Zmrdi chcete reklamu? Máte ji mít!

Před několika dny se na Adikii v diskusi o výživném objevil dotaz ohledně výživného, respektive nákladů exekuce.

Magi

Dobrý den, nastíním Vám svůj problém velmi stručně a prosím o info, zda se vůbec snažit, či zaplakat na nemožností domoci se, podle mě, spravedlivému vrácení peněz.

Našla jsem si partnera, bohužel se závazky. Po narození našeho společného dítěte (narodilo se 11/2009) požádal o snížení výživného. Celou dobu platil výživné včas a řádně, a to i v době kdy já a pak chvilku i on, jsme byli na rodičovské (oba jsme byli zpět v práci, když malému bylo 14 měsíců -partner si krom placení výživného přinesl z minulého manželství ještě dluh 600tis za půlku hypotéky, kterou, dobrák hloupý, slíbil ve vypořádání SJM zaplatit a přitom odešel s taškou věcí na sebe, starým autem a několika bedýnkami nářadí. V květnu 2011 jsem byla ale bohužel na neschopence (první neschopenka za 12 let v práci) a od června 2011 bez práce. V období těchto 2 měsíců jsme prostě už neměli z čeho žít a bývalé paní poslal místo 8.000,- měsíčně na dvě děti ve věku 3 a 6 let jen 5.000,- (podotýkám, že z platu 24.000,-/měsíčně ze kterého odchází splátka 8.400,- na úhradu minulých závazků). O důvodech, stejně jako o požadavku o posečkání, ji písemně informoval. Hned v červenci (to jsem byla již zpět v práci a věděli jsme, že si můžeme půjčit peníze a bude z čeho splácet) ji poslal část dluhu - 5.000,- Kč, ale 1.000,- Kč ji bohužel zůstal dlužný. Ona však již 9.7.2011 přes svojí právní zástupkyni, podala návrh na exekuci na plat pro budoucí výživné z důvodu dluhu na běžném výživném. Dluh na běžném výživném uvedla jako celých 6.000,-. To bylo v době, kdy již 1 rok a 4 měsíce byl podán návrh na snížení výživného. Od okresního soudu přišlo dne 13.7.2011 usnesení na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a to na dlužné výživné + běžné výživné a navíc povinnost zaplatit oprávněnému náhradu nákladů výkonu rozhodnutí 28.452,-Kč .

Partner se ihned odvolal, že dluží pouze 1.000,-Kč, v čemž mu bylo vyhověno. Dokonce, po prostudováni usnesení o zastavení části uplatněné pohledávky došlo k tomu, že dluh byl připsán pouze na jedno z dětí, u druhého nebyl žádný dluh. Přesto mu začal zaměstnavatel strhávat běžné výživné na obě děti z platu + i náhrady nákladů výkonu rozhodnutí. Loni (06/2012) okresní soud snížil výživné o 1.000,- Kč měsíčně a to od narození dalšího potomka (tedy od 11/2009 zpětně). Proběhlo tam sice odvolání ze strany matky, ale bylo staženo.

Tzn. že v době, kdy partner dlužil těch 1.000,- už měl vlastně téměř 18.000,- zaplaceno navíc a podle nového rozsudku tedy vlastně nedlužil nic.

Je nějaká možnost jak dostat zpět peníze zaplacené na náhradu nákladů výkonu? Máme strach do soudu vůbec jít, protože soudit se to bude tam, kde se soudci s paní advokátkou jistě dobře znají a vůbec nevím, zda nám na to nenapaří ještě nějaké další soudní výlohy a náhrady apod. a abychom si nakonec ještě nemuseli brát další půjčku, místo abychom splatili tu původní. Navíc každá rada od advokáta je tak drahá, že na to prostě nemáme. Ale podle logiky si myslím, že se vlastně jedná o neoprávněnou exekuci a ze strany matky to bylo pouze účelové jednání. Proč by se výživné snižovalo zpětně, když se spotřebované výživné stejně zpětně nevrací, než pro takovýto případ?

Pokud jste někdo něco podobného absolvoval, nebo se vyznáte v právu, prosím, napište mi.

Odejít z manželství s kufříkem nářadí a ještě splácet hypotéku??? Z úhlu pohledu soudních stolic to je jistě vzorný otec, protože jim ušetřil práci, jak jej skrze výživné připravit o majetek. Pochopitelně jiná situace by byla, kdyby takto otec odcházel od v pořadí druhé manželky a s ohledem na změnu poměrů se dožadoval snížení výživného pro dítě z prvního manželství. To by již soudní stolice dohodu považovaly za účelově nevýhodnou, aby se vyhnul placení výživného a takovou dohodu by nikdy nebraly v potaz.

Pokud by zde byly skutečně nezávislé soudní stolice, před schválením takové dohody (o které píše Magi)  o vypořádání SJM by nejspíše nařídily provedení znaleckého posudku, zda je otec způsobilý k právním úkonům, neboť taková dohoda odporuje platnému znění Občanského zákoníku a je pro otce zjevně nevýhodná.

Podobných dotazů najdeme v různých internetových diskusích a poradnách tisíce. Všechny tyto dotazy mají v obecné rovině jednoho společného jmenovatele. Přes řadu běžných problémů si každý spokojeně žije svým vlastním životem a o problémy jiných se vůbec nezajímá. Když takovému člověku vyprávíte zvěrstva páchaná soudními stolicemi, zjevně jej tím obtěžujete a myslí si, že jste paranoidní. Z části se na tom podílejí „oficiální“ média, která záměrně nebo z důvodu mozkové dysfunkce novinářů zamlčují skutečný stav věcí. Když potom takový člověk pocítí „spravedlnost“ na vlastní kůži, nestačí se tomu divit. Jenže to už je pozdě! Jakmile se jednou rozjede „nezávislý“ drtič spravedlnosti, už není jak pomoci. A co lze potom někomu poradit???

Diskuse na Adikii byla záměrně rozdělena na diskusi o výživném a volnou diskusi, protože se dotazy k výživnému ztrácely v naprosto nesouvisejících příspěvcích. I tak docházelo k zaplevelování diskuse, proto jsem zavedl vkládání příspěvků jen se souhlasem administrátora. To neleze považovat za cenzuru názorů, kdy druhá diskuse Hyde park je přístupná bez jakéhokoliv omezení.

Na dotaz reagoval anonym, vystupující v řadě diskusí pod jménem „trojitý otazník“ (???), avšak na místo toho, aby odpověděl na položený dotaz, snažil se vložením internetové adresy o přesměrování tazatelky do diskuse provozované doktorem honoris causou Hodinou alias Střídavkou s tím, že odpověď napíše tam.  Zjevně tedy nešlo o snahu bezplatně pomoci odbornou radou, ale o získávání potencionální klientely pro síť „honorisových“ advokátních poraden.

Adikia nikoho v žádném řízení nezastupuje, zastupovat nikdy nebude a veškeré rady či pracně shromažďované judikáty poskytuje všem zcela zdarma!

Jestliže Adikia bojuje proti rozvodovému průmyslu, který parazituje na neštěstí rozvedených rodin, rozhodně mu nebude dělat zdarma reklamu a takový „diskusní příspěvek“ pochopitelně nemohl přes administrátora nikdy projít. První odmítnutí reklamy nepomohlo a tak následoval druhý a třetí marný pokus. Jeden by řekl, že člověk, který chce někomu udělovat rady, bude mít dostatek inteligence a pochopí to hned na poprvé. Ale kdepak! Po zběsilé sérii dalších pokusů o vložení reklamy mě to už přestalo bavit a anonymnímu zmrdovi jsem se slušně snažil vysvětlit, že se chová nevhodně. V případě zmrdů soustředěných okolo „honorise“ („čestného“) Hodiny je to však jako házet hrách na zeď. Marnost nad marnost! Zmrd tedy vložil reklamu do volné diskuse Hyde park, kde byla pochopitelně adminem rovněž smazána. Až tehdy tomu „inteligentovi“ došlo, že jeho neskonalá drzost narazila do zdi a jal se polemizovat o tom, zda je správné omezovat reklamu na „honorisův“ rozvodový průmysl. Zde je zkrácená část polemiky:

???
Nicméně uznej, že Tvoje stránky se zabývají hlavně Tvými vlastními kauzami a názory, do docela velké míry takovými, které s výživným mají málo společného, např. politikou. Tady se ale objevil dotaz, na který jsem považoval za potřebné opovědět, a který, podle mne, patří svým značným významem do diskuze čistě o výživném. Tam jej pravděpodobně budou hledat ti, jímž je odpověď určena. Najde tak pomoc víc postižených. Někteří by odpověď našli jistě i tady, někteří ale narazí na článek o politice, a dál už nečtou.

Skutečně jen idiot, který o výživném neví naprosto nic, může zastávat názor, že výživné nemá s politikou vůbec nic společného, když způsob, jakým se zde vyměřuje či někdy možná v budoucnu bude vyměřovat výživné, je výhradě politickou otázkou!

A takový lůzr chce někomu radit?

Adikia se tedy nemůže vyhnout politice, a pokud to někoho „unavuje“, tak ať potom neskuhrá, že od soudních stolic dostal „nakládačku“!

Ano, velká část obsahu Adikie je osobní příběh. Na rozdíl od bezcenných výkalů (články o klíšťatech, kterých je na internetu tisíce či plytké kecy bývalé ústavní stolice Wagnerové) prezentovaných na „honorisových“ stránkách Střídavka, jde o ukázky konkrétních situací (včetně plného textu rozhodnutí apod.), se kterými se rozvedení otcové mohou potkat a způsob, jakým tyto situace řeším, pro ně může být inspirující či poučný v dobrém či záporném významu. To už si musí každý přebrat sám, neb každý je strůjcem svého štěstí!

Zde už „inteligent“ opravdu pochopil, že reklamu rozvodového průmyslu na Adikii nestrpím, ale rozhodně se s tím nechtěl smířit, a tak odkaz ještě ten den vložil do diskuse Iustin, která je na Adikii pod diskusemi o výživném a Hyde parkem.

Zmrda vyhodíš dveřmi a on vleze zpět třeba i komínem!

Pro zajímavost jsem se tedy podíval, co ten „inteligent“ na položený dotaz odpověděl.

???
Úvodem zopakuji, co každý „mazák“ dávno ví. Jestliže u soudu nevznášíte námitky, má se za to, že se vším souhlasíte. Proto je ve věcech nezletilých třeba vést permanentní soudní řízení, třeba ho i protahovat, a jak jedno skončí, hned podat návrh na zahájení dalšího. Jako zdůvodnění stačí „změna poměrů“, nějaká změna se najde vždycky. Není to kvůli šikanování druhého rodiče nebo soudu, ale proto, že pokud takto soudu jednoznačně sdělíte nesouhlas se stávajícím rozhodnutím o péči a o výživném, dochází tím k tzv. střetu zájmů mezi rodiči a dětmi.

Každý „mazák“ však velmi dobře ví, že právě takové jednání jsou soudní stolice schopny obrátit proti otci jako šikanu a traumatizování nebohé matky či dítěte. Z praxe jde například o otce, po kterém bylo vyhlášeno státní pátrání, přestože podle vykonatelného rozhodnutí byl s dítětem na dovolené a právě skutečnost, že „soustavně podává nějaké návrhy“, byla přitěžující okolností, která dokonce vedla ke snaze přezkoumat jeho duševní stav. Jinak řečeno, udělat z něj psychopata neschopného pečovat o dítě. 

???
Každý právní útok jednoho z rodičů jménem nezletilého při střetu zájmů znamená, že soud je povinen dětem určit „kolizního opatrovníka“, což je paní z obecního úřadu, a většinou soud také musí žádat opatrovnický soud o souhlas k zahájení řízení. Ta paní pak jedná jménem nezletilých dětí u soudu.

Hlavní efekt je, že obec (odbor sociálně právní ochrany dětí) je za tuto činnost placena státem, a nemá tedy za zastupování dítěte před soudem nárok na žádnou náhradu nákladů. Bez „střetu zájmů“ by advokát žalujícího rodiče měl nárok na „paušálně vykázané“ náklady, tedy na odměnu i za fiktivní úkony dle vyhlášky o odměnách. To by advokáta zcela jistě motivovalo k podávání dalších podobných žalob proti Vám.

Soudu je tedy především třeba písemně sdělit tuto námitku, že došlo ke „střetu zájmů“, a že soud je povinen nezletilému ustanovit kolizního opatrovníka i pro exekuci (viz. usnesení Nejvyššího soudu 21 Cdo 2630/99 ze dne 28.6.2000). Protože advokát zastupuje nezletilého pouze při podání návrhu, má nárok na odměnu jen za tento úkon, tedy asi 300 Kč. Stejnou službu ale poskytuje každý soud ze zákona zdarma, nejde tedy o „účelně vynaložené náklady“. Po usnesení soudu o ustanovení opatrovníka požádáte exekutora o zrušení stávajícího příkazu k náhradě nákladů exekuce, o vydání nového příkazu s nulovou odměnou advokáta, a o vrácení již zabaveného přeplatku.

Tak tato myšlenka mě napadla už dávno, ale k trestnímu řízení pro neplacení výživného. Pokud je poškozenou osobou osoba blízká, může být zahájeno trestní řízení jen s jejím souhlasem. To se v případě neplacení výživného pochopitelně nedělá (alespoň jsem o tom nikdy neslyšel) a je to na stížnost pro porušení zákona (viz. stížnost  zmrda Blažka v případě „odkloňovače“ Kocourka). Že by se nějaký ministr zlovůle angažoval v případě neplatiče výživného, je však velmi málo pravděpodobné. Protože poškozeným je nezletilé dítě, s ohledem na zjevnou kolizi zájmů, nemůže za něj matka dát souhlas s trestním stíháním. Zde je tedy namístě ustanovení kolizního opatrovníka. Tuto cestu právě teď na moji radu zkouší jeden z trestně stíhaných otců, tak se necháme překvapit, jak to dopadne. Je to však spíše jen způsob, jak zločincům v talárech zkomplikovat život, kdy pokud by došlo k tomu, že by souhlas s trestním stíháním otce musela podepsat „ospoďačka“, je vcelku nepochybné, že by k tomu dala souhlas. Tím by však zase šlo vyvolat otázku, zda skutečně hájí oprávněné zájmy dítěte.

V případě exekuce je to však naprostý nesmysl. Jen taková „nepodstatná“ maličkost. Při nařízení exekuce se nelze „obracet na soud“, jak radí „právní expert“, ale ve stanovené lhůtě je třeba podat případné „námitky“ (odvolání proti nákladům exekuce) k příslušenému exekutorovi. Právní závěry „experta“ jsou vskutku oslňující, má to však háček, že si z citovaného usnesení Nejvyšší stolice vybral pouze větu, která se sice „hodí do krámu“, ale je vztažena k naprosto jiné situaci, ke které dojde skutečně jen v naprosto ojedinělém případě (ústní projednání sporného exekučního titulu před soudní stolicí) a právě citovaný judikát „expertem“ dovozované závěry zcela vylučuje.

21 Cdo 2630/99

Soudní praxe dospěla k závěru, že při podávání návrhů na výkon rozhodnutí k vymožení výživného nezletilých dětí od povinného rodiče může nezletilé děti zastupovat druhý rodič. Vychází z toho, že při podání návrhu na výkon rozhodnutí není ještě dáno nebezpečí střetu zájmů mezi rodiči a dítětem (dětmi) tak, aby bylo již v tomto stadiu třeba ustanovit nezletilému dítěti opatrovníka.

Celý text rozhodnutí ZDE

Dovozovat nějakou právní teorii a odkazovat se na judikát, který výslovně říká pravý opak?! Tak to může skutečně jedině hodně velký debil. A teď si představte, že by někomu takto „dobře“ radil, ten nešťastník by tomu uvěřil a použil to.   

Je sice pravda, že podle ustáleného výkladu Ústavního stolce se v případě nákladů za zastoupení advokátem musí jednat o účelně vynaložené náklady, ale to se opět týká trošku jiné věci (např. opakovaného podávání exekucí pro bagatelní částky). Stejně tak je pravda, že návrh na exekuci napíše každý exekutor zdarma a ještě u toho bude chrochtat blahem, ale přesně tato argumentace byla obsažena v senátorském návrhu na zrušení zlodějské Rychetského přísudkové vyhlášky a výsledkem je, že se náklady počítají podle advokátního tarifu. Nepřiznání odměny za podání exekučního návrhu je tedy pouhým snem, ke kterému v našem Exekutistánu máme ještě hodně daleko. Pokud je exekuce oprávněná (skutečně existuje nějaký neuhrazený dluh), pak se nákladům za zastoupení oprávněného advokátem nelze nikdy vyhnout!

V dalším odstavci „právní expert“ rozvíjí skutečně obdivuhodnou právní konstrukci. Problém je, že si odporuje s předchozím odstavcem o kolizi zájmů. Tohle může myslet vážně skutečně jen magor.

???
Druhý způsob je využití zákona č. 40/1964 Sb., § 574 (1): „Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.“ Jako zákonný zástupce nezletilého činíte jeho jménem právní úkony, tedy i promíjíte dluhy jeho dlužníkům. V rozhodnutí soudu máte, že „nezletilý má právo na náhradu nákladů exekuce, do rukou advokáta.“ Jde tedy o pohledávku nezletilého. Stačí sepsat Dohodu o prominutí dluhu, kde pohledávku přesně popíšete, a prohlásíte, že věřitel dluh dlužníkovi promíjí a že s tím dlužník souhlasí. Podepíše rodič jednou za sebe (dlužník) a jednou za věřitele (za nezletilého). Platit to začne doručením advokátovi nezletilého. Stejnopis pošlete exekutorovi s žádostí o zastavení exekuce do výše zaniklého nároku, a o vrácení přeplatku.

A další postup je ten, že exekutor je povinen vyzvat advokáta oprávněného, zda souhlasí se zastavením exekuce, ten pochopitelně souhlasit nebude a jde to k rozhodnutí soudním stolicím. Lze si celkem snadno představit, jak by v tomto případě rozhodly.

Čím více „právní expert“ rozvíjí svoje teze, tím větší jsou to hlouposti.

???
Zbývají paušální náklady exekutora. Pokud jste o snížení žádali 2009 a soud vyhověl (zpětně), exekuce pohledávky v 2011 byla bezdůvodná a tedy nezákonná. Exekutora písemně požádejte o zastavení exekuce do výše nákladů exekutora, neboť tyto má nést povinný, a o vrácení přeplatku.

Pochopitelně, že je to obrovská sviňárna, ale plně podložená zločinnými zákony, kdy až do nového rozhodnutí o výživném, je předchozí rozhodnutí vykonatelné, tedy vymožení pohledávky nebylo bezdůvodné natož pak nezákonné!

???
Exekutor ani soud těmto Vašim návrhům asi hned nevyhoví, takže se budete vždy odvolávat, popř. dovolávat a žádat o zrušení rozhodnutí ÚS. Může to trvat i pár let. Co se týká povinnosti zaplatit paušální náklady exekutora (cca 4200 Kč), není jisté, komu to soud nakonec určí zalepit.

Ano, rozhodně se budete soudit několik let, a přesně o to jde rozvodovému průmyslu. Původní částka, kterou jste již uhradili exekutorovi, se tak několikrát navýší, přičemž pravděpodobnost úspěchu je naprosto nulová. Celou tu dobu však budete vedeni v registru dlužníků, což je pro vás, pokud podnikáte, „obrovská výhoda“, která vám jistě zajistí širokou klientelu zákazníků. A pokud si budete potřebovat půjčit peníze, registr dlužníků je k bezproblémovému schválení půjčky skvělou referencí.

???
Proto je dobré preventivně požádat Ministerstvo spravedlnosti o náhradu škody za nesprávný postup soudů (zákon č. 82/1998 Sb.) jménem svým i jménem nezletilého, protože ten právem požadoval nárok přiznaný exekučním titulem, který soud později se zpětnou platností zrušil. MS Vám asi nevyhoví, načež podáte proti jeho rozhodnutí žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 2.

Požádat Ministerstvo zlovůle o náhradu škody je „brnkačka“ a pak honem podat na stát žalobu. Na světě není nic jednoduššího! Zde je jedinou výhodou, že se neplatí žádný soudní poplatek, a že nemůžete prohrát náklady žalované strany (státu). Pokud pomineme, že žaloba je z výše uvedených důvodů zjevně neúspěšná, s ohledem na několik řízení o náhradě šokdy v tomto roce, zejména řízení, kde se jistý otec dožadoval náhrady za zkaženou dovolenou a nedostal ani korunu, přestože skutečně došlo k brutálně nesprávnému úřednímu postupu pomáhačů, je naděje na odškodnění nulová.

A na závěr skutečná perla!

???
Jo, a ten přeplatek na „výživném“, se zpětným snížením výživného stal neoprávněným majetkovým prospěchem. Odkázat se můžete na II. ÚS 1688/10. 

Že by Ústavní stolec našel nějakou lidsko-právní kličku, kterou by popřel zrůdné ustanovení Zákona o rodině, podle kterého se v případě nezletilých dětí spotřebované výživné nevrací? Knihovnu pohádek o právním státě Nalus navštěvuji poměrně často, a že by mi tak převratný nález unikl? Ne! Buďte naprosto v klidu!

To si jen „právní expert“ z nálezu opět vytáhl pouze slova o neoprávněném majetkovém prospěchu matky, která průchodem mozkovými závity řady rozvedených otců mohou vyvolat silný orgasmus, díky kterému pak přehlédl, k čemu se Ústavní stolec vlastně vyjadřoval. V daném případě bylo pravomocně popřeno otcovství a tím také otci zanikla jeho vyživovací povinnost, tedy nikoliv, že by byla jen zpětně snížena!.  Zrušení vyživovací povinnosti by v tomto případě mělo být zcela automatické, leč protože žijeme v právním státě, musel se „otec“ domáhat zrušení výživného soudně. To nějakou dobu trvá a po celou dobu dál platil výživné, aby se pracně domáhal jeho vrácení jako neoprávněného obohacení matky. To mu zřejmě poradil nějaký „právní expert“ na úrovni „honorisových“ advokátních poraden (viz. podobná rada advokátky Luňáčkové v Poslanecké sněmovně), protože každý normální člověk by po zrušení otcovství už žádné výživné neplatil!

II. ÚS 1688/10

Platby přijímané žalovanou od stěžovatele poté, co nabyl právní moci rozsudek ve věci popření otcovství k nezletilému, nemohly být výživným poskytovaným stěžovatelem jako otcem na dítě ve smyslu zákona o rodině, jelikož hmotněprávní vztah, ze kterého taková povinnost vyplývá, zanikl právě právní mocí rozsudku o popření otcovství. Současně přitom upozornil na skutečnost, že soudní rozhodnutí o zrušení vyživovací povinnosti již pouze deklarovalo stav, který nastal ve sféře práva hmotného s účinky ke dni 21. března 2007.

Jak vidíte, skutečně jde o naprosto jinou věc a na nějaký neoprávněný majetkový prospěch matky při zpětném snížení výživného rychle zapomeňte! Jde o neoprávněný majetkový prospěch vašeho dítěte, ale tak daleko jsme se ani za téměř čtvrt století fungování právního státu ještě nedostali.  

Adikia tedy velmi důrazně varuje před „právními radami“, které jsou poskytovány na stránkách Výživné.info provozované rozvodovým průmyslem doktora honoris causy Hodiny alias Střídavky!

Celý problém je v tom, že je zde pouze právo dítěte na výživné chráněné hned několika biči na rozvedené otce (exekuce a trestní stíhání) a pokud se otec dostane do situace, kdy není schopen platit výživné podle předchozího rozhodnutí, nemá jinou legální možnost, než podat návrh na snížení výživného, ale tento jediný legální krok jej nechrání před výkonem práva na výživné podle předchozího rozhodnutí a tak dříve než dosáhne snížení výživného (což je navíc velmi málo pravděpodobné), skončí v kriminále nebo dluhové exekuční pasti. Podrobnosti najdete v článku Masomlýnek jako zájem dítěte.

Jediným řešením je přijetí Zákona o výživném, který by umožňoval velmi rychlé provedení změny výše výživného podle aktuálního stavu. Tak je koncipován návrh Zákona o výživném vypracovaný Adikií (více zde Návrh Zákona o výživném).

Pokud se však necháte virtuální opozicí zločinného systému zavlékat do slepé uličky bojem za střídavou péči, přijetí tolik potřebného zákona o výživném se nikdy nedočkáte a budete jen dalších deset let skuhrat, jak je to tady všechno hrozně nespravedlivé a svědomitě plnit nenasytný chřtán rozvodových advokátů a exekutorských supů.