Z Kroniky města Modřany

Věnováno mému učiteli, kolegovi a příteli Lubošovi.

Zdroj Noviny Prahy 12

Součástí obžaloby byly "ohlasy lidu", rezoluce naplněné "lidovým hněvem" proti obžalovaným, v dopisech a telegramech "lid odsuzoval odrodilce a žádal vysoké i absolutní tresty pro ty, kteří je okrádali nebo uvrhovali republiku zpět v jařmo kapitalismu".

Místní lidový soud je dnes součástí Úřadu městské části Praha 12 a nese název Oddělení přestupků. Sídlo novodobého Místního lidového soudu, dřevěná přístavba úřadu, už z dálky připomíná jařmo komunismu. Není přesně známo, kým jsou voleni soudci tohoto soudu, nicméně předsedkyně Místního lidového soudu JUDr. Lidmila Lachoutová (Lidmila není překlep a lidu-milá také moc není) se dříve zabývala opatrovnickou agendou, kde pracovala s těmi nejtěžšími zločinci (rozvedenými otci), což je jistě dostatečný předpoklad pro výkon této funkce. Lidový soudce JUDr. Miroslav Bílek je zase přeborník na právo na ochranu osobnosti a tak si skrytou kamerou natáčí osoby z řad veřejnosti bez jejich předchozího souhlasu. Oficiálně jsou jednání u Místního lidového soudu veřejná, ale soud nemá žádnou jednací místnost, kde by se mohla veřejnost důstojně účastnit jednání. Jednací místnosti velikosti pokoje na ubytovně pro rusky hovořící dělnickou třídu jsou vybaveny židlemi jen pro odrodilce, angažované svědky a veřejnost musí postávat okolo nábytku pamatujícího obraz prezidenta Gustváva Husáka. Na rozdíl od Místních lidových soudů dnes veřejnost nesmí do jednání aktivně zasahovat, a to ani, když dochází k protiprávnímu jednání. Dříve u Místních lidových soudů zajišťoval pořádek Sbor národní bezpečnosti. Dnes je tím pověřena Místní policie zřízená úřadem. Kromě uniformy v tom však není žádný rozdíl, kdy příslušníci jsou stejně jako dříve vybíráni z řad dělníků a rolníků, a po krátkém zaškolení jsou připraveni chránit (post)komunistické (vý)dobytky. Smyslem řízení novodobého Místního lidového soudu není potrestání viníka, ale především jeho náprava. Znečišťování chodníků výkaly nebo ohrožování občanů volně pobíhajícími psy jsou Místním lidovým soudem řešeny domluvou jejich majitelům. Odrodilci, kteří odvracejí „orgány“ stejného úřadu z jařma komunistického modelu postavení otce v rodině a domáhající se řádné protokolace, však rozhodně nemohou počítat s pouhou domluvou a musí být exemplárně potrestáni.