Za takových okolností nastává ovšem zmatek – pokračování PŘÍBĚHU

Městský soud v Praze zamítl mojí námitku podjatosti soudců Obvodního soudu pro Prahu 4. Při současném stavu naší justice, kde jeden soudce kryje špatnosti druhého soudce absolutně nehledě na základní právo účastníků řízení na projednání věci před nezávislým a nestranným soudem, se to však dalo očekávat.

Proč tolik vět, když stačilo napsat:

Odůvodnění

Soudkyně se necítí podjatá, tak podjatá není.  

Námitka podjatosti směřuje k vyloučení všech soudců z projednávání věci, přičemž nebyl uveden konkrétní počet soudců a jejich jmenný seznam. Taková námitka není adresná a konkrétní.

Pro absenci selského rozumu soud musel návrh na vyloučení „všech“ soudců zamítnout.

O správnosti takového rozhodnutí lze s ohledem na známé nálezy Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu však silně pochybovat.

Evropský soud pro lidská práva v řadě svých rozhodnutí vyložil, že nestrannost soudu má dva aspekty: nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, přičemž i pouhé zdání v tomto směru může mít význam (např. v rozhodnutí Piersack proti Belgii ze dne 21. září 1982, § 30, soud konstatoval, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení; srov. též Wettstein proti Švýcarsku ze dne 21. prosince 2000, § 42 - 44). 

Celý nález zde: Nález III ÚS 441_04.pdf (139,4 kB)

Rozhodnutí navíc vychází ze stavu, kdy soudkyně JUDr. Smitová zarputile lhala, že se necítí podjatá, přestože se už rok cítí hluboce dotčena mojí kritikou její otřesné kvality práce a teprve až teď se sama „potichu“ vyloučila. Přesné datum zatím nevím, ale muselo to být někdy v období od 18. dubna 2011, kdy naposledy rozhodovala v mojí věci s tradičně otočeným smyslem žaloby, do 18. května 2011, kdy věc převzal neobyčejný soudce JUDr. Liška. Městský soud v Praze o námitce podjatosti rozhodl dne 1. června 2011. Soudkyně JUDr. Smitková tak měla měsíc času, aby svoje vyjádření k námitce podjatosti pozměnila a soud mohl o námitce rozhodovat podle skutečného stavu věci. Ale proč by to dělala že?

Zde však došlo ještě k jiné věci, která připomíná scénku z filmu „Poslušně hlásím“.

Pánové, na posledních stanicích mi byly doručeny dva telegramy. Na obou je podepsán velitel brigády Ritter fon Herbet. Rychle uvařit menáž a pochody na Sokau. Vozatajstvo začíslit do východní skupiny. Výzvědná služba se zrušuje. Postavit most přes řeku Punkvu.

Pánové (a dámy), v poslední době mi byla doručena dvě usnesení. Na všech je podepsán Městský soud v Praze.

1) Zamítáme námitku podjatosti všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 4 ..... (viz. zhora uvedené usnesení).

Protože jsem podal námitku podjatosti i proti všem soudcům Městského soudu v Praze (viz. Ekonomické soudní řízení), vyzval mě tento soud, abych námitku doplnil. 

2) Žalobci ukládáme doplnit námitku podajosti proti všem soudcům Městského soudu v Praze ...... (obsah teď není podstatný)

Zatím co jeden senát Městského soudu v Praze čeká na rozhodnutí o mojí námitce podjatosti proti všem soudcům Městského soudu v Praze, druhý senát stejného soudu na nic nečeká a rozhodne o námitce podjatosti proti všem soudcům Obvodního soudu pro Prahu 4 bez ohledu na § 15b odst. 1) o. s. ř.  

Občanský soudní řád

§ 15b

(1) K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

Mezi námi, velitel brigády se zbláznil. Paralýza. Posílá tyhle šílenosti na všechny strany.  No to víte, než to na ministerstvu rozpoznají…ha ha ha.

Kdo se zbláznil na Městském soudě v Praze? 

Je sice pravda, že v současné době jsem zákazníkem naší justice v několika „živých“ případech v různém stupni řízení, což je někdy nepřehledné, ale když půjdete do informačního oddělení příslušného soudu, stačí uvést osobní údaje, a i ta nejposlednější úřednice má během zlomku vteřiny na monitoru přehled o všech vašich probíhajících věcech.  Asi každý normálně uvažující člověk by předpokládal, že když je podaná námitka podjatosti prosti všem soudcům nějakého soudu, že to bude v systému někde zaznamenáno, aby nedošlo k nějakému excesu. Soudci navíc mají úplný přístup do všech spisů všech soudů. Na Městském soudě v Praze se tedy nikdo nezbláznil, ale jde o typickou paralýzu (těžké ochrnutí) naší justice, kde levá ruka absolutně neví, co dělá ta pravá.

Za takových okolností nastává ovšem zmatek. Válka je vůbec chaotický podnik, ale buďte klidný. I zmatené rozkazy vás nakonec přivedou do zákopů.

Za takových okolností nastává ovšem zmatek.

Naše justice je vůbec chaotický podnik, kde kdo si podává námitky podjatosti, ale buďte klidní.

I zmatená rozhodnutí vás nakonec přivedou k bezpráví.

Stejně jako by asi každý předpokládal, že bude někde v justičním systému záznam o podané námitce podjatosti, dalo by se také očekávat, že se v systému objeví rozhodnutí o této námitce, aby se mohly rozjet rozpracovaná řízení a nedocházelo k průtahům. Je možné, že programátor justičního systému s touto eventualitou nepočítal, vždyť máme nezávislou justici, tak kdo by namítal něco jiného, a do systému to skutečně nejde zadat. No to víte a než to na ministerstvu rozpoznají …..

Podle informací z Ministerstva spravedlnosti je však v případě výpadků systému Obvodní soud pro Prahu 4 vybaven náhradním systémem informací v kanceláři soudu, který spolehlivě funguje např. při výběru soudních (ne)znalců.

Dalo by se tedy předpokládat, že tento systém bude fungovat i v případě tak mimořádných věcí, jako je námitka podjatosti proti všem soudcům.

Funguje tento informační systém i když nejde o výběr soudního (ne)znalce?

Přestože si byl neobyčejný soudce JUDr. Liška vědom námitky podjatosti, nařídil jednání veden snahou odlehčit soudu ukončením monstrprocesu, který z triviálního sporu vytvořila svojí otřesnou kvalitou práce soudkyně JUDr. Smitková, a který dnes zatěžuje celou řadu soudů, policii a státní zastupitelství. Sám se tím vystavil riziku nárůstu svojí práce, kdy v případě „známého kverulanta“ (nenechávače si kálet na hlavu), jsou komplikace (stížnosti na nezákonný postup) velmi snadno předvídatelné. Ponížil se až do té míry (tak by to nepochybně vnímala většina novodobých daimónú), kdy se snažil zjistit, zda bych „nevycouval“ z námitky podjatosti a věc se konečně mohla vyřešit (pohledem obyčejných lidí jednal rozumně a racionálně). Když jsem se snažil věc vyřešit alespoň provizorně podáváním návrhů na předběžnou úpravu výživného, soud to vždy zamítl. Syn žádným nedostatkem zjevně netrpí, když si platí advokáta, aby nemusel chodit k soudu řešit svoje potřeby, tak ani po této stránce není třeba něco urychlovat. Po roce zbytečných průtahů zaviněných justicí, kdy nikdo nedbal mých stížností na soudkyni JUDr. Smitkovu, tedy nemám žádný důvod něco soudu (justici) ulehčovat, natož pak rezignací na svoje právo na spravedlivý soudní proces.I když bylo všem (včetně soudce JUDr. Lišky) předem jasné, že bude námitka podjatosti zamítnuta (viz. jeho poznámka “až se mi to vrátí, hned nařídím jednání“), soudce JUDr. Liška jednání odročil na neurčito do rozhodnutí o námitce podjatosti.

Nemyslete na to, co bude zítra. Dnes si zatančíme, máme tu docela hezké kurvičky.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze o zamítnutí námitky podjatosti bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručeno 8. června 2011.

Nemysleme na to, co bude zítra. Dnes si dáme kafíčko, máme tady docela hezkou kantýnu a nějaké rozhodnutí o zamítnutí námitky podjatosti počká.

Soudce JUDr. Liška tak dne 12. července 2011 odložil jednání do doby rozhodnutí o námitce podjatosti,

které se už měsíc někde válelo na soudě.

Soudci si neustále stěžují, jak jim přibývá práce a pokud jim Ministerstvo spravedlnosti nepřisype do korýtka, vyhrožují zhoršením přístupu ke spravedlnosti a dělají si tak z občanů rukojmí. Předseda Soudcovské unie JUDr. Lichovník přirovnával situaci k soukromé firmě: „Kdyby firmě vrostl počet zákazníků, podnikatel by nepochybně navýšil mzdové prostředky a investoval by do techniky, aby firma nárůst zákazníků zvládla a nepřišla o zvýšený zisk.“ 

(Tisková konference soudcovské unie)

Přístup občanů ke spravedlnosti je katastrofální už dávno, ale problém není až tak ve zvýšeném počtu zákazníků české justice, ale v totální paralýze naší justice, kdy soudci svojí ledabylou prací přidělávají práci jiným soudcům. Co by dělal podnikatel, kdyby zjistil, že v jeho firmě zaměstnanci nevědí, co kdo dělá a jeden druhému přidělává práci? Investoval by do rozšíření firmy, tak jak si to představují soudci, nebo by na minutu vyhodil vedoucí provozu firmy?

Asi by se nám protočily panenky, kdyby někdo spočítal, na kolik přijde taková půlhodina marného soudního jednání v moderním justičním areálu Na Míčánkách. Co by dělal podnikatel, kdyby někdo ze zaměstnanců ledabylým přístupem k práci zvyšoval provozní náklady firmy? Buď by ho vyhodil nebo by mu to dal k náhradě. Zaplatí tyto náklady zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 4, kteří si rozhodnutí o námitce podjatosti nechali měsíc ležet v šuplíku a nikomu o tom neřekli?

A co by dělal podnikatel, kdyby zjistil, že firma nezvládá počet zákazníků a rozvoj poznání a techniky umožňuje některé práce plně automatizovat? Rozšířil by počet zaměstnanců, kteří by v potu tváře pracovali podle starých zaběhnutých postupů už z doby kamenné? Nebo by příslušnou část provozu plně automatizoval, přebytečné zaměstnance přeškolil a převedl na jiné práce či je pro jejich nepoužitelnost v jiných odděleních firmy jako nadbytečné vyhodil?

Soudci si dělají z občanů rukojmí, když vyhrožují zhoršením přístupu ke spravedlnosti, pokud nedostanou přisypáno do korýtka, ale na druhou stranu mrhají prostředky, když se brání moderním postupům, jako jsou jednotná pravidla pro stanovení výživného, které lze plně automatizovat a zarputile v potu tváře „dřou“ podle morálně i systémově zastaralých postupů z doby zločineckého komunistického systému.