplatí.

Jenže - to je jenom jedna, a řekl bych nikoliv největší, skupina těchto lidí.

Ostatně, i z jiných vyjádření v témže pořadu zaznívalo - a tady poměrně příjemně překvapila ředitelka projektu Vaše výživné Iveta Novotná svou věcností - že velkou skupinou - a velkým problémem - nejsou ti, co výživné platit nechtějí, ale ti, co by ho i platili, jenže není z čeho.

Tady měla vyplynout automaticky další otázka na Pospíšila: Když chce pořád někoho trestat za neplacení výživného - jaký smysl asi mají tresty vůči těm, co nic nemají a platit nemohou ?? A kdo a jak jim tedy vyměřil realisticky výživné, když ho platit nemohou ?

A kdo vlastně je ta skupina, o které Pospíšil pořád dokola mluvil a kterou by tak chtěl trestat - tedy ti, co peníze údajně mají, ale platit nechtějí??

Jak je možné, že peníze mají - a přitom exekutor nic nevymůže??  Není mu to trochu divné?

Musel jsem se usmívat, když se mluvilo o rozpadu rodinných vztahů - jež z velké míry zavinily především státní orgány samy - svým diletantismem, ale i cynismem - a za příklad sáhnula slečna ředitelka do sousedního Polska, kde prý je společenská veřejná kontrola taková, že by ukamenovala otce, jenž na své děti neplatí.

Ano - to možná ano - ale stejně tak - a mnohem dříve - by ukamenovala matku, která tu rodinu svévolně a bezdůvodně rozvrátila, nebo opustila.

To je potřeba si rovněž uvědomit.

Pospíšilovi lze asi závidět jeho nepředstíranou jednoduchost. Problém neplacení výživného je problémem nezodpovědných grázlů, které je prostě potřeba jenom pořádně zmáčknout.

Jiné možnosti nejsou? Jak mohl někdo s takto primitivním pohledem dělat celá léta ministra spravedlnosti??

Co třeba placení výživného na dítě, o kterém velmi dobře vím, že vůbec není moje - a jeho matka se zuřivě celá léta brání testům otcovství a soud jí v tom všestranně pomáhá??

O tom nepadlo ani slovo.

Co pan buzerant navrhuje v tomto případě? Deptat a zavírat rodiče, který už byl dostatečně zdevastován tím, že na něm byl spáchán podvod se škodou velkého rozsahu (viz výživné za minimálně 18 let) tím, že ho matka uvedla jako otce - případně ho v tom celá léta udržovala, ač to nebyla vůbec pravda??

A co otcové, co vůbec rozvod nezavinili, rozvádět se nechtěli, natož opouštět vlastní děti, které nade všechno milovali - a následně státní justice, spolu s matkou, udělaly všechno pro to, aby je od dětí oddělily ?!! Ti také nemají žádnou odpovědnost ?? Ty je také potřebí zavírat a trestat, dokonce jim zabavovat mobilní telefony ?? (Mimochodem, spousta neplatičů, těch nejchudších - jak je slečna Novotná správně popsala, z vyloučených lokalit, bezdomovců, apod. - samozřejmě žádné telefony nemají - takže jak zabavení řidičáku, tak zabavení telefonu nic neřeší a je tak zlepšení platební morálky tímto způsobem holou fikcí).

Gratuluji nicméně České televizi, i všem zúčastněným na pořadu, že s 15-ti letým odstupem konečně kopírují ustavující myšlenky našeho sdružení.

Mohou v tom i nadále pokračovat. Ku prospěchu celé společnosti. Jen ten časový odstup by mohli poněkud zmírnit. 15 let zpoždění je docela dost.

Připomenu další postuláty, které naše sdružení již dávno nastolilo - a které tedy čekají na to, až je zbytek společnost (znovu) objeví :

- Poslední, co dítě potřebuje, je výživné. Nikdy mu nenahradí lásku a péči jeho rodičů. Ta je nezaplatitelná.

(pozn. Adikie -  Přesně tohle je jeden z naprosto nesmyslných postulátů opatrovnické justice, který byl dokonce zakotven v zákoně o rodině, kdy nejčastěji matka vynahrazuje výživné svojí soustavnou péčí o dítě, protože ani za tu nejhlubší lásku a ani za přepečlivou péči o dítě si prostě v obchodě nekoupíš ani suchý rohlík! Dítě tedy potřebuje obojí. Jak lásku a péči, tak i finanční zabezpečení, avšak nikoliv stanovené nějakou pomatenou soudní stolící, ale podle skutečných možností rodičů viz. následující postulát).  

- Dítě, pokud má lásku obou rodičů, může vyrůstat i ve velmi nuzných poměrech, a přesto bude šťastné a úspěšné. Mnohem šťastnější a úspěšnější nežli dítě zavalené přepychem, ovšem za nezájmu či bezcitnosti svých rodičů.

(pozn. Adikie – To může říct pouze někdo, kdo v životě nepečoval o děti, ale částečně s tím lze souhlasit. Pokud se nějaké dítě výrazně odlišuje od svých vrstevníků (třeba právě chudobou nebo homosexuálními rodiči), dávají mu to vrstevníci neskutečně „sežrat“ a je vyloučeno z kolektivu. Úkolem rodičů by tedy mělo být udržovat rodinu pohromadě, protože je to ekonomicky výhodnější, než pečovat o dítě sám viz. následující postulát)     

- Svévolně nebo z malicherných důvodů rozbít funkční rodinu s malými dětmi, je zločin. Ten, kdo se ho dopustil, by to měl všestranně pocítit především při jednání se státními orgány. Ale - ideálně - i od ostatní veřejnosti, jak o tom účastníci mluvili v případě katolického Polska.

(pozn. Adikie –  S tím lze souhlasit, ale v úplně jiném smyslu. Co je pro někoho malichernost, může být pro druhého partnera nepřekonatelný problém. Právě tento přístup vnímání problémů druhého partnera pak vede k rozvodu. Na rozpadu rodiny vždy mají podíl oba rodiče a oba by to také měli pocítit od státu – podporou úplných rodin a omezením sociálních dávek pro samoživitele.)

Až tyto postuláty přejdou do běžné činnosti státních orgánů, můžeme hovořit o počátku ozdravování celé společnosti.

Ovšem hovořit o ztrátě sounáležitosti členů rodiny - a současně dělat všechno pro to, aby otec za člena rodiny vůbec považován nebyl, s tím, že ho snadno nahradí kdejaký otrapa, kterého si matka přivlekla na noc domů, může opravdu jen buzerant Pospíšil. Stejně jako to, aby první otázkou, když matka přijde požádat o dávku na sociální úřad, bylo, zda již podala trestní oznámení na otce dítěte.

(Pozn. Adikie – Ani s tím nelze plně souhlasit. Pokud se někomu nepovede manželství na první pokus, ani zdaleka to neznamená, že se to nepodaří ani na druhý pokus. Zde by se ale mělo hledět na zájmy všech dětí a neměly by být skrze nesmyslně stanovené výživné upřednostňovány děti z prvního manželství na úkor dětí z druhého manželství.)  

Mimochodem, když už jsme u té věřící společnosti a Polska : Buzeranti to tam vůbec nemají snadné. A při poslechu Pospíšila - plným právem.

Převzato ze strránek K213