Zdejší pisatel Jára Pytloun podává závěr - pokračování PŘÍBĚHU

Může prostý občan upozornit novodobého daimóna, že opakovaně udělal hrubou chybu a požadovat, aby tuto chybu opravil, aniž by boha soudce nerozlítil do té míry, že na něj uvrhne zlou kletbu v podobě kriminálu?

Tato otázka vedla ke zrození internetové Adikie a je proto na její úvodní stránce. Dnes už na tuto otázku známe odpověď. Pokud upozorníte na katastrofálně ledabylý výkon funkce soudce (otočený smysl žalobního návrhu, opisování rozhodnutí včetně chyb),

který hubě znevažuje důstojnost soudcovské funkce a dehonestuje důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů,

pak se zlé kletbě v podobě kriminalizace nemůžete vyhnout a na nějakou opravu chyb můžete zapomenout.

Občanský soudní řád

§ 164

Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Přestože jsem napsal desítky dopisů na všechny možné strany, a z jejich obsahu bylo patrné, že v rozhodnutích jsou zjevné nesprávnosti, přestože v průběhu svědecké výpovědi na kriminální policii byli soudkyně JUDr. Smitková, soudkyně JUDr. Malíková a „zdejší pisatel“ Jára Pytloun seznámeni se zjevnými nesprávnostmi v rozhodnutích,

do dnešního dne nebylo ani jedno z nich opraveno!

Dnes tedy otázka Adikie zní:

Co stačí novodobým daimónům k uvržení zlé kletby kriminalizace na prostého občana?

Ještě před tím, než zveřejním odůvodnění usnesení, kterým bylo zastaveno moje trestní stíhání pro přečin pohrdání soudem, podíváme se, co stačí k zahájení trestního stíhání naprosto nevinného občana. Podíváme se, jaký závěr podal „zdejší pisatel“ s komunistickou minulostí Jára Pytloun.